The Boy in the Striped Pajamas
The Boy in the Striped Pyjamas
Chlapec v pruhovanom pyžame
Režie:
Mark HermanScénář:
Mark HermanKamera:
Benoît DelhommeHudba:
James HornerHrají:
Asa Butterfield, Jack Scanlon, David Thewlis, Vera Farmiga, Rupert Friend, Richard Johnson, Sheila Hancock, Cara Horgan, Amber Beattie, David Hayman (více)Obsahy(2)
Osmiletý Bruno žije se svojí rodinou v Berlíně, kde má i spoustu přátel. Jednoho dne se ale musí rodina přestěhovat, protože Brunův otec, nacistický voják, dostal novou práci na venkově. Nový domov je chladný a plný nacistických vojáků, a protože v okolí nikdo jiný nežije, vypadá to, že Bruno nové kamarády jen tak nenajde. Hned v první chvíli si ale všimne „farmy“, na kterou vidí ze svého okna. Farma je ve skutečnosti koncentrační tábor... Bruno se stále nudí, rád by vyrazil někam ven, ale smí být pouze před domem. Brunova sestra Gretel tráví hodně času s nacistickým vojákem Kotlerem. Jednou Bruno náhodou objeví cestu z domu. Také si všimne černého kouře, který vychází z „farmy“, pak upadne. Pomocník Pavel Bruna ošetří a jeho matka mu za to poděkuje. Pavel býval kdysi lékař, teď škrábe brambory. Brunovi se podaří zmizet z domu a na svojí výpravě narazí na tábor, za jehož plotem sedí osmiletý chlapec Shmuel. Bruno se s ním skamarádí a chodí ho často tajně navštěvovat. Bruno pořád nechápe, kde to vlastně Shmuel žije, ale ví, že je Shmuel Žid. Dvakrát týdně mají Bruno a sestra domácího učitele, který je učí nacismu. Z malé Gretel se stává nacistka a věří v Hitlera, její matka je z toho v šoku... Za Brunem a jeho rodinou přijede na návštěvu děda, babička odmítla přijet, protože je proti tomu, co její syn dělá. V den slavnostní večeře se Brunova matka dozví, že je tábor vyhlazovací a s manželem se hrozně pohádá. Od té doby se Brunova matka chová jinak. Na večeři se voják Kotler prořekne, že jeho otec utekl ze země, protože nesouhlasil s tím, co Hitler dělá. Brunův otec to slyší nerad. Kotler je z rozhovoru velmi nervózní, a když sluha Pavel omylem rozlije víno, Kotler ho na chodbě umlátí k smrti. Gretel pak řekne Brunovi, že „farma“ je pracovní tábor a že Židé jsou nepřátelé. V domě se chystá promítání a slavnostní večeře a Shmuela poslali, aby tu leštil sklenice. Když mu dává Bruno jídlo a povídají si, přistihne je Kotler. Bruno Shmuela zapře... Brunův otec pak promítá lživé video o tom, jak krásné je to v táborech, a Bruno mu uvěří... Bruno chodí za Shmuelem každý den, ale ten tam není, až se jednoho dne zase objeví. Shmuel má poraněné oko, někdo ho zbil. Bruno se Shmuelovi omlouvá a on mu odpouští. Brunova babička zemřela během bombardování a na hrob jí poslal kytku i Hitler. Brunova matka chce kartičku s jeho podpisem sundat, protože ví, že by ji tam babička nechtěla, ale Brunův otec jí to zakáže. Brunovi rodiče se pak doma pohádají, Brunova matka nazve svého manžela nestvůrou a chce i s dětmi pryč. Brunův otec tedy dětem oznámí, že se budou druhý den stěhovat. Bruno tu ale chce zůstat... (TV Prima)
(více)Recenze (1 091)
Rodinný velkofilm, který umožní přístupnou formou seznámit i mladší diváky s holokaustem. Jak příběh dopadne, to je asi jasné. Přistoupil jsem na dobrodružnou linku a společně s Brunem jsem se vydal na výpravu. James Horner hudebním podkresem vystihl jednotlivé situace. V Šamuelovi jsem trochu viděl Felixe. Některé pasáže připomínají Merleho, v jiných Kohouta. ()
Mrazivý příběh odvyprávěný obzvláště dětskýma očima, plný strachu a dětské naivity, který mě dokázal vtáhnout do děje a pustil mě až po závěrečném a nečekaném vyvrcholení. Film je ve všech směrech kvalitní podívanou se spoustou přesvědčivých a dobře zvolených herců, s vynikající kamerou a s grandiózní hudbou veterána Jamese Hornera. Film mě zaujal o to více, že jak už jsem říkal, je brán hlavně z pohledu dětí, zde paradoxně společensky postavených - Žid vs. Němec. Zkrátka podmanivý snímek, který je po technické a herecké stránce dokonalý a svým příběhem nadčasový a silně emoční. ()
Jak to vidí děti na obou stranách ostnatého drátu plus jeden neamerický unhappyend. Příjemné herecké výkony a pochvala za snahu nijak zvlášť netlačit na city. Přimhouřím-li oči nad tím, že reálně se toto opravdu stát nemohlo, takže to neberme jako ryze válečný film, ale spíš rodinné drama, bavilo mě to víc, než většina citově vydírajících filmů s tématem děti a válka. ()
Chytře vymyšlený příběh s výborým závěrem. Citlivě podané téma holokaustu a k tomu výtečné výkony dětských herců. Jen mi přijde, že těch filmů o holokaustu a zrůdnosti nacismu už je nějak strašne moc, až už to přestává být děsivé, jak by mělo, a začíná se to stávat ničím výjimečnou historickou samozřejmostí. Možná by filmaři měli začít točit něco o lidech z afriky, kde umírá ročně hladem mnohem víc lidí, než se nacistům podařilo za všechny roky své hrůzovlády pozabíjet v koncentračních táborech. A to není hisrorie, ale krutá současná realita, která se dá začít měnit. ()
Je to o emóciach. Detský pohľad na skutočnosť je vždy skresľujúci. Vedel som to... ten beh nevinných letcov po uliciach, nedostatok blízkych duší, poznanie nechceného i vysnívaného priateľstva... vedel som to... a mráz mi behal po chrbte od prvých minút, lebo som vedel, čo sa bude diať ! Všetci sme to vedeli, len ten chlapec musel dospieť... vlastne on nikdy nedospel, večne žil vo svojom svete ideálov, spravodlivosti a čestnosti. Detský svet na skutočnosť je vždy skresľujúci. Tento nádherný film je o emóciach. ()
Štvala mě absolutní nereálnost a ty tisíce náhod, které by se musely sejít, aby všechno dopadlo, tak jak to dopadlo...ale proto je to film, že. Prvních 70 minut je hodně poklidných, občas proříznutých ostrým pohledem Ruperta Frienda (to je nácek jako vyšitý, měl by dostat víc podobných rolí). Finále je však natočeno opravdu skvěle a místo dosavadní sladkobolné hudby začne hrát pořádně hutný Hornerův orchestr, jenž konečně vyždíme emoce. Podobně koncipovaný madarský Člověk bez osudu mi ale připadal o něco lepší. ()
Nacismus s lidskou tváří. Ze začátku dost velká nuda, ale konec to znatelně vylepšil. Ale pořád bych radši film, který by se odehrával (aspoň z větší části) na druhé straně plotu. ()
"Childhood is measured out by sounds and smells and sights, before the dark hour of reason grows." John Betjeman Film sa držal tohto citátu a to je základ úspechu. Pár scén bolo veľmi emotívnych a určite hodných 5 hviezdičiek. Keď si ale pripustím, že išlo o spracovanie knihy, ktorá takých momentov ponúkala určite viac než dosť, vravím si to čo viacerí. Keby tak Chlapca v pruhovanom pyžame (odmietam písať v pruhovanej pyžame, nech je to v slovenčine akokoľvek správne) dostal do rúk skúsenejší režisér, mohlo to byť dokonalé. ()
Souhlasím se Swampem, těch nelogičností a nepravděpodobností je tam až moc. Pohled na téma koncentračních táborů a celkově války očima malýho chlapce je rozhodně pohled zajímavej a netradiční, ale jako celej mi z toho vychází první polovina jako nuda a druhá polovina jako pohádka... ()
Chlapec v pruhovaném pyžamu nevyužívá naplno všech možností, které měl - například v tom ještě napůl nevinném pohledu na svět osmiletého kluka. Příběh a zvlášť jeho pointa je pravda vykonstrruované na efekt, ale těší mě, že se v posledních letech netočí jenom filmy o tom, že nacisti byli v podstatně "normální" lidi (Předčítač, Valkýra). Tady je postoj tehdejších Němců k nacismu nastíněn realističtěji. Malému Brunovi je tahle ideologie vlastně ukradená, jeho matka k ní začíná mít odstup, když vidí následky, zatímco sestra je "převedená na víru". No a jak Bruno začíná vidět pod povrch věcí, obdivovaný taťka se začíná jevit takový, jako ve skutečnosti je - jako nadřazený velitel koncentračního tabora, pro kterého Židi vlastně nejsou lidi. Je jenom škoda, že tohle rodinné komorní drama trochu nepovyrostlo z divadelních kulis. ()
SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: JOJ = 17.1.2013, réžia slovenského znenia (JOJ 2011) = VLADIMÍR ŠTEFUCA (17.1.2013) ()
Zajímavě podaný děj druhé světové války a nesmyslnosti antisemitismu pohledem malého chlapce, který vidí koncentrační tábor jako nějakou farmu obehnanou ostnatý drátem z důvodu, aby se farmářům nezaběhl dobytek. K podobným filmům těžko co dodávat, tak snad lze jen vyzdvihnout výkony vždy výtečných Davida Thewlise a Very Farmigy a samozřejmě té chlapecké dvojice na obou stranách plotu, stejně jako hudební podkres páně Hornera. Teď už jen sehnat knižní předlohu, která, jak mívají knížky ve zvyku, slibuje zážitek ještě hlubší. ()
Nesedlo mi to, možná pro příliš šroubovanou a těžko uvěřitelnou zápletku. ()
Další z filmů, který mi zůstane hodně dlouho v paměti díky svému drsnému leč „pravdivému“ obsahu. Dětská naivita je svým způsobem opravdu „kouzelná“, leč v tomto snímku o koncentračním táboře, plynové komoře a vyhlazování židů ne moc srandovní. Herecké výkony obou chlapců jsou hodně dobré, stejně jako dramatická zápletka. Ačkoliv mám rád filmy plné násilí, krve a pachu smrti, tak při sledování filmů s podobným obsahem cítím opravdové mrazení na zátylku. Dopomohla k tomu i solidní hudba. Odnáším si z toho opravdu silný zážitek a rozhodně jsem tento kousek neviděl naposledy. ()
Strašlivý příběh v hodně mírném zpracování, ze kterého mi bude ještě dlouho špatně. Srovnání film / knížka (John Boyne) - 5/5. ()
Druhá světová válka a koncentrační tábory mají pořád co nabízet pak už záleži na danem příběhu a hereckém výkonu a prostředí. Tady naopak je smutné to že se stane něco neštastného ale zaroveň pro danou osobu dobrou lekci. Příběh dvou chlapců je smutný ale ve mě zanechal jen malou stopu. ()
Tvůrci si pohráli s lidskostí hlavního strůjce zrůdnosti v koncentračním táboře. Má mladou ženu, malého syna a bydlí poblíž koncentračního tábora. Má vůbec nějaké city, když bez rozmyslu nechává likvidovat nejen muže, ale i ženy a děti? Chlapcův svět je jiný. Spousta věcí mu je utajena a tak tápe ve světě kolem sebe a hledá odpovědi. Dojde k plotu tábora kde se seznámí se zajatým stejně starým chlapcem. Jejich vzniklé přátelství je přirozené. A přátele si pomáhají, takže na základě toho dojde k tragédii. Jaké to je pro jeho otce? Jak se cítí, když stejnou metodou, jakou on popravuje, zemře i jeho vlastní syn? Tragický velmi citlivý příběh svým pojetím dokázal divákům vnuknout pocit bezmoci. Snímek je natočen špičkově. Příběh sleduje převážně osud onoho chlapce, takže se o dění v táboře dozvídáme jen okrajově. Divák je tak oné hrůzy ušetřen. O to víc je šokující konec, kdy každý musí s matkou, byť němkou, soucítit. ()
Skoro až televízne spracovanie sedí. Čo i len mierna štylizácia (o trošku šťavnatejšia filmárčina) by tu iba uberala na výraze (vyznievala strojene). Takto si to, nech sa páči, môže každý prežiť po svojom, teda dôkladnejšie... ()
Pozor, komentář obsahuje spoilery! Chlapec v pruhovaném pyžamu není ani svědectvím o hrůzách fašismu, spáchaných na nevinných lidech, jako spíše o chlapci, který se seznamuje s tím, že nějaké hrůzy vůbec byly páchány. Kolem sebe slyší jen „židé nejsou lidé“, ale on se ptá sám sebe, proč, vždyť mu připadají zcela normální (tedy až na to, že nosí pyžama). Poté, co se spřátelí s židovským chlapcem, jeho nechutenství k válce stoupá. Je to citlivý a silný film, který dokáže dojmout a člověk jen přemýšlí, jak se to skutečně někdy mohlo stát. Konec mě potěšil, ne proto, že bych to Brunovi a jeho matce a sestře snad přála, ale takto se film vyhnul sladkému konci, který by se snažil zavděčit se co největšímu počtu diváků. Takto alespoň bylo zřejmé, že ve „sprchách“ skončí jak židé, kteří jsou zcela nevinní, tak to samé mohlo potkat i děti „přátel státu“, které jsou nevinné stejně tak. Doporučuji i knižní předlohu. ()
Dětská psychika nikdy nemůže pojmout ideologii dospělých a právě zvrácená ideologie se nakonec vždy obrátí proti nám samotným a především proti našim dětem. A právě o tom tenhle film je. Je to děsivé a dojímající. Už se na to nikdy nepodívám. ()
Související novinky
Scorsese zavrhl Di Capria
Neměl ale na výběr. Hrdina jeho nového filmu totiž bude mít pouhých 12 let, a přestože je Leo „věčný kluk“, tohle bychom mu asi neuvěřili. A tak se Marty musí alespoň dočasně vzdát svého oblíbeného… (více)