Okres na severu

Odhlédnu-li od všudypřítomného ideologického balastu, není seriálu po řemeslné stránce příliš co vytknout. Jaroslav Moučka se svého úkolu zhostil skutečně výtečně, jakož i řada dalších herců, kteří v seriálu vystupují. Různá rokování a jednání – zejména ta o obsazení ředitelského postu okresní chemičky – si dovedu dost dobře představit i dnes – nehledě na to, že současný managementský newspeak se svou frázovitě zhůvěřilou zhovadilostí od mluvy někdejšího soudružského ptydepe ve své podstatě vlastně neliší. A to má ještě Dietlova jazyková "košatost" k někdejšímu reálu skutečně daleko. Při závěrečné nekonečně tleskací scéně, která sice z dnešního pohledu celé vyznění seriálu posouvá kouzlem nechtěného do sebeparodických sfér, mi však maně začal běhat mráz po zádech při vzpomínce na jakési zasedání ÚV KSSS – patrně v době stranických čistek –, kdy celé osazenstvo sjezdu takto tleskalo na počest velkého Stalina nepřetržitě po několik hodin, bojíc se přestat, neboť kdo by ovace ukončil, měl svůj osud zpečetěn... (13.10.2009)

Tohle se dá hodnotit a komentovat jen jako smysluprostá propaganda, i když Jaroslav Moučka si tu zahrál svou životní roli, jeho dobrácký soudruh Pláteník mi dodnes zůstal v paměti... A mimochodem je dobré si uvědomit, že zjevně i tohle je ona scenáristická práce všude tak opěvovaného Jaroslava Dietla... (27.04.2011)

Na většině socialistických pořadů většinou najdu něco, co mě zaujme a dá mi nějaký důvod, proč se na ně podívat. Ať už je to jejich absurdita a tím nechtěná vtipnost, poznání dobových reálií či trochu dětinské fandění záporným postavám. V případě Okresu na severu jsem ale nic takového nenašel, to je prostě jen čistý odpad, na který se nedá dívat. (12.09.2013)

Byli špatní komunisti a dobří komunisti. Jsou špatní lidé a dobří lidé. A to se dělo, děje a bude dít. "Já jiné lidi nemám, mohu pracovat jen s těmi, které mám. A nikdo mi jiné lidi nedá!" Komunimus si vzal velké břemeno na svá bedra, a to uspokojit člověka. Člověk je tvor věčně nespokojený a to za každého režimu, takže pokus komunismu selhal. Katolíci byli vychytralejší. Dobře se budete mít až po smrti, tohle je slzavé údolí a tak zde vládli díky Habsburkům od roku 1628 - 1781. A všichni jinověrci měli padáka. Jak krásně je to filmově vyobrazeno třeba v seriálu F.L.Věk. A že Komenský, učitel nejen našeho národa musel prchat kam se dalo, utíkat před katolíky, to asi každý ví. Kdo napsal "Okres na severu" je asi všem jasné a budoucnost tohoto scenáristu stále dostatečně oceňuje. Uměl, věděl o lidech mnohé, dokázal to i sdělit prostřednictvím seriálů či filmů. (24.09.2010)

10% - Tak jsem si za své hříchy uložil místo odříkávání zdrávasů a otčenášů shlédnout tento seriál. Kupodivu jsem se zase až tak nenudil, jak jsem původně očekával. Myslím si, že je dobře se na tento seriál podívat. Ne proto, že by byl tak dobrý, ale abychom porozuměli době, která tady tenkrát byla. Jinak se jedná o takovou pohádku pro stranické papaláše - buďte jako Pláteník a lidi vás budou mít rádi a půjdou za vámi. Je pravda, že některé scény působí opravdu směšně, a nechce se mi ani věřit, že to Jaroslav Dietl myslel vážně, konkrétně mám na mysli tu paní, která za Pláteníkem pořád běhala, aby nařídil jejímu muži, aby se k ní vrátil, a pak scénu, kdy trenér hokejového mužstva před těžkým zápasem se Spartou poprosí Pláteníka, aby k jeho svěřencům promluvil a nalil jim optimismus do žil, což se nakonec podaří a oni vyhrajou. A zpracování seriálu? Je stejně sterilní, jako bylo prostředí, ve kterém se převážně odehrává. Pobavil mě komentář uživatele Morloth o Jiřině Švorcové, která pravidelně vychází zprava. I mě tenhle moment zaujal a mně zase připadala jako pavouk, který vyběhne ze své skrýše vždy, když se v pavučině něco zatřepe. (09.08.2011)