Poslední vlak

Silný námet, smutný a desivý. Ako celok to síce nebolo celkom podľa mojich predstáv - pomerne nátlakové a také hranie na efekt, avšak niektoré scény sa mi do pamäte vryli poriadne hlboko. Chcelo to trocha šikovnejšiu réžiu a tiež by som sa vyhral s návratmi do minulosti tých jednotlivých nešťastníkov. Prišli mi odbité a tým pádom zbytočné. Chápem, že autori potrebovali niečo na oživenie, aby celý dej neprebiehal len v tom vlaku, ale išlo to urobiť aj zaujímavejšie a tak, aby to podporilo emotívnu stránku hlavnej dejovej linky, čo sa žiaľ nepodarilo. Skôr naopak, pôsobilo to rušivo. Slabší nadpriemer. 70/100 (09.04.2017)

Dalsi z nekonecne rady filmu o zidech za II. svetove valky. Tentokrat se temer cely dej filmu odehrava na nadrazich a v jednom vagonu. Coz na kvalite filmu nijak neubira, nevadilo mi ani par flashbacku ze zivota hlavnich postav. Je zde nekolik spornych momentu (chovani velitele vlaku, hadka vojaku z osadky a vojaku z fronty nebo reakce zidu na dva unikove vychody z vagonu). Na to, ze se film odehrava v minimalnim prostoru a trva dve hodiny, tak me vubec nenudil. Zastup ceskych hercu potesil. Po technicke strance filmu nelze nic vytknout, coz Vilsmaier jiz ukazal v jednom z mem nejoblibenejsich filmu vubec- Stalingrad. (02.02.2013)

Rozporuplné dojmy. Na jednu stranu syrovost a živočišnost některých scén (ca 90% děje se odehrává uvnitř vagónu), na stranu druhou film totálně zabíjejí všelijaká otřepaná melodramatická klišé (hovory otce a matky s jejich protivně rozumnou malou velkou dcerkou, různé flashbacky, nesnesitelná postava "baviče"), nebo hodně nereálná scéna konfliktu prostých wehrmachťáků s vlakovými dozorci z řad SS kvůli trpícím Židům ve vlaku (ano, všichni Němci nebyli antisemiti a sadisti, díky za polopatickou vysvětlenou). Nespornou působivost snímku rovněž hodně snižuje fakt, že se jedná o scénáristickou fikci (i když založenou na reálných historických událostech a i když se jistě podobné hrůzy v podobných vlacích odehrávaly). Ani česko-slovenské herecké xichty filmu na důvěryhodnosti nepřidávají a účast jisté turecké flundry v roli židovské dívky je přímo urážka obětí i dobrého vkusu. Ale zase třeba Kukuru jsem viděl rád, to přiznávám. Takže hodnotím průměrně. A pořád je to lepší, než kýčařský prasopes Špílberg. (22.03.2019)

Nedávno zesnulá Dana Vávrová natočila se svým mužem Josephem Vilsmaierem emočně vypjatý pohled na transport berlínský Židů do nechvalně proslulé Osvětimi. Stísněné prostory vagónu, ve kterém se mísí trýzněné osudy a kolem se vedle lhostejnosti objevuje to nejhorší zlo lidskosti. Snímek, který vidí efektivitu ne ve zběsile pálících náccích, ale v žebrání o trochu vody, je citlivou sondou, která ale místy trpí neinvenčním projevem. Natěsnanou skupinku zubožených lidí snímá ruční kamera, ta je výborná zrovna jako hudba, takže obé spolu s vesměs nadprůměrnými hereckými výkony nechávají zapomenout na ty nánosy patosu a kýče. (06.07.2009)

Další válečný film patřící do kolonky "otřesné". Na mě až moc sugestivně podaný příběh jednoho vagónu vlaku směřujícího do Osvětimi. Zoufalá atmosféra byla takřka hmatatelná a ještě více jí umocňovaly prostřihy do minulosti, kdy všichni zúčastnění žili normální život. Několik scén pro mě zřejmě zůstane nezapomenutelných, ale jestli něco z hlavy nedostanu,- spoiller-, tak jsou to první krůčky batolete zakopávajícího a lezoucího po mrtvolách v přecpaném vagonu. 90% (21.07.2012)