Wolf Creek 2

První díl je velmi průměrným a tuctovým hixploitationem, ale druhý díl je obohacen více prvky a konečně můžu zařvat tento rok mou oblíbenou větu, Je to Jízda jako Prase!! Od začátku do konce smršť pořádného gore (headshoty,brokovnice,uřízlá hlava,porcování lidského těla.. Nádhera!) slušná gradace napětí, příjemná exotická krajina, krásné zavzpomínání na plno starších explo/hixplo z předešlých let, vynikající záporák, fakt strašný buranský hovado, který se s ničím a nikým nesere, zvířata zde dostávají na prdel v plném proudu! Scéna s klokany největší over the top, co jsem kdy viděl. Opravdu vynikající záležitost, které na kráse a k dokonalosti chyběly jen nahé ženské a výraznější torture. Austrálie letos válí a co se týče gore, slušně konkurují Francouzům. 80% (20.04.2014)

Turisti, ktorí sú zvedaví na pozoruhodný meteorický kráter Wolf Creek zase raz doplatia na svoje potulky, keď si ich v oblasti vyčíhne miestny lovec s vraždiacimi chúťkami. Pokračovanie vcelku obľúbeného ozploitationu na seba nechalo čakať dlhých 8 rokov, no na jeho kvalite sa to našťastie negatívne neprejavilo, keďže je v podstate porovnateľné so slušnou jednotkou. Akurát, že misky váh sa z vážnej, temnejšej roviny presunuli viac do roviny svižnej a zábavnejšej, kde si to zabijak Mick už od začiatku vyložene užíva a nedrží sa späť. V niektorých ohľadoch to myslím jednotku prekonáva a celkovo ide o príjemne drsnú, zábavnú žánrovku, pri ktorej sa človek nenudí. (20.04.2014)

Uplynula už docela dlouhá doba, co Greg McLean rozvířil vody hororového žánru svou celovečerní prvotinou Wolf Creek a hned si tento australský kousek získal velkou řadu příznivců. Mezi nimi i mou maličkost. Do té doby jsem neměl moc zkušeností s protinožci, ale Mick Taylor všechno změnil. Krokodýl Dundee pro něj není žádnou konkurencí a jediné co oba spojuje je jejich pěkný nůž a suchý humor. S láskou k přírodě je to už trochu na štíru a o zvířatech se už raději bavit nebudeme vůbec. Hláška „Soráč, Skippy“ mluví za vše. McLean však nechtěl jen bohapustě kopírovat jedničku a tak dal hlavnímu záporákovi více prostoru a především navýšil počet možných obětí. Divák si tak musí rychle přivyknout, že tentokrát to nebude jen o „mučení“ nebohých turistů (což možná někteří přivítají s nevolí), ale že Mick Taylor dá naplno pocítit svou krutost všem, kdo mu byť jen na okamžik zkříží cestu. Na rozdíl od jedničky se začátek nevleče a atmosféra tak velmi rychle začne nabírat příjemné grády. Musím sice trochu tvůrce pokárat za až moc viditelné digitální efekty, ale zas na druhou stranu se tu objeví celá škála solidních hlášek a nezapomenutelných scén. Krutosti a morbidnímu apetitu našeho zabijáka nelze vyčíst vůbec nic. Jediné co mi trochu nesedlo, bylo to vrahovo doupě a zbytečně zdlouhavý finish. Proč to vlastně tak celé dopadlo? Je mi to popravdě jedno, ale hlavně že snad bude trojka. (06.10.2014)

Rozhodně zábavnější nápaditější a o stupínek povedenější než jednička. Australani se s tím neserou a tam kde první díl gradoval, tak druhej se teprve rozjíždí. Oproti vytříbenějším a ještě víc hnusným masakrům přidali tvůrci i víc černého humoru. Celý je to sice drsný temný a beznadějný zároveň však tvůrci natočili i pár scén kterými se nám zase snaží naznačit aby jsme to nebrali až tak úplně vážně což je fajn přístup. Každopádně klokaní scéna je fakt best, to se prostě musí vidět a celkově je to pro mě určitě lepší a větší nářez než první díl.80% (29.04.2014)

Kupodivu docela paráda. Původní Wolf Creek si skoro nepamatuju, váže se mi k němu jen takový matný, zamlžený dojem průměrné, řadové exploitační žánrovky, ale explicitnímu srovnání se raději vyhnu, protože jak říkám - je to jen dojem. No Wolf Creek 2 se zuby nehty drží v mantinelech zvoleného žánru, nikam nepřesahuje ... ale to, co dělá, dělá moc dobře. Vlastně se jedná o takový průřez australským hixploitation / ozploitation, kdy film spíš než uceleným příběhem disponuje několika odlišnými sekvencemi, které od sebe navzájem oddělují jiné lokace či dokonce postavy., přičemž spojovníkem je záporná postava vraždícího hláškujícího burana. A tak jsme svědky nočního přepadení stanu, noční honičky v buši, silniční honičky, přepadení domu a tak dále, a tak dále. Něco jako ozploitation v kostce, i ty kengury dostanou co proto (i když Zapadákov v tomto ohledu jasně vede). Vzhledem k nestřídmé stopáži to má, zvlášť v závěru, až překvapivý tah na branku, solidní tempo a nadhled. Spokojenost. (21.04.2014)