Jean-Claude Van Damme

„Jsem Fred Astaire karate.“

Úsměv playboye, který mu neztuhne ani při provaze mezi ringovými lany, to je jedna z největších akčních hvězd všech dob, Belgičan Jean-Claude van Varenberg alias Jean Claude van Damme. Je to příběh starý jako lidstvo samo - neduživý chlapec toužící stát se slavným filmovým hercem se dá na karate, vypracuje se v silného (a vyroste v pohledného) muže a po nepříliš uspokojivé komparsní roličce v ULIČCE BARBARů natáčené v sousední Francii se vypraví do velkého světa. Kde po několika letech leštění klik filmových studií a prodávání pizzy zoufale vykopne nohu před otylou lhostejnou tvář mocného izraelského producenta akčních filmů – a ten poté, co ho nechá více než sedm nervydrásajících hodin čekat v předpokoji své kanceláře, mu hodí kost v podobě scénáře KRVAVÉHO SPORTU.

Krvavý úspěch

Tady dosud přímočará pohádka zadrhne osvěžující peripetií – hotový film se Menahemu Golanovi, producentovi pecek jako DELTA FORCE, AMERICKÝ NINJA či COBRA ani za mák nelíbí. Za nevybíravých nadávek mizí v archivu jeho fabriky na levná akční béčka CANNON a „svalovec z Bruselu“ se sbírá před její budovou z chodníku, aniž by tušil, co ho to zasáhlo. Nevzdává se ale, neustupuje a propasíruje se do vedlejší záporné role snímku s obdobnou tématikou i zvučným názvem KARATE TIGER, který slaví slušný úspěch. Obchodník Golan se rozhodne dát tedy van Dammovi ještě šanci, pouští KRVAVÝ SPORT do světa a překvapeně přihlíží tomu, jak se z něj stává kasovní hit. Když se s van Dammem opět setkají, drží usmívající se Golan v ruce smlouvu na tři filmy podepsanou kdysi van Dammem, kterou mezitím vyhrabal z koše.

Od Pyuna k Woovi

Následovala už jen samá pozitiva a sociální jistoty. Van Damme se probil několika upocenými levnými béčky o bojových uměních (ČERNÝ OREL, CYBORG, KICKBOXER, LVÍ SRDCE, SMRTÍCÍ ZATYKAČ) k vysokorozpočtovým, zajímavejším a také zajímavěji honorovaným filmům jako DVOJITÝ ZÁSAH (kde se dočkal své první milostné scény) a UNIVERZÁLNÍ VOJÁK (s kolegou akční hvězdou na vrcholu Dolphem Lundgrenem). A co víc, zadařilo se mu dát se do holportu se třemi legendárními asijskými tygry toho času v exilu Johnem Woo (ŽIVÝ TERČ), Tsui Harkem (DOUBLE TEAM, KONTRABAND) a Ringo Lamem (MAXIMÁLNÍ RIZIKO, REPLIKANT, PEKLO).

Peklo

Jenže – jednou béčkař, navždy béčkař. Po řadě nijak oslnivých filmů (NENÍ ÚNIKU, úspěšný ale opovrhovaný STREET FIGHTER, TIMECOP a NÁHLÁ SMRT, obé v režii „lovce dinosaurů“ Petera Hyamse, vlastní režijní debut SOUBOJ CTI) přišel LEGIONÁŘ, UNIVERZÁLNÍ VOJÁK 2 a INFERNO – a netrpělivé pokašlávání diváků zesílilo. V novém tisíciletí to už pak šlo s van Damem vysloveně z kopce, respektive na video. Filmy jako REPLIKANT, POSLÁNÍ, TEROR VE VLAKU, PEKLO, PROBUZENÁ SMRT van Damme přestal trestat filmové záporáky a podobně jako kolega Steven „kdysi cool“ Seagal začal trestat diváky. Proč? A hlavně – jak dlouho ještě? Nikdo neví. Zazvonil zvonec a pohádky je – konec.

Co jste o van Dammovi nevěděli:
Pro své umělecké jméno si zvolil příjmení otce svého bratrance.
Hanlivě míněný přídomek „muscles from Brussels“ (svaly z Bruselu) mu vymyslel v jeho počátcích sám Menahem Golan. Později v jednom interview na otázku, jak se mu tato přezdívka líbí, van Damme opověděl: „Víc než „idiot z Bruselu“.
Má rád klasickou hudbu. Jeho nejoblíbenějším skladatelem je Beethoven.

Josef "choze" Blažek