Rozpaky kuchaře Svatopluka

Velmi originální český seriál. Souhlasím, že Jaroslav Dietl byl člověk na svém místě. Josef Dvořák se pro roli Kuřátka hodil výborně a opravdu jeho pohled stojí aspoň za jedno podívání. Jen mě mrzí, že jsem nezažila "hlasování" pomocí vypínačů. Mamka nám vždycky vyprávěla, jak to vypadalo u nich na sídlišti, když všichni blikali. Dnes je to samá SMS a člověka to stojí jenom peníze. Narodila jsem se hold do modernější doby. (24.02.2008)

Na tenhle seriál si pamatuji, protože ho vysílali v době, kdy už jsem vnímal věci okolo sebe a registroval jsem i rodiče, jak zběsile rozsvěcovali a zhasínali v iluzi svobodné volby v naprosto nesvobodné zemi. Dnes s odstupem času musím říct, že seriál je především tragikomickým svědectvím o šílené době svého vzniku – tedy upadajícího reálného socialismu. O době, kdy absolutní nedostatek čehokoliv vedl k tomu, že i krádež svíčkové se řešila bezmála jako trestný čin. Kdy i v těch nejluxusnějších hotelích byly hostům servírovány blafy a srágoroviny připravené v hrozných hygienických podmínkách. Době, kdy dělat šéfa čehokoliv muselo být děsně frustrující, neb na nic nebyly peníze a personál byla banda lenivých menakačenků, alkoholiků nebo zašívačů (čest výjimkám) ovšem s absolutní mocí. A hlavně Sváťa během několika dílů vystřídal tři zaměstnání, což z něj vlastně dělá fluktuanta, tedy v té době dosti nespolehlivého živla. Alespoň že lidem byla dána iluze možnosti svobodně hlasovat v televizi, když v reálném životě si o tom mohli nechat jen zdát. A tenhle šílený svět připadal těm lidem natolik normální, že se to nebála odvysílat ani ČST, tedy hlásná trouba režimu numero uno. (07.04.2020)

Kinoautomat je unikátní a výjimečný československý vynález Radúze Činčery, který ale dostal (těžko v tomto případě však napsat neprávem) mediální tvář Miroslava Horníčka, jenž ho uváděl a ,,obsluhoval". Diváci na Světové výstavě Expo‘67 měli sami možnost v určitých momentech rozhodnout o tom, jakým směrem se má ubírat děj sledovaného dramatického filmového kusu. Něco podobného se pokusili zapakovat československý seriálový král František Filip spolu s elitním českým scénáristou Jaroslavem Dietlem a vymysleli ,,teleautomat", tedy obdobu kinoautomatu, ovšem na seriálové bázi. Nápad to byl unikátní a v zatuchlých vodách československé postnormalizační televizní tvorby dokonce spásonosný...kdyby... Kdyby se tvůrci vyvarovali mainstreamové dobové produkce a hluboce neupadli do dobového tvůrčího stereotypu ála československá posedlost seriály. Dějově a obsahově je tenhle seriál skutečně hodně průměrný. Tři hvězdičky za nápad a nevšední originalitu, interaktivní přístup k televiznímu médiu, hodně skoupě ale za realizaci... (25.11.2007)

ja to mel rad bylo to sice natoceno o dva roky drive nez jsme se narodil v nejsilenejsi dobe ale neco mne tam bavilo bylo to jidlo nebo snad pepa dvorak? bylo to prijemne a hlavne kdyz jsem pak videl soudruzky v publiku typu: dojnice, inzenyrka, jzd pracovnice... nemohl jsme se ubranit usmevu na me tvari... zejmena epizoda svickova kde si ,,SVáťa,, ziska srdce divky ovsem to je jen na pozadi velke kradeze svickove.... kdy si zahraje kuratko na erkila poarota:) (02.08.2008)

Skvělý Dvořák, který nápad kinoautomatu (viz Činčera - Horníček) přenesl do socialistické podoby takříkajíc bez ztráty květinky. Vývoj a vhled do kuchařského řemesla od základu v malé horské chatě až po luxusní hotel v Praze 4 je i přes socialistický rámec dodnes opravdu zajímavý. Ve srovnání s Kinoautomatem mě zde mile překvapily "morální" rozhodovačky, které v originálu chyběly a vůbec celý příběh mě přišel lepší. (25.05.2009)