Milan Riehs se narodil 17. ledna 1935 v Třebíči. Už od mládí se zajímal o divadlo a hrál v třebíčském ochotnickém souboru pod vedením učitele Gerži. Herectví vystudoval v letech 1954 – 1958 na DAMU a poté prošel oblastní scény Horáckého divadla v Jihlavě (1958 – 1962) a olomouckého Divadla Oldřicha Stibora (1962 – 1966). Nakonec se usadil v Praze v Divadle Za branou (1966 – 1972), v Divadle S. K. Neumanna v Libni (1972 – 1990) a do odchodu na penzi v Divadle Za branou II. (1990 – 1995).
Hostoval v Městských divadlech pražských, Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého a v Divadle v Dlouhé. Během let 2000 – 2012 pravidelně hostoval v pražském Činoherním klubu. Herectví se věnoval až do smrti.
Jeho zvláštně a ihned rozpoznatelná řezaná tvář, podlouhlá hlava a hlasový projev se uplatnil ve hrách „R. U. R.“ (Domin a Primus), „Revizor“ (Bobčinský), „Racek“ (Ilja), „Tři sestry“ (Prozorov), „Lorenzaccio“ (Alexander), „Ivanov“ (Nikolaj), „Výjimečná šance“ (Mavre), „Platonov“ (Sergej), „Osudy dobrého vojáka Švejka“ (Grünstein a Vaněk), „Irkutská historie“ (Denis), „Případ chirurga Krečeta“ (Platon Krečet), „Eva krajčířka“ (Samko), „Křišťálová noc“ (Josef Struna), „Smutek sluší Elektře“ (Ezra Mannon), „Don Juan“ (Sganarel), „Tartuffe“ (Orgon), „Úklady a láska“ (Prezident von Walter), „Energičtí lidé“ (Břicháč), „Ostře sledované vlaky“ (Zednicek), „Dvanáct rozhněvaných mužů“ (Porotce), „Višňový sad“ (Gajev) apod.
Film ani další média nikdy nevyužily herectví Milana Riehse tak, jako divadlo. Po úlohách kunsthistorika (DŮM ZTRACENÝCH DUŠÍ z roku 1967) a tenora Antonio Pizzelliho (TOUHA SHERLOCKA HOLMESE z 1972) se začal po svém příchodu na libeňskou scénu objevovat před kamerou v 70. letech často ve snímcích DNY ZRADY (italský velvyslanec Bernardo Attolico), ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ (obchodník Machač), PŘÍPAD MRTVÉHO MUŽE (MUDr. Jahn), ZBRANĚ PRO PRAHU (přednosta stanice Bedřich Mazel), MĚSTO NIC NEVÍ (informátor Ervín), OSVOBOZENÍ PRAHY (muž na schůzi), DŮM NA POŘÍČÍ (stavbyvedoucí Mužík), HNĚV (ředitel dolu), SÁZKA NA TŘINÁCTKU (JUDr. Liebknecht), VÍTĚZNÝ LID (ministr Jan Kopecký), ZLATÉ RYBKY (policejní lékař MUDr. Rezek), POPLACH V OBLACÍCH (cestující v letadle), SÓLO PRO STAROU DÁMU (zeť Schwanzer) a STÍHÁN A PODEZŘELÝ (manžel Václav).
V 80. letech si zahrál jako otec (JEN SI TAK TROCHU PÍSKNOUT), viceprezident (TEMNÉ SLUNCE), továrník (NĚCO JE VE VZDUCHU), učitel (ÚTĚKY DOMŮ, KOUZELNÉ DOBRODRUŽSTVÍ), intendant (KAŽDÉMU JEHO NEBE), prokurista (HODINA ŽIVOTA), Ing. Lhoták (MÁ LÁSKA S JAKUBEM), ředitel (PŘÍHODY PANA PŘÍHODY, RADIKÁLNÍ ŘEZ, PODIVNÁ PŘÁTELSTVÍ HERCE JESENIA, SVĚT NIC NEVÍ), místodržící (PUTOVÁNÍ JANA AMOSE), předseda (ANDĚL S ĎÁBLEM V TĚLE), starosta (TŘI VETERÁNI), Němec (ZELENÁ VLNA), zákazník (POLOČAS ŠTĚSTÍ), úředník (AŽ DO KONCE), JUDr. (SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ), náměstek (VÝJIMEČNÁ SITUACE), intelektuál (EVROPA TANČILA VALČÍK).
Po roce 1989 se ještě objevil v titulech JEN O RODINNÝCH ZÁLEŽITOSTECH (ministr), SILNĚJŠÍ NEŽ JÁ (divadelní herec), KRÁL KOLONÁD (ředitel Hartwig), TRHALA FIALKY DYNAMITEM (ubytovatel), AMERIKA (bankéř), CÍSAŘOVI NOVÉ ŠATY (soudce), ZAPOMENUTÉ SVĚTLO (tajemník), VŠICHNI MOJI BLÍZCÍ (Rous), CEREMONIÁŘ (tajný), JE TŘEBA ZABÍT SEKALA (starosta), Z PEKLA ŠTĚSTÍ (generál), HLÍDAČ Č. 47 (předseda komise) a ŠKOLNÍ VÝLET (Čtvrtečka).
Pouze jednou získal hlavní (ovšem negativní) úlohu obchodníka Friedricha Schmidta vl. jm. Bedřicha Šmída v Kleinově špionážním dramatu PŘÍPAD MRTVÝCH SPOLUŽÁKŮ (1976). V českých filmech namluvil kolegy (HODINA PRAVDY, CAUSA KRÁLÍK), vystoupil v zahraničích produkcích (AMADEUS, MLADÝ INDIANA JONES či BÍDNÍCI).
Uplatnil se též v rozhlase („Případ Evy Burdové“, „Syn lovce medvědů“, „Pastýř“, „Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky“ atd.), v dabingu (RANDALL A HOPKIRK, VLK A BERÁNEK, JISTĚ, PANE MINISTŘE, OTEC A OTEC, MĚSTEČKO TWIN PEAKS aj.), v televizních filmech (AGENT Z VADUZU, SIGNÁL, SÍŤ NA BLUDIČKU, SILVESTR S DĚDOU, NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY atp.) i v seriálech (NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, ARABELA, LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE, RODÁCI, NÁVES, ULICE nebo VYPRÁVĚJ).
Se svojí ženou Evou měl dva syny. Získal Cenu Senior Prix (2006). Milan Riehs zemřel náhle 23. července 2012 v Praze ve věku sedmdesáti sedmi let.
Jaroslav "krib" Lopour
