Sběratel kostí

Film je natočený podle knižní předlohy Jefferyho Deavera. Zatímco kniha se dočkala docela velkých ovací po celém světě, tak filmové zpracování dostalo několik ran do zad od filmových kritiků i samotných diváků. Režisér si s tím mohl vyhrát víc. Vždyť už jen ta možnost, že krysy rozežerou člověka, nebo pára totálně spálí nebohou ženu stojí za uváženou. Jenže buďto mu chyběla fantazie, prostředky, nebo talent. Podle mě asi první dvě možnosti budou správně. Zatímco knížka mě zcela vtáhla do děje a nemohl přestat číst, tak u filmu jsem se dost často nudil. Hudební doprovod byl docela neprůbojný a ani jsem ho nevnímal. Jakoby tam ani nebyl. Pokud vám můžu doporučit, tak si raději přečtěte knížku. Ta je mnohem lepší. Na Sběratele kostí se určitě podívat dá, ale je to jen obyčejný film, který zapadá do trošku lepšího průměru. (27.11.2009)

Nechutně rasistický film, kde ty dobré, kladné, inteligentní a humorem obdařené postavy hrají černoši a hispánci, a záporáky, hlupáky a neschopná ucha hrají běloši. Bělošské nevycválané policejní ucho vzhlíží k černošské legendě metodologie policejních výzkumů (jednu (z mnoha) černochových knih četl běloch dokonce dvanáctkrát!). Nahnědlá mladá policajtka s velkým talentem je od počátku do konce hlavní a úspěšnou hnací silou vyšetřování, oproti neschopnému bělošskému nadřízenému, který ji neustále ponižuje, protože na víc nemá - jako polda je totálně nemožný. A jak na začátku zjistíme, vrah má modré oči - černoch to tedy asi nebude, spíš tedy... běloch! Když se k tomu přidá nákyp amerického patosu, kterým je celý film průběžně prokydán, je za všechno tohle nutno hvězdu ubrat. Koncepce vražd byla sice zajímavá, celkem mysteriózní, ani z rozuzlení jsem nebyl zklamaný, párkrát jsem se fakt i bál, ale místy se to táhlo, třeba při tom emocionálním rozboru Angelininy nevole uřezat zápěstí. Ale budiž, u krys se už zprofesionalizovala. Pohledy na NY z výšky jsem si taky užíval, byť to byla jen doplňková ilustrativní část filmu. Celkově dobrý thriller, bohužel nejvíc pokažený tím, co jsem zmínil v první části komentáře. (19.11.2015)

Nemáte-li slabost pro tvář Angeliny Jolie, její postavu, krásně plné rty a její pokusy o herectví (jako já kdysi míval), tenhle film vám skoro nic nenabídne. Slabý odvar takových těch sedmičkových thrillerů, kde se skoro nic neděje a skončí to trapným koncem ve stylu: "Hele, a koho to vlastně nakonec necháme na závěr jako že dělat, všechny ty věci? Ty vole, já nevím, zkusíme tohohle, třeba to moc lidem nebude připadat blbý." Mě to blbý připadalo, stejně jako skoro celý film. * teda jen za tu Angelinu a mou někdejší (kdeže loňské sněhy jsou he, he) slabost pro ni. (28.11.2009)

Poměrně rozporuplný film. Na jednu stranu tu máme hodně sympatické postavy, ovšem samotná krimi zápletka není vystavěna úplně nejpoutavěji a film se příliš táhne na to, aby dokázal plně zaujmout. Vrah je navíc prakticky neodhadnutelný a divák během vyšetřování nemá šanci tvořit si teorie dopředu, což je škoda. (22.05.2016)

"Nejdřív jsem myslel, že to bude, vole, o nějakým čoklovi, víš jak, ne? Hačiko, sběratel kostí, víš jak, ne? Von tam místo toho řeší případy nějakej černoch rovnou z postele, víš jak? Místo psa tam byla akorát kočka, víš jak, ne? Andželína, víš jak? A voni tam jako spolu řeší toho vraha, ty vole, víš jak, ne? Prostě bys řekl, vole, že, vole, je to píčovina, vole, víš jak? Ale, rozumíš, vona je fakt kost. Jsem jen čekal, kdy ji, vole, někdo sebere, chápeš, ne?" zaslechl jsem a potřásal hlavou nad kontraextensivní narací takové tautologie a nunkupaci podléhající predikci řečených finesí a odešel na luka definovat hledání chroustova ztraceného času. Objevil jsem studánku, vypil vědro vody, krátce se pohladil v rozkroku a spočinul s hlavou odkrytou na elegantním mechu a vzdychl: "Jo, jo, ženský a chlast, to je moje!" (01.10.2014)