Nemocnice na kraji města - nové osudy

Tuto pokračování se mi líbí mnohem víc než to druhý... Na seriál - 3. pokračování má docela dobře rozjetý děj ... zajímavé osudy..nevěra, kariera, osvojení děti, dětský tyran:o), epilepsie, domácí násilí a mnoho dalších záležitostí se v seriálu objevuje - celkově charaktery všech osob mi přijdou dobře vykreslené... škoda, že jen 13 dílů :o) (17.10.2008)

Co je to za územní plán, když i po třiceti letech je špitál pořád na kraji města? Asi s vámi už nikdo nechce mít nic společného, že? Já se teda nedivím, protože sem bych si nešel ani pro čistý kapesník. A to že takovéhle prznění legendy je hodně k pláči. Polesný by měl zalézt zpátky na posed, jinak by se mu mohlo lehce stát, že si ho někdo splete s divokou. (31.10.2015)

Původní seriál byl poměrně dobrý, především kvůli hereckému obsazení. Oživení jsem neviděl, ale to, že je v černých číslech, nenasvědčuje nic pozitivního. Tahle hrůzná sračka ale těží jenom z úspěchu jména, protože mi to nepřišlo o nic lepší, než podobné průsery z nemocničního prostředí - Pojišťovna štěstí a Ordinace v růžové zahradě. 0% (08.08.2016)

Je zajímavé, že řada lidí nadává na "Nemocnici na kraji města po dvaceti letech", ale zamilovala si "Nové osudy". Mně přijdou obě pokračování zhruba nastejno. Zaujal mne zde návrat Viktora Preisse a Oldřicha Kaisera, Jiří Bartoška seriál příjemně okořenil. Lucie Konečná nám seriál představila jako mírné pohlazení, byť i s trpkými okamžiky všedního života, ale zdaleka nešlo o takovou depresi a rezignaci jako v případě "Nemocnice...po dvaceti letech". Možná se i docela přiblížila formou Jaroslavu Dietlovi. Nicméně doufám, že tímto naše "nemocnice" již definitivně skončila a nebude již nové pokračování. Obávám se, že se mýlím... (06.02.2009)

Poučena neúspěšnou a zhůvěřilou Zikmundovou misí pokusila se Lucie Konášová jít alespoň trochu v Dietlových stopách a dodat seriálu trochu důvěryhodnosti a důvěryhodnějších postav. Snaží se sice hezky, ale prostě na to nemá. Stále to sice připomíná víc Ordinaci v růžovce, ale těch připitomělých zvratů a řešení politicky a společensky aktuálních témat, na něž běžní obyvatelé pečou zvysoka, je naštěstí zde utlumeno. I zde se sice některé postavy chovají pitomě, ale už to není ona do očí bijící a prvoplánová pitomost scenáristické zvůle, jako tomu bylo u projektu Zikmunda a Bočana. (27.06.2015)