Twilight sága: Nový měsíc

Tak neskutočne zneužitý potenciál upírskych a vlkodakovských námetov, že sa to dá len milovať alebo nenávidieť. Aj New Moon ma bavil, ale akože niečo minimum sa tam už fakt mohlo stať, určite by to bolo celku neublížilo. Takto je to žial prepísknutá stopáž a ťaženie už z fffakt vysatých studní... Tým viac sa ale neviem dočkať, akú sprostosť nám ešte môžu naservírovať v tretej porcii ,,kluci hore bez,, :D (29.03.2010)

Bella není normální. V osmnácti má hrůzu z toho, že je stará! Pak půlhodinu mele s Edwardem o tom, kdo koho zraňuje, kdo koho ochrání a kdo koho víc miluje nebo potřebuje, aby posléze víceméně totéž řešila asi hodinu s Jacobem! Tuhle holku by v reálu všichni nenáviděli, protože na tunu jejich existenciálních keců připadá jedno krátké držení za ruku a dvě pusy (asi by měl dívky někdo poučit o tom, že je lepší konat, než se v tom donekonečna rýpat - navíc se Bella zas tváří nadrženě až běda, stačí když kolem projde jeden z jejích hrdinů, a hned přerývaně dýchá). I hrozné Stmívání bylo lepší, nenořilo se totiž do nekonečné dialogové žumpy, se zápichy typu "Co to tu smrdí" - "To jsem já" (to říká Bella). Nový měsíc nudí enormně a nic na tom nezmění ani směšné ksichty svalnatého buřtíka Taylora Lautnera nebo v podobě ducha se zjevující Pattinson (wtf?). Mimochodem, pokud ještě někdo po těch sebepoškozovacích, zádumčivých, uřvaných a kdo-ví-jakých-jiných scénách, v nichž si na sebe mladá holka nesmyslně nakládá tíhu celého světa, bude tvrdit, že Twilight není emo, tak je opravdu vyřízenej. (19.11.2009)

Scénář: Melissa Rosenberg .. Kdyby ve filmu nezazněl Thom Yorke: Hearing Damage, neodnesl bych si vůbec nic nového, natož pozitivního. Twilight Saga totiž pokračuje v tom, co si vystavěla minule a změna režiséra na tom téměř nic nemění. Debilita scénáře, ale především zpracování prostě musí urážet nejen filmového fajnšmekra, ale téměř každého soudného diváka (u divaček je přeci jen k nalezení vícero polehčujících, do pasu odhalených, okolností..). Tak nebo tak jde přesto o "důležitý" materiál, neboť je dobré vidět a poznat i opačný pól kvality. Je navíc sranda něco takového rozebírat. Na trojku proto zase s chutí do kina (zvracející smajlík). (17.06.2010)

Jednoho ponurého podzimního večera jsem s hrůzou zjistil, že nemůžu najít klipsny na bradavky, jezdecký bičík byl od posledně zlomený, latexová maska prodřená a deseticentimetrové jehlovky mé drahé, které mi vždy tak rozkošně drtily koule se nenávratně ztupily, protože si v nich ta kráva vyšla na ples, kde si střihla polku s nějakým vesnickým idiotem! Bloumal jsem po bytě od ničeho k ničemu a hledal způsob, jak vybít svou sexuální frustraci. Ach jak jsem byl naivní a nerozvážný, když jsem v záchvatu ukájení mrzkých pudů mačkal play! Pro tohle není záchranné slovo a pokud vám zrovna dojdou baterky v ovladači, není cesty zpět. Už nikdy nebudu, čím jsem býval a marně hledám výrazivo, kterým bych popsal tuto nepředstavitelnou kalvárii. V mlžném oparu bezbřehé hrůzy se mi vybavuje pouze toto: Nejprve jsem uviděl páchnoucí, zelenožlutou, viskózní skvrnu velikosti Lautnerova solarizovaného hrudníčku a tvaru Patizónova "uhrančivého" obličeje. Jen tak se přede mnou prkenně převalovala a já se neustále snažil smířit s myšlenkou, že takový terror to snad být nemůže. Přistoupil jsem tedy blíže a snad to byla stařecká nerozvážnost, která mě přinutila rozhrnout ji prstem. Okamžitě jsem uviděl kousky hrášku a mrkvičky, které nepochybně patřily bramborovému salátu mé Poslední večeře. Hrdinně jsem pokračoval v pátrání a se zatnutými zuby zabředával hlouběji a odhaloval další vrstvy tohoto strašlivého úkazu! Nestrávené kousky vepřového řízku jemně EMO přibarvené několika fernety pro dobré trávení, špatně požvýkaná celozrná houska, kterou jsem tak pečlivě vyčistil talíř, roztomilý malý klíček od skříňky v nádražní úschovně, jenž jsem chvatně a neuváženě spolkl při domovní prohlídce, aby nezjistila, kde schovávám pornočasáky, výtečná šunka Remair, deset deka za patnáct korun v Tescu, zlaté polomáčené od Orionu, na kterých stále ležérně ulpívaly kousky jemné mléčné čokolády a v neposlední řadě zpola natrávený pytlík chipsů LAYS, u nichž už si ani nevzpomínám, zdali to byla grilovaná slanina či brambory pečené v ohni. Věřte mi, pátral bych dál, přátelé, ale tohle se opravdu nedalo udržet. A takhle mě v horečkách našli - politého studeným potem, s křečovitě zaťatými pěstmi, blábolícího v mrákotách cosi o zasraných homoupírech! Teď, když už jsem se alespoň trochu vzpamatoval a vidím věci znovu s jakýms takýms nadhledem, by mě upřímně zajímalo, kdy už konečně někdo promění paní Majerovou v jezevčíka, aby svými komerčními, grafomanskými bláboly nekurvila našim dětem pohádky a vkus!!! (02.11.2010)

Mám rád klasickou upírskou mytologii a Twillight je zrůdnost. Předlouhých 130 minut strávených s dementní teenagerkou (Kristen S. je fajn, ale její postava je hrozná...), které je zamilovaná do (Van Helsing má dovolenou) "nesmrtelného" Edwarda (doslova škaredý Robert P.). Naprosto prázdné, hloupé, až na dvě fajn zpomalené scény nudně natočené, příběhově pod úrovní slohovky na prvním stupni ZŠ a jakákoliv psychologie postav nepřítomna jako odraz upíra v zrcadle. Když Edward mluví o touze zemřít, už vím, co mu doporučím na páteční večer k popcornu politého zvířecí krví... Božinku, zamilovaná holčička přišla o svou lásku, pochybuje o sobě, svém věku a tajně doufá, že jí někdo kousne. Božinku, o tom musíme natočit dvou hodinový film, přeci v tom nezůstane sama a nedejbože, přeci nebude trpět sama! Film cílený POUZE na fanoušky knih. PS: normální člověk to řekne za minutu, Bella za týden... PPS: u toho upírského doupěte s výtahem pod kostelem jsem se musel smát asi pět minut... (ještě něco, přestože všechny ty metafory obyč života beru, celek je nudný a natahovaný a jako film špatný) (08.03.2010)