Inženýrská odysea

Jednoducho krása. Znak toho, že aj v bývalom Československu vznikalo niečo, čo sa dá nazvať Ztko a k tomu ešte aj v seriálovej podobe. Neskutočný dej o problémoch inžinierov a ich práci s fantastickým nevhodným názvom. Prekásne sterilné štúdiové interiéry, v ktorých sa odohráva socialisticko realistický príbeh. Naozaj skvost, pri ktorého úvodných titulkách sme sa so sestrou neudržali a začali sme sa pred obrazovkou klaniať! :) (05.01.2006)

Poměrně výstižný obraz doby s několika stranickými úlety mimo a pár tehdy neodhalenými protistranickými podpásovkami. Chápu nenávist některých uživatelů ke komunistickému režimu, i když je to směšné u mladších ročníků z nedisidentských rodin, ale tenhle seriál je třeba brát pouze jako nepříliš zručné zachycení stavu tehdejší společnosti. (09.12.2008)

Pročtení většiny komentářů dokazuje, jak mladý věk vzdaluje pochopení věcí kdysi důvěrně známých. A jak absentuje jasná interpretace oněch čtyřiceti let, o jejichž černi sice nemůže být pochyb, ovšem za jednoho předpokladu: že i čerň má své odstíny a svůj vývoj a že je nutno se v nich vyznat a odlišovat je. Agitační ráz seriálu připomíná máchovské zborcené harfy tón: míra zobrazených nedostatků i životnost některých postav (včetně Satoranského Kořínka) ho však posouvají - oproti PLECHOVÉ KAVALÉRII nebo MUŽI NA RADNICI - zřetelně výš. Váznutí inovací, strnulost řízení, zoufalství idealistických schopných jedinců i šíbrovství, posvěcené vysokoškolským vzděláním, přináší - byť v notně deformované podobě - pochopení skutečných problémů doby. V rané normalizaci, do níž je seriál situován, dohasínaly poslední plamínky nefalšovaného budovatelského nadšení. Období mezi oběma ropnými šoky sedmdesátých let - v seriálu opět jen naznačené - bylo hlavní příčinou rychlé ztráty posledních zbytků fiktivní konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Více než s látkou a nadprodukcí sváděl ovšem Dietl boje s bilakovskou cenzurou. Boje vedené s velmi proměnlivým zdarem. Až na výjimky v nich uhájil svou pověst zdatného rutinéra a spolehlivého řemeslníka, který má prokazatelně na víc. A dnes - v tom rozporném směsivu nejrůznějších parodií na kvalitu a nápad se zřetelně klesající úrovní v zahraničí vypůjčovaných prav a hodnot - se i tento dietlovský rys jeví podstatně přijatelněji než v dobách svého vzniku. To, co jsem napsal, není obhajoba, ale věcné konstatace jiného - politováníhodného - stavu. Toho "duálně současného". Toho, který dlouhodobě kazí vkus a hodnoty viditelně více, než - s ne příliš čestnými výjimkami - dokázala někdejší údernická agitka. (06.01.2008)

Zase tak strašné to není a přeci jen se tam občas něco děje. Vzít to pěkně po soudružsku, přátelé a přimhouřit oko nad chybami, to je myslím lidské a takové obtížné téma jako je strojírenský průmysl si to plným právem zaslouží. Není to muž na radnici, není to žena pod pultem tedy za pultem, a Petr Kostka to vzal za ten nejsprávnější konec, za který to mohl vzít. Čest jeho zde památce! (10.10.2011)

Evžen Sokolovský sa "preslávil" natočením moc "úspešných" seriálov. Kde sa hrabe J.Sequens. Sokolovský to je skvost. Jedna perla za druhov. UV KSČ ho musel milovať. Aj toto dielo je nadčasové - porazíme ten hnusný západ. Oni len kradnú, tie naše fantastické vynálezy, ktoré aj tak nemal kto vyrobiť. Mali by to preradiť do kategórie komédia, tam by to sedelo. Herci si zahrali to čo mali a aj preto........15%. (19.10.2005)