Reklama

Reklama

Inženýrská odysea

(seriál)
Československo, 1979, 11 h 42 min (Minutáž: 45–65 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Eduard Landisch

Hudba:

Otmar Mácha

Hrají:

Jaroslav Satoranský, Petr Kostka, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Eliška Balzerová, Ilja Prachař, Jiří Císler, Alois Švehlík, Petr Haničinec, Ota Sklenčka, Jarmila Krulišová, Jiří Holý (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Třináctidílný televizní seriál zobrazuje osudy tří mladých inženýrů, kteří hledají své uplatnění v různých odvětvích strojírenského průmyslu. Příběh se odehrává v prostředí tkalcovských stavů, ve sférách vyspělé moderní techniky i v zákulisí zahraničního obchodu a ukazuje i palčivé problémy naší ekonomiky v tehdejších dobách. (woody)

(více)

Recenze (158)

maxxxim 

všechny recenze uživatele

Seriál z dôb, keď na niekoľko km filmového pásu stačili tie isté kulisy, zopár propagandistických záberov a pokľudný priebeh. Dielo nie je žiadnym vrcholom ľudskej inteligencie - naivné a trápne scény sem tam pritiahnu a zároveň zväčšia vaše zreničky, či až príliš demagogicky pôsobiace výstupy jednotlivých aktérov. Scény a dialógy podfarbené do červena nesú znamenia doby. Toto je na starých českých seriáloch fascinujúce, ako kývali teda aspoň sa o to snažili, s jednotlivým divákom, či celou spoločnosťou. Na tomto seriáli sa dá schuti zasmiať a celkom dobre pobaviť, ak si pripustíte fakt, že dohromady vám seriál nič nedá. Mám tým na mysli umeleckú stránku, pretože niektoré seriálové kusy vyzerajú ako na 205% splnená objednávka staníckeho aparátu v tej ktorej oblasti spoločenského života. Aj tak je to veľká zábava sledovať herecké špičky svojej doby, ako sa vysporadúvajú s nastolenými problémami a situáciami. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Pročtení většiny komentářů dokazuje, jak mladý věk vzdaluje pochopení věcí kdysi důvěrně známých. A jak absentuje jasná interpretace oněch čtyřiceti let, o jejichž černi sice nemůže být pochyb, ovšem za jednoho předpokladu: že i čerň má své odstíny a svůj vývoj a že je nutno se v nich vyznat a odlišovat je. Agitační ráz seriálu připomíná máchovské zborcené harfy tón: míra zobrazených nedostatků i životnost některých postav (včetně Satoranského Kořínka) ho však posouvají - oproti PLECHOVÉ KAVALÉRII nebo MUŽI NA RADNICI - zřetelně výš. Váznutí inovací, strnulost řízení, zoufalství idealistických schopných jedinců i šíbrovství, posvěcené vysokoškolským vzděláním, přináší - byť v notně deformované podobě - pochopení skutečných problémů doby. V rané normalizaci, do níž je seriál situován, dohasínaly poslední plamínky nefalšovaného budovatelského nadšení. Období mezi oběma ropnými šoky sedmdesátých let - v seriálu opět jen naznačené - bylo hlavní příčinou rychlé ztráty posledních zbytků fiktivní konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Více než s látkou a nadprodukcí sváděl ovšem Dietl boje s bilakovskou cenzurou. Boje vedené s velmi proměnlivým zdarem. Až na výjimky v nich uhájil svou pověst zdatného rutinéra a spolehlivého řemeslníka, který má prokazatelně na víc. A dnes - v tom rozporném směsivu nejrůznějších parodií na kvalitu a nápad se zřetelně klesající úrovní v zahraničí vypůjčovaných prav a hodnot - se i tento dietlovský rys jeví podstatně přijatelněji než v dobách svého vzniku. To, co jsem napsal, není obhajoba, ale věcné konstatace jiného - politováníhodného - stavu. Toho "duálně současného". Toho, který dlouhodobě kazí vkus a hodnoty viditelně více, než - s ne příliš čestnými výjimkami - dokázala někdejší údernická agitka. ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Doprdele... pardón :-o - - - Tak je to zase tady (8.1.2006). Prdmovaní inžinýři, šíbus cosihnus depresívá... No, upřimě řečeno, vyložený odpad to opravdu není - ale hnus, hnus to byl už v době svého vzniku. Prčou ovšem zůstává, že leckteré jiné srovnatelné debility z dob tehdejších i dnešních se zde na čsfd setkávají s frenetickým nadšením. Jó, tyhle hovadiny vychovávaly ty dnešní adoranty různých těch Koljinků, Pelechů, Gůtntágů, Gajzlerek, Dejdirů a jiného Šitstva. Tak užívejte v ixté repríze a pak si jděte vyhonit nějakej novej českej heskej serreál... - - - P.S. Tragedií však opravdu je to, že ti dnešní naši chudožnici tehdejším i přes tu hrůzu dobovou nesahají ani po paty. - - - P.P.S. Jen tak mimochodem, tzv. "zahraniční obchod" byl semeništěm jedněch z nejhorších bezskrupulozních estébáckých sviní a udavačů v dobách realsoc. Důsledky toho nese tato zem doposud a už asi v tomhle pseudokapitalismu ponese až do posrání světa. Smutné pak je spojení dnešních "kulturních elit" s těmito dnešními "špičkami politického a hospodářského dění"... Vrabci k vránám... A tak nějak lidsky cítím potřebu udělat potřebu... Nasrat, jó nasrat... ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Když teď intenzivněji sleduji naše seriály 70. a 80. let, uvědomuji si, že nejsou zdaleka tak sterilní, jak jsem si vždycky představovala. Třeba právě Inženýrská odysea je text plný pnutí, nerovností a trhlin, nad kterými mě baví dumat, nebo se alespoň pozastavovat. Třeba jen pozorovat, jaké se tam nosí brýle nebo jak se oblékají jednotlivé sekretářky, je velice výživné. Když už jsem si říkala, že vrcholem celého seriálu je nepochybně Zbyňkův vztah s Veronikou a takřka horrorové scény v přeplácané vilce jejího tatíčka a mamičky, přišlo velké japonské finále, a to mě dorazilo úplně. V něčem je to opravdu dobré (Císler!), v něčem zábavné a v mnoha ohledech samozřejmě dementní. ()

klúčik 

všechny recenze uživatele

Evžen Sokolovský sa "preslávil" natočením moc "úspešných" seriálov. Kde sa hrabe J.Sequens. Sokolovský to je skvost. Jedna perla za druhov. UV KSČ ho musel milovať. Aj toto dielo je nadčasové - porazíme ten hnusný západ. Oni len kradnú, tie naše fantastické vynálezy, ktoré aj tak nemal kto vyrobiť. Mali by to preradiť do kategórie komédia, tam by to sedelo. Herci si zahrali to čo mali a aj preto........15%. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (34)

  • Na konci epizody Loupež (1979), v Miláně, na poradě u generálního ředitele atd. je Zbyněk (Jaroslav Satoranský) silně prošedivělý. Po návratu z Prahy na ubytovnu u Ivanky v pokoji není po šedinách ani památky. Totéž u Vaška v kanceláři, kde přijímá práci koncernového projektanta. Když pak přichází večer k Peškům domů a čeká u branky, je kolem uší najednou prošedivělý. Při přivítání paní Peškovou a u večeře pak opět není po šedinách ani památky. Když pak Zbyněk stojí znovu před domem, je nad uchem opět prošedivělý (když leze přes plot, je to dobře vidět). Na rautu s generálním ředitelem a náměstkem PZO je Zbyněk šedivý, v následující scéně, kde tři bývalí spolužáci konzumují rum, je opět zcela bez šedin. (pjotri)
  • Zatímco Rujillo (Josef Laufer) v čase 04:35 navrhoval „Perpeto“ nebo „Perpetex“, tlumočnice překládala „Perpeto“ nebo „Perpetis“. Název „Perpetis“ byl potom v dalším ději skutečně používán. (HonzaR.)
  • V 11. epizodě jedná Jano Krnáč (Michal Dočolomanský) vyjednává v Jižní Americe s obchodníkem (Josef Laufer) u něj na cizím kontinentu. Vše je vybaveno v jihoamerickém stylu, avšak až na český televizor Tesla color, který se nachází v obývacím pokoji. (M.B)

Reklama

Reklama