Imigranti

Pomalej rozjezd, ale vod tý doby, co Ray začne píchat tu Aussie, tak film dostane spád a nenudí. Propletenec o americké imigrační politice a všem tom svinstvu, co musíte absolovat, abyste se stal plnohodným opčanem. Nějaký konce sou tragický, nějaký pološťastný a nějaký nijaký... lepší tři... (19.11.2010)

V podstate po poukazuje na vazny problem imigrantu. Kamera zajimave zachytila osudy nekolika lidi a rodin. Nejde o zadnou pohadku na dobrou noc, takze necekejte ani happy end. Ani nezjistite nic co by jste uz nevedeli. Ne ze by to bylo spatny, to vubec ne, jen dost predvidatelny a nervak to zrovna taky neni. 3+ (24.07.2011)

Každý kto nieje američanom, vlastne nie je nikým......USA môže všetko, ostatný nemôžu nič..... (29.07.2011)

Vidina amerického snu se rozplynula v rukou těm, co si mysleli, že se stačí všemi možnými způsoby pouze dostat přes hranice a tím vše končí. Zajímavý a především zcela realistický předobraz toho, jak složité to s těmito individui je. Ale filmu chyběla jistá eskalovanost, kterou byste od tohoto žánru očekávali. Průměrný film, na který nezapomenu, ale také si na něj již jen tak nevzpomenu. (02.09.2017)

Lepší než Crash. Řešící ožehavější témata, lépe podané... Ale občasný patos se ani tomuto filmu nevyhnul. Avšak dá se to zkousnout. Horší čtverka. (19.01.2010)

Dobrotivý pracovník imigrační policie Max Brogan (Harrison Ford) bojující za shledání mexické dívky se svým synem. Jeho kolega, iránský přistěhovalec Hamid (Cliff Curtis) se zase snaží přivést k rozumu svojí sestru, pohrdající jejich tradicemi. Cole Frankel (Ray Liotta) čile obchodující se zelenými kartami, zvlášť pokud mají připadnou nějaké hezké dívce, jako je australská herečka Claire (Alice Eve). Jeho žena se zase zabývá obhajobou neprávem odsunutých imigrantů, jako je bagladéšská dívka, podezřelá z terorismu. A další a další ... desítka lidských osudů, zabývajících se jediným - rozdílností kultur a touhou žít v civilizované zemi. Jenže i přes touhu přizpůsobit se, každý z jedinců si nese svoji historii a zvyky, které i v multikulturních Státech nemusí být všem po chuti. Wayne Kramer se nebál píchnout do vosího hnízda, a ukázat tento svět i ze strany těch slabších. Film se nese v pomalém tempu, ale postupem času, kdy se jednotlivé příběhy začnou prolínat, nabírá na tempu - aby dospěl do svého emotivně laděného finále. Ty šťastnější se stávají hrdými občany, ti méně šťastní opouštějí zemi na vždy... (28.01.2010)

Je to možná spíše přesyceností podobnými náměty a použitou strukturou vyprávění. Co na Crash a filmech Alejandra Iñárritua je svěží, zde na mě působí plagiátorsky a lacině. Všechno míří do průměrnosti dražší limonády a tam také Crossing Over končí. Kramerovi určitě více sedl akční žánr. 55 % (07.02.2010)

Jeden z těch filmů, u kterých se budete mlátit do hlavy a rvát si vlasy nad americkým patriotismem. Setkáváme se s řádkou postav, některé jsou policajti z imigračního, jiní jsou zase přistěhovalci. Někteří z nich se snaží stát právoplatnými občany USA, jiní se skrývají před deportací. Všudypřítomné vlastenectví, přísaha vlajce Spojených států a hrdost na to, být Američanem mě hodně přesvědčovala jít na 3 hvězdy i méně, ale nakonec jsem si uvědomila, že taková prostě Amerika je a spíš bychom se na to měli dívat jako na kritiku tohoto systému, stejně jako vyhoštění ze země 15-ti leté dívky, která napsala ve škole referát na téma 11. září. Proto jsem šla na 4 hvězdy. (20.09.2011)

Film přibližující problematiku imigrace do Spojených států, přičemž nám nastiňuje příběhy několika postav reprezentujících různé národy. Společné mají všechny postavy to, že čekají na schválení občanství USA. Film nám ukazuje, jak je pro člověka velice náročné a strastiplné státní občanství USA získat. Divák je také seznámen s byrokracií a předpisy, které celým tímto procesem prostupují. A protože nejsem odborník na imigrační otázku USA a nejsem ani znalec s tím spojených zákonů, nemohu objektivně hodnotit, zda je tento film kritikou tohoto systému. Spíše se ale domnívám, že tento film chce pouze ukázat - ukázat, že tento problém existuje a je opravdu velký. Je velký především proto, že velice silně zasahuje do životů jedinců, ale i celých rodin. Je ale jisté, že Spojené státy jsou ochotny svou zemi chránit a jsou ochotny vynaložit nemalé prostředky na ochranu své země. Z těch několika paralelních příběhů, které se ve filmu odehrály, mě nejvíce oslovil příběh patnáctileté bangladéšské dívky, která byla úřady donucena opustit Spojené státy za své názory na útoky z 11. září. Nechci celý tento příběh sáhodlouze hodnotit (i když chuť bych k tomu měl), ale jako člověk postoje a názory této dívky chápu. Chápu ale také chování amerických úřadů, jejichž postup nakonec vyvrcholil opravdu silnou scénou, kdy se dívka musí rozloučit se svou rodinou. Co se mně osobně týče, a co mohu pozorovat u nás v Česku - mnohdy se vyhošťují lidé, kteří u nás chtějí pracovat (horší práce a za nižší plat) proto, aby uživili své rodiny doma za hranicemi. Přitom by se naše legislativa měla zaměřit převážně na lidi přicházející z Balkánu a podobných zemí, které sem importují organizovaný zločin. (29.10.2010)

Je to něco na pomezí tři - čtyři hvězdičky. Na procenta takových 70%. Ale má to prostě několik háčků. Zaprvé jsem v tomhle poněkud ovlivněná účastí Jima Sturgesse, který je jako nepovedený Žid velice roztomilý a vtipný a sexy a je to hold herec, pro kterého já osobně mám velkou slabost. Další zádrhel je samostatný děj filmu. Je moc pěkně udělaný, člověk se u něj baví a občas i zamyslí, ale jde o tu americkou demenci (viz. teroristická slečna), kterou Američani v reálu mají. Musím podotknout, že při scéně se skládáním slibu se mě udělalo fyzicky špatně. Nevím, asi CROSSING OVER nedokážu nikdy zcela docenit, protože se nedokážu ztotožnit s touhou stát se občanem USA. A vlastně po tomto snímku kor nechápu, proč by proboha o tohle někdo stál. No ale zpátky k filmu. Je dobře obsazený, osobně se mě líbil Harrison Ford jako good-ICE-cop. Sympatická byla i Melody Zara a především přemýšlivá islámská studentka ztvárněná Summer Bishil si rovněž u mě získala v hodnocení své místo. Jsem ráda, že jsem se opět mohla ujistit, že v Americe není o co stát, a naprosto překvapivě jsem si u filmu CROSSING OVER mohla i zazpívat. Hebrejskou píseň "Hine ma tov" jsme zpívali na střední škole celé čtyři roky a to prosím nikdo z nás není ani věřící a ani Žid. Hold se to dobře zpívá :D (27.01.2011)

Nebýt té oficiální báchorky o 11. záři, které bylo tzv. inside job, a mind fucku islamistů, dyl bych víc, protože to byl kvalitní snímek o problémech, které můžete potkat na imigračním:-) a také problémy jiných kultur na západě, jmenovitě islamistů. Potěšilo mě, že jim H. Ford pěkně na rovinu řekl, že to byla chladnokrevná vražda a ne ta jejich výmluva, vražda ze cti (LOL). (02.09.2014)

Po luxusním Zběsilém útěku přišel propad. Pomalé a nudné drama Kramerovi moc nevyšlo. Téma sice zajímavé, ale zpracování bída. (08.11.2016)

Film otvára zaujímavé témy. Pre mňa jednoznačne najzaujímavejšia časť o slobode vyjadrovania. To všetko so sympatickým hereckým obsadením. Dlho som váhal, ale 70% si určite zaslúži. (14.12.2011)

Zelená karta a americké občianstvo je predstavené ako najvyššie božstvo, ale božstvo s otáznikmi. Príbeh je dopletený mnohými pohľadmi, no nie takým spôsobom ako v Crashi, tam to bola emocionálne celkom iná liga s množstvom nezabudnuteľných scén. Tu si zapamätám asi len jednu zo začiatku z textilnej dielne. Fordova úloha je málo výrazná na to, čo sa z toho dalo urobiť. A zavŕšenie za zvukov kvílenia americkej hymny malo niečo do seba, ale nestačilo to, aby vytiahlo film nad priemer. (09.09.2014)

Několik příběhů lidí, kteří se rozhodli ilegálně přejít hranice, některé skončí dobře některé špatně, některé jsou zajímavé a jiné ne takže celkově průměr. (10.06.2009)

Už to zde bylo řečeno, film je to dozajista výborný, ale v podstatě se jedná o kopii filmu Crash, který byl bez diskuze za 5 hvězd a Crossing Over prostě tak dobrý není. Takže 4. (02.07.2009)

Chtěl jsem dát 4.... bylo to přesně na rozmezí mezi 3 a 4. Rozhodně jde o nadprůměrnej film, kterej má hodně silnejch momentů a dramatický složky sou dobře zvládnutý. Počáteční rozlítanost je postupně splétaná jako copek asiatky až k vyvrcholení, který by se dalo celkem očekávat. Bohužel to téma mi celkově jde proti srsti, jako kdyby byli všichni kdovíjak žhavý dostat se do USA, jako kdyby to byla nějaká modla, přitom teď víc a víc všichni na nějaký státy kašlou, bohužel přiblblí amíci si to nepřipustí ;-) (24.07.2009)

Wayne Kramer se vrátil zpět k pomalejšímu tempu, tentokrát mozaice o přistěhovalcích a USA. Námět hodně připomíná Haggisův Crash (mozaikové filmy jsou vůbec poslední dobou populárnější), ale řekl bych, že Kramer to zvládl lépe. První výhodou je, že Kramer je víc režisér než scénárista, tudíž klade větší důležitost vyprávění dějem než textem, druhou výhodou je méně známých tváří a nakonec téma, která prostě tolik nezavání "lidičkováním" jako rasismus u Haggise. Rozebírat jednotlivé herce je vcelku těžké (je jich hodně, že jo:-), ale nikdo to nekazí a Wayne rád svléká hezké holky;-) Všichni chtějí do USA, pro všechny tam není místo a vše má své pravidla, všechna pravidla jsou hnusně objektivní a můžou si nehezky pohrát s nejedním životním osudem... 80% PS: trochu mě vždycky fascinuje jistý druh uvažování - jsem v USA ilegálné tzn. porušuju zákon, přesto vyžaduji, aby nebyl porušován zákon svobody slova... jasně jednoduše se to takhle z povzdálí soudí, ale přesto... (01.11.2009)

Několik mozaikově odvyprávěných příběhů, na téma imigrace, které se navzájem postupně proplétají, i když tentokrát opravdu jen okrajově, což mám rád, nicméně problém v tomto případě je, že trpí všechny jedním společným, ovšem právě pro tento typ filmu poměrně zásadním, rysem, a to že působí velmi chladně, neemočně, nenaléhavě. Téma nelegálního přistěhovalectví je přitom ale tak silné, že příliš nechápu, že to na mě ve výsledku až tolik nezafungovalo, možná to ale bylo tím, že ony jednotlivé příběhy prostě neměli takovou kvalitu, či efekt, aby mohli opravdu zapůsobit a vyvolat v divákovi potřebně pocity. On celý ten pohled na ústřední téma imigrace mi tu ale přišel vážně jen povrchní, bojící se jít hlouběji do daného problému, navíc polovina postav, představující imigranty, pocházelo ze středních vrstev, které jednoduše nenabízejí až tak působivé osudy, a těm je tu bohužel ještě pak i navíc věnován největší prostor, takže opět, prostě tu chyběli silnější a výraznější postavy a příběhy, které by mohli skutečně oslovit. Krom toho mi tu ovšem scházela i jakákoliv atmosféra, což je další z trestuhodných absencí, napětí též minimální a samozřejmě musím vyčíst i nulovou gradaci, a to považuji v takto mozaikově poskládaných filmech za vážně bezpodmínečnou nutnost, která zde ale jednoduše chyběla, prostě si to tak nějak plynule doklopýtalo do svého, v podstatě opravdu nezáživného konce, bez jakéhokoliv emočního dopadu. Herecky jde ale jinak o poměrně dost výrazný snímek, kdy mě nejvíce oslovil Ray Liotta, Jim Sturgess a samozřejmě opravdu překvapivě hodně nestydatá Alice Eve :-). Celkově musí tedy konstatovat, že nudou jsem se u Imigrantů sice nezbláznil, ale o přesvědčivý, zajímavý, strhující, či jiným způsobem fungující snímek nejde také ani náhodou. (23.07.2018)

A životy se obrátí o 180° (14.10.2020)