Zdrojový kód

Jako kdyby mě někdo stopadesátkrát vrátil do vymrzlýho skřípajícího vlaku na trase Jihlava - České Budějovice, to bych se mu na nějaké pátrání po bombě mohl z vysoka vybodnout. Ostatně, kdo by taky umisťoval trhavinu do vlaku Českých drah, že... při útočníkově smůle by stopro vybouchla, když by byl vlak prázdný, jelikož v úseku Počátky/Žirovnice - Kardašova Řečice je opět výluka a všichni frčí rozmlácenou karosou... jj, uživatelé hromadných dopravních prostředků v ČR nemusí mít strach z atentátů... zpět k filmu... vůbec jsem neřešil otázku techniky, paralel, neptal jsem se, jak je to možné a podobně... prostě jsem seděl a užíval si, jak výborný Gyllenhaal opakovaně nakládá s životem osm minut před jeho koncem. Je to zajímavé, napínavé, když se zamyslím nad údělem kapitána Stevense, tak hodně psychicky náročné, herecky poutavé, závěrem americké, ale nevadilo mi to. Duncan Jones má talent, víc takových filmů! 32 miliónů dolarů(rozpočet)/147 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (17.12.2012)

Jake Gyllenhaal ve strhujícím dramatu s prvky sci-fi, amerického entuziasmu a v neposlední řadě i trochu té romantiky. Sean se probudí v jedoucím rychlíku směr Chicago. Proti němu spanilá dívka. Průvodčí chce lístek. Kolemjdoucí paní mu cákne trochu koly na botu. Chicago na obzoru. Prostě normální den v životě obyčejného cestujícího. Jenže problém je trochu někde jinde. Sean se jaksi nepoznává v zrcadle a co hlavně, za osm minut vlak vyletí do povětří i s celým Seanem, spanilou dívkou a všemi cestujícími včetně paní cintající kolu. Za okamžik se Sean po malé instruktáži ocitá znovu ve vlaku tváří tvář spanilé dívce a má znovu osm minut k tomu, aby zjistil, kdo ten vlak vlastně vyhodil do povětří. Neotřepaný sci-fi námět je zde zcela minimalisticky zpracován a to jen filmu prospívá. Napnutý jsem byl až do konce a za celou dobu zavrhl asi šest teorií. Schválně, kolik teorií budete mít během filmu vy? (15.06.2011)

Mám ráda Duncana Jonese. Mám ráda jeho schopnost natáčet nenápadné, chytré a přístupné filmy. Obdivuju, že umí vytvořit dvě v podstatě úplně stejné věci a dokázat, aby zdánlivě neměly nic společného. A baví mě jeho morální zanícenost, s níž je schopen dojít k nekompromisnímu dogmatickému závěru, že kdyby blaho společnosti mělo vykoupit mírné, nedobrovolné utrpení jen jednoho konkrétního otroka, stává se z oné společnosti fašistická diktatura. Ale je mi líto, za to, co provedl Zdrojovému kódu v jeho posledních minutách, by Jones zasloužil umlátit lopatou. A nepleťte se: nezuřím proto, že mi trvalo hodinu, než jsem dokázala zavřít šokem vypáčenou hubu nebo než jsem pochopila, co jsem to vlastně viděla. Mám dva lepší důvody: 1) konec zcela neguje způsob, jakým Jones doposavad pracoval s potlačením divákovy nedůvěry. Zdrojový kód perfektně balancoval na hranici mezi přílišným zjednodušením a detailním logickým propracováním do důsledků, a působil tedy dojmem nekomplikovaného, ale stále ještě chytrého narativu, který umožňuje zběžné prozkoumávání nového světa, aniž by omračoval svojí nereálností. Naproti tomu závěr nechává (mimo jiné i kvůli jednomu dost nešťastnému střihu) tak široký prostor pro interpretaci, k níž poskytuje tak málo vodítek, že přehledně budovanou strukturu v podstatě boří. Navíc jde o zbytečný přílepek, protože 2) Zdrojový kód už jeden konec má. Je jím pro mě snad nejkrásnější vyobrazení smrti vůbec: žádná prázdnota, žádný nový život, jen okamžik, který si sami zařídíme. Obraz absolutního štěstí. To, co následuje, je učebnicovým příkladem, jak nejlépe vzít Monu Lisu a vytřít si s ní prdel. Zatímco kapitán Stevens ví, kdy přestat, Jones nemá nejmenší tušení. Bravo, Duncane, i po třech filmech zůstáváš stále jen slibným tvůrcem. Nechť ti to vydrží až do smrti. (13.08.2011)

Tak jsem si tu ty vaše výlevy důkladně pročetl a mal by som takúto otázočku ke všem těm masturbujícím panáčkům, co u každého filmu dští síru nad jakoukoliv drobnou nelogičností a nešetří odpady: Když někdo vymyslí nějaký naprosto tupý kvantový blábol, který má díry jako penzionovaná prostitutka a bez skrupulí se s ním naboří do Matrixu, utřete slinu z klávesnice, nasadíte dementní úsměvy a jakoby nic pod čtyři nejdete???!!! No, já jsem ten poslední, komu by nějaké logické mezery překážely v zábavě, jen jsem vám chtěl trochu vypláchnout ty vlastní výkaly, co máte mnohdy v ústech! Dobře vím, že ta vaše eufórie je způsobena tím, že se vám děsně líbí ten fešácký gay, pan Glyhlenhrál. To už mohli rovnou obsadit Eltona Johna a nechat si Džejka v záloze na pokračování Černého labutě!! Každopádně z pohledu nezaujatého heterosexuála, který se ještě ve slovníku cizích termitů ke slovu logika neprobojoval, je to svižné, zábavné, napínavé a naprosto skvěle se na to tupě civí. (15.06.2011)

Jake Gyllenhaal je frajer, film má spád, je svižně natočen ... ale proboha, sci-fi sice může využít jakkoli bláznivej nápad, musí si ho ovšem postavit na dostatečně pevných zákonech. A to se tady nestalo. Ten fikční vesmír hapruje už od začátku, a to ani nemluvím o finále. Když se to tak vezme, tak Source Code žádné gradující finále ani nemá. Ze závěrečných patnácti minut se mohla stát buďto naprosto irelevantní vata, která diváka nemusí vůbec zajímat, nebo nesmysl. No a byl z toho bohužel ten nesmysl. Jones mě se svým předchozím Moonem nadchnul mnohem víc, tohle je jen obyčejná popcornovka, která zmařila velmi dobrý námět, z něhož mohla při větší rafinovanosti vzniknout pořádná sci-fi pecka. PS: Před projekcí jsem si byl téměř jistý, že neodejdu zklamán. Hodnocení mě mrzí. PPS (Spoiler): Ten film by dával trochu smysl pouze tehdy, kdybych přijal hypotézu, že zařízení, které celou dobu nějak funguje podle určitých vysvětlených zákonů, funguje na úplně jiných zákonech a úplně jinak, a podařilo se jej vytvořit naprostou náhodou a úplnou náhodou funguje samovolně, bez ohledu na příkazy jeho stvořitelů, kteří ho ovládaj podle zákonů, o nichž si myslí, že fungujou, ale ve skutečnosti nefungujou ... a to odmítám :-D (22.04.2011)