Inženýrská odysea

V zásadě se tento seriál neliší od toho, co televize točí a vysílají dnes. Tzv. původní seriálová tvorba českých televizí bývá často postavena na "atraktivitě" prostředí určité profese (už jsme tu měli ortopedy, gynekology, zubaře, prodavačky, učitele, právníky, skláře, hospodské, kuchaře, novináře, vojáky, policajty, agenty, kombajnéry, teď konstruktéry a zahraniční obchodníky. Chybí uklizečky a popeláři, ale možná se pletu). Tyto seriály se pak vyznačují primitivním příběhem ("ze života" (?)), schematickým nekomplikovaným líčením postav (u nichž je hned zřejmé, jaký vztah si k nim má divák vytvořit), uklidňující statickou kamerou a hlavně odtržeností od reality (idealizace, chabá znalost prostředí, mazání medu kolem pusy apod.). Čest výjimkám (Nemocnice na kraji města). Že je v seriálu přítomný ideologický stín chlebodárce, je pochopitelné - bylo tomu tak tenkrát, je tomu tak i dnes. Navíc v IO ten stín není až tak zřetelný, jako u jiných seriálů. Inženýrská odysea je hrozná pitomost. Je to zmetek, který se tváří děsně zasvěceně a přitom líčí "lidské téma" v "reálném socialismu" takovým způsobem, že na to leckterá komedie prostě nemá. Díky své hlouposti je s odstupem 30ti let nechtěně legrační, ale oproti odpudivým strašlivinám typu Gottwald naprosto neškodný. Je mi ctí oznámit, že inženýři Kořínek, Pešek a Krnáč útočí na přední místa v mém Guilty Pleasure Chart. Prostě skvělá karikatura - proto ty 2* navíc! :-) (04.10.2011)

Už úvodní znělka mi dala poznat (za předpokladu, že jsme přehlédli kdo v tom má prsty), že toto je taková předzvěst Okresu na severu. Takže ano - propagandistická věc, která v dnešní době již neplní svůj původní účel, ale dává nám nahlédnout pod pokličku mentality, zápalu a zvyklostí tehdejší socialistické doby. Jako rozumný člověk tento seriál nevnímám s žádnou záští, protože vím, že časy socialismu jsou dávno pryč. Pozitivita s jakou to je točené a hlavně ten zápal hlavních hrdinů se mi prostě líbí. Může to být možná pro někoho vtipné, ale podle mě je to velmi důležitý aspekt úspěšnosti, který se v dnešní době naprosto vytratil. Prostě je dobré těšit se do práce a radovat se z ní ať už žijete v jakékoliv zemi a pod jakýmkoliv zřízením. A hlavně je dobré vědět co chcete dělat a být v tom ten nejlepší - a to přátelé není propaganda režimu. To je holý fakt úspěšnosti. A zde to režisér a herci krásně ztvárnili. Je to celkem napínavý výsek ze života 3 lidí, absolventů a kamarádů, který se rozděluje, proplétá a opět spojuje v pěkně uceleném dokončeném závěru. I přes velikou politickou angažovanost a i přes politické rozdělení tehdejší doby se tento příběh dá stále aplikovat na současnost a proto je poučný a hodnotný. (08.01.2024)

Já jsem si tu šeď 70. let užil (nemyslím osobně), odsoudit tenhle typ seriálů je to nejjednodušší, ale stačí se na ně zaměřit jako na nazáměrný dokument oficiálního myšlení té doby, jde v podstatě o názornou a téměř úplnou učebnici ideologie reálného socialismu tak, jak si ho političtí a kulturní exponenti představovali v jeho dokonalé podobě ... A tady nastává ten největší paradox. On ten systém totiž není ani v této filmové dokonalé podobě nijak bezchybný, a to ani ve svých základech, protože nemluvím o komunální (sebe)kritice, která upozorňovala na lidské a tedy odstranitelné nedostatky systému a která byla běžná a dokonce i žádaná jako jeden z raison d'etre takovýchto snímků. Pokud se nejedná o nějakou tajnou diverzní akci Dietla, pak např. právě zde zmiňovaná věta o tom, že kapitalisté konstruktéry zaplatí a ti pak skutečně pracují, zcela naivně a přímočaře odkrývá jedno ze slepých míst celé komunistické ekonomické teorie. Takových míst není v seriálu málo, a dají se najít i v dalších podobných seriálech (Muž na radnici, Major Zeman)... Takže doporučuji jen změnit úhel pohledu a brát seriál jako výpověď o dané době ne ve smyslu realistického zobrazení skutečných poměrů, ale ve smyslu "latentní exemplifikace" komunistických názorů...a to včetně té nudy. (24.01.2009)

Jééé, hura hura...opět dávají seriálovou krutou komedii (možná proto na csfd označenou jako "drama" - taky dobrý vtip), kde čtyřicátníci s umělou chutí a nadšením hrají promované mládežníky, kteří s jejich skutečně senilním projevem opravdu dokáží nechtěně pobavit. No, snad si tu tragikomedii aspoň užili při natáčení. Pravda, Satoranský, coby podpantoflák Kuba od Trautenberka, má s dětinským projevem větší zkušenosti než jeho soudruzi ve zbrani, takže si mě svým křečovitém nadšení opět okamžitě získal. (08.01.2006)

Jeden z nejhorších seriálů co kdy naše socialistická televize natočila. Herci nehrají, odříkávají pouze dialogy, jakýkoliv náznak sexu neexistuje, ale co je největší nesmysl, že Japonci by od nás v době normalizace chtěli kopírovat nějaké stroje. Tento seriál je neuvěřitelný paskvil. Je to odpad na druhou! (12.09.2012)