Anna Karenina

Tohle není normální film, to je divadlo na plátně. Umělecká stránka filmu se tvůrcům docela povedla, kulisy v mnoha scénách záměrně napodobují ty divadelní, je to plné vymakaných kostýmů, chaotická kamera se už ale povedla méně... A teď příběh. V podstatě žádný. Tedy, dal by se shrnout do pěti vět. Celé tohle dílo je prostě jen a jen o výtvarném zpracování, o nějaký děj tady vůbec nejde. Takže milovníkům alternativních filmů to možná sedne, pro mě to ale byly jen dvě hodiny plné vzlykání a nemluvného přemýšlení o extrémně hlubokých věcech. (12.12.2012)

Můj názor do puntíku vystihla Tayen. Ještě doplním, že bůhvíproč peroxidový Vronskij mi ze všeho nejvíce připomínal Arnošta Pátka v době své největší slávy s Kroky FJ. O osudovosti nemůže být ani řeči. (17.12.2012)

Nadčasový príbeh o láske s emotívne silnými obrazmi,prepracovanou choreografiou a veľkolepou divadelnou výpravou vytvoril podmanivú atmosféru 80%. (17.12.2012)

Jen kapička chybí k dokonalosti, jakou mají filmové básně Pýcha a Předsudek a Pokání. Joe Wright každopádně opět dokázal, že je velkou nadějí nejen britské kinematografie. Po dvou rozpačitých experimentech se vrací ke klasické literární předloze, které mu jdou zkrátka nejlépe. Jako vždy zvolil jedinečnou formu - divadelní parkety - a opravdu pečlivě vybíral herce, výsledek prostě nemohl zklamat. 4,5* za taneční scénu trojúhelníku Anna-Vronský-Kitty! (18.12.2012)

Nemám rád ruskou realistickou tvorbu a právě to se odrazilo na hodnocení filmu. Ruská literatura jde absolutně mimo mě, sálodlouhé příběhy plné emocí a vnitřních bojů hrdinů není to, co od literatury očekám. Očekávám nějaký děj, napětí a spád, to jsem v tomto filmu bohužel nedostal. Samotnému filmu toho moc vytknout nemůžu, kostýmy byly dobré, hudba skvělá, výběr herců taky slušný, jediné, co mi trošku vadilo byl vyumělkovaný děj. Celý příběh by se dal shrnout do 30 minut, místo toho jsem v kině seděl dlouhých 130 minut a stále sledoval to samé. Jak jsem říkal nedávám to za vinu samotnému filmu, pokud máte špatnou předlohu se slabou zápletkou, tak z toho nejde udělat kvalitní film. (22.12.2012)

Důrazně vyzývám stoupence realismu, aby na tento film nechodili. Je to opravdu vysoce stylizované dílko, které formou připomíná spíše evropské snímky z přelomu 60. a 70. let. Stylizace je ovšem dokonalá a důsledná: vše se odehrává jakoby v divadleních kulisách - jen ve scénách, kde "vítězí čistá láska", uvidíme reálnou krajinu. Já jsem si film velmi užila, vůbec jsem neměla pocit, že by se v závěru nějak vlekl (samozřejmě je tempo poněkud pomalejší ve srovnání s pekelně rychlou úvodní částí). (30.12.2012)

Já říkám: Ano! Mně se film líbil i přes (nebo právě pro) tu výraznou divadelní stylizaci. Bohužel, nás příznivců tohoto zpracování asi nebude mnoho, dokonce jsem při včerejším představení zaznamenala dvě dámy, které první polovinu filmu prozívaly a při druhé z kina odešly! To, co tehdejší společnost považovala za neodpustitelný prohřešek, je asi pro dnešní ženy nuda k uzívání. Nějaká nevěra? Dnes ten, kdo není nevěrný, skoro jako by ani nebyl! Přesto, to pomalé vyprávění jako by k ruské klasice přímo patřilo. Všechny scény byly doslova pastvou pro oči. Krásné kostýmy, náročné choreografie, velice působivá taneční scéna, při které se vlastně rodí láska mezi Annou a Vronským a ano, i mně se v té vší stylizaci líbilo poměrně civilní a neokázalé herectví Juda Lawa v roli Anina manžela Karenina. (13.01.2013)

Vidieť to v kine bol zážitok. A Keira Knightley očarujúca! (16.01.2013)

Režiséra Wrigtha môžem, ale tento film bol na mňa príliš "umelecky - divadelný" a taktiež, ten záver nebol nejak dotiahnutý, niečo tomu chýbalo... Chválim herecký výkon "Knedli" (K. Knightley) a M. MacFadyena. (22.01.2013)

Nejdříve mi ta nezvyklá divadelní stylizace jednotlivých scén a přechodů mezi nimi docela vadila. Říkal jsem si, že tady chtěl zase někdo za každou cenu podat klasický obsah experimentální formou. Postupně mi to ale přišlo docela zajímavé, originální a vlastně i vzhledem k danému tématu a zápletce celkem vhodné. Dokonce jsem získal dojem, že ty základní existenciální myšlenky díla získaly možná svým způsobem díky silně expresivnímu, stylizovanému a teatrálnímu podání ještě větší sílu a přesvědčivost. Snad jen ten výběr hlavních mužských hereckých představitelů nebyl typově příliš dobrý a vhodný. (30.01.2013)

Šla jsem do kina, odcházela jsem z divadla. Moc mi to divadelní pojetí nesedlo, asi je to tím, že nejsem zvyklá a divadla moc nevyhledávám. Některé scény byly úžasné, že jsem úplně zapomněla, kde jsem, ale přesto jen 2*. Jsem ráda, že jsem viděla filmové zpracování, ale opět zůstanu u knížky. (31.01.2013)

Poté, co film v kině začal, jsem se velmi zhrozila. Prvotní šok z toho, že děj se téměř celý odehrává v interiérech jednoho divadla,ale nakonec začal pozvolna mizet. Nakonec se to ukázalo jako velmi dobrý a originální nápad, zvlášť když pár scén z venkova bylo přeci jen natočeno v exteriérech, což krásně symbolizovalo nekonečnou velikost matičky Rusi v kontrastu se stísněností velkých měst, ztvárněných právě divadlem. Skutečné dobré a zároveň levné, zkrátka oživení jinak notoricky známého děje. Bohužel celý dojem filmu mi docela dost kazil hrabě Vronskij,který,ať se na mě nezlobí, rozhodně nevypadal, že by byl svůdcem žen, spíš naopak;) (04.02.2013)

Ze všech adaptací tohoto románu je tato méně zdařila. Ne kvůli divadelnímu provedení, ale protože se režijní záměr poněkud otočil role. Původně despotický manžel Anny se zde jeví jako hodný trouba, který je naopak drcen Annou. Nelíbilo se mi to. Hezčí adaptace byla Anna Karenina z roku 1997 se Sophií Marceau. (13.02.2013)

Anna Karenina ve Wrightově filmovém zpracování je spíše než film natočený podle Tolského románu jakousi pomatenou divadelní parodií, kde hlavní námět tvoří žebříkové schody. Při pohledu na ušklíbající se, rozcuchanou hlavní hrdinkou, která má představovat tragickou postavu, jsem si chvílemi připadala jako Alenka v říši divů ohrožovaná kočkou Šklíbou. Stejně tak její milenec hrabě Vronskij spíše než ruského šlechtice připomíná lehce přihřátého manekýna. Jednu * dávám Jude Lawovi za ztvárnění Karenina, nicméně ani jemu se nepodařilo film zachránit. (24.02.2013)

Joe Wright a Keira Knightley je spojení, které funguje a Anna Karenina je toho dalším důkazem. Zpočátku jsem se trochu bála divadelní scény, ale po prvních patnácti minutách jsem byla doslova vtažená do děje a užívala si celkovou atmosféru. Prolínání divadelního sálu a skutečného exteriéru bylo naprosto přirozené a záběry, na kterých je například celý sál prorostlý luční trávou, byly jednoduše krásné. Samostatnou kapitolu pak tvořily kostýmy, a to že film v této kategorii získal Oskara, mluví samo za sebe. (26.02.2013)

divadelný, výpravný a kostýmovo vyšperkovaný film o príbehu, ktorý ma vôbec nazaujímal (áno, dovoľumem si na ruských klasikov). zo začiatku sa mi ťažko zoznamovalo s postavami, páčila sa mi kultivovanosť judea lawa. miestami som mal pocit, že herci by mali začať spievať (ale nestalo sa tak). efektne natočená nuda. (01.03.2013)

Pro mě jedna velká, nekonečná nuda. Sice zabalená v hezkém okrasném balení ale pořád jen nuda. (23.03.2013)

Ty kulisy mi tak lezly na nervy, že jsem se nedodívala. (13.04.2013)

Od tohoto filmu jsem očekávala mnohem víc. Jediné, co mě doopravdy zaujalo, byl Aaron Taylor-Johnson, který mě donutil, abych si při tomto filmu nezdřímla. Zase na obhajobu musím říct, že mě příběh zaujal. Starší žena podvádí svého manžela s mladším mužem. Bohužel, tento světlý okamžik jsem ztratila, když hrdinka Anna Karenina otěhotněla a poté byl film opravdu nudný. (22.05.2013)

J*A*S*M to vyjadril presne. Oproti Pyse, ktera se koupe v emocich, je AK film agresivni formou (vse toceno v prostoru divadla) potlacujici pribeh, postavy a emoce. Na to by stacila beckova predloha a neni nutno ubyt takovouto silnou predlohu. (07.06.2013)