Putování Jana Amose

Komenský umíral snad půl hodiny a já se modlil, aby mi bus z Prahy domů neujel...jo, tenkrát jsme na tom byli povinně se školou. Hvězdy dávám za výpravu a obrazové ztvárnění Labyrintu světa - opravdu hrůzostrašné. A být mladší, společně s chlapem přibitým na vrata by mě strašilo celou noc nejméně týden. Jinak Vávra zde svůj talent příliš neprojevil, ten zhasl s Kladivem a Romancí... (29.12.2010)

Nechápem celkom tunajšie nižšie hodnotenie, pritom sa jedná o kvalitný historicko-životopisný film. Na čele s fantastickým Chudíkom, ktorý predvádza svoj štandart, nevynímajúc jeho dobrú češtinu. Celkovo sa predstaví dosť postáv so slovenským obsadením, aj keď nie všetci popracovali na svojej češtine (čo je sčasti chyba aj režiséra). Ale to je 100x lepšie ako predabovanie. Nechýba bohatá výprava či kostýmy. Samozrejme, chyby sa nájdu...pridlhá stopáž je asi najväčším "nepriateľom", no a tiež potichúčky vklinené ideály socializmu, ktoré sa nevinne z Komenského úst hlásajú ako utopistická budúcnosť. Hlavný odkaz je ale jasný, učiteľ národov splnil svoju misiu. (06.01.2016)

2/2 Velkolepý, rozkošatělý dvojdílný životopis, kterému bohužel chybí duše. Přes všechnu opulentnost příběhu chybí emoce a vybrané události ze života Komenského jsou sestaveny jako odrážky z výpisků bez jakéhokoli dramatického oblouku. V druhé polovině pak konečně ale vidíme ty střípky, které mohly být vrcholem původně plánovaného 13 dílného televizního seriálu. Komenský skutečně putuje a kromě Descarta potkává i švédskou královnu Kristýnu. Panečku, to co tu dokázala vyseknout v jediné scéně Zdena Studenková, to bych vyměnila hned za několik Vávrových opusů. (06.11.2019)

Víte, soudruzi, my když natáčíme historickou fresku, musíme si předem uvědomit, že nestačí jenom opakovat známé pravdy a staré fráze... my totiž musíme k tomu našemu Janu Amosovi přistopit tak nějak nově, pokrokově, a revolučně. Soudruzi, my přece musíme našim pracujícím soudruhům, soudružkám i soudruhům žákům základních, ba i středních škol, vysvětlit, že soudruh Komenský ve své pravdě a lásce k lidu, ba i svým novým myšlením směřujícím k pokroku a nikdy zpět, přichystal příchod velké říjnové socialistické revoluce. Ano, soudruzi, přesně podle ideálů souhruha Vé Í Lenina, soudruzi. Že soudruh Komenský tak nějak zapaloval oheň v srdcích soudruhů z české jednoty bratrské, aby si uvědomili, že "niet treba fafárov ni králov"... A že celý svět se může učit od našeho lidově demokratického zřízení, ba dokonce budou škemrat, soudruzi, ti imperalisté, abychom se s nimi podělili o kus té naší moudrosti. A až nastane ta doba, soudruzi, kdy rudá záře zaplane nad Zeměgulí, vedle portrétů našeho milovaného Vladimíra Ilijiče a Josefa Vyseryonoviče, budou viset i portréty našich největších revolucionářů: súdruha Jan Ámose a súdruha Jana Žižky z Trocnova. (29.12.2013)

Učitel národů a jeho doba v pojetí Otakara Vávry. Film sleduje Komenského osudy, na kterých se odráží doba porážky stavovského povstání a třicetileté války. Jeho pobyt ve Fulneku, v polském Lešně, které se stalo centrem bratrské víry a Komenský se tam uchýlil po vydání Obnoveného zřízení zemského, cestu do Anglie, Švédska, zpět do Polska a Nizozemí, kde 15. listopadu 1670 vyčerpaný umírá. Kromě spíše tragického rodinného života Jana Amose věnuje film pozornost jeho dílu filosofickému a především pedagogickému. Na okraj se tak dostává Komenského odkaz teologický jako posledního biskupa Jednoty bratrské (není divu, když film vznikl na počátku osmdesátých let). Po umělecké stránce má ve snímku vysokou úroveň scéna z díla Labyrint světa a ráj srdce. (11.01.2012)