Leatherface - zrození

|50%| Původní texaský masakr mě moc nebavil, ale filmy z r.2003 a 2006 – to mi sedlo dokonale (lepší 4* pro oba). Ani nedávný Texaský masakr 3D mě moc nebavil, ale byl jsem zvědav na tento rádoby prequel a zároveň remake. Tato záležitost není rozhodně na 100% prequel. Podkopává to nohy ostatním filmům. Ale fajn, budu to hodnotit jako samostatný film o motorovce. Jak už tu někteří píší, je pravda, že s Texaským masakrem toho moc společné nemá. Nejde o to, že si Leatherface s motorovkou zařádí až ve finále, to mi nepřekáží, je to přeci začátek zrodu této vraždící legendy. Problém je v napsání děje a scénáři. Celé mi to přijde dost překombinované. Rozhodně jsem hned ze začátku uhodl, kdo bude oním vraždícím cvokem. Projevilo se to až ke konci a to dost nevýrazně. Neříkám, že je to vyloženě nelogické, ale moc mi toto pojetí nesedlo. No, kritizuji to dost, ale co musím pochválit, tak to je brutalita. Je tu spoustu zajímavých vyvraždovaček, pikantních scén. Takže tohle je velké plus. Rozhodoval jsem se mezi 2/3*, ale nakonec jsem ty slabší 3* udělil. Nenudilo to, krvavých scén bylo dost – vydařili se, ale to je asi tak všechno. Postavy byly celkem průměrné, stejně jak hudba. Podruhé už bych si to nepouštěl. (29.09.2017)

Když tenkrát dvojice B&M vypustila film Inside, byla to kurevsky parádní Gore pecka, která je u mě doposud v TOPce nejlepších krváků. Pak přišel Horor Livide, který už tak dobrý nebyl a poslední Among the Living, byl téměř odpad. Takže jsem byl plný očekávání, jak na tom bude Leatherface, ale dopadlo to více než dobře. Byl to skoro orgasmus, slyšet znovu po tolika letech, zvuk motorovky. Retro atmosféra velice slušná, Gore dost povedené. Jsou to prostě další jatka ve špíně, do sbírky Texas Chainsaw a to já moc rád. Potěší krásná, neokoukaná Vanessa Grasse (nafotila pár pěkných fotek ve spodním prádle :o) Za mě spokojenost a tentokrát mě tohle režisérské duo nezklamalo. (12.08.2018)

Leatherface nikdy nepatřil k mým extra oblíbencům, ale dvojice francouzských řezníků mě hodně lákala. Herci byli v pohodě, když došlo na masakry, tak oba tvůrci dostáli své pověsti, špinavá texaská atmosféra měla něco do sebe a tempo si film držel také solidní. Vlastně tu bylo téměř všechno dobře, ale jako celek mě to ne a ne tak úplně oslovit. Nevím čím to, ale na víc jak 65% to nevytáhnu. (15.10.2017)

Zatím poslední film Texaského masakru - Leatherface - zrození. Jak už asi název filmu napovídá, je to origin Kožené tváře. Je to prequel prvního Texaského masakru z roku 1974. Hned na začátku filmu je brutální vyšinutá psycho rodinka Sawyerových, kde popraví hned svojí jednu oběť. Malý Jedidiah Sawyer - Budoucí Leatherface (Boris Kabakchiev) je umístěn do psychiatrické léčebny, kvůli jeho nezvladatelné psycho rodince. V léčebně mu změnili jeho identitu a říkají mu Jackson. O deset let později dospívající Jackson (Sam Strike) z léčebny uteče, spolu s dalšími pacienty. Stephen Dorff v roli texaského rangera Hala Hartmana, hledá Jacksona a ostatní pacienty a touží po pomstě, rodina Sawyerových zavraždila kdysi Hartmanovu dceru. Děj filmu není tak špatný jak se zdá a Leatherface tady bude až ke konci filmu. Už to ale není tak dobrý jako předchozí filmy s Koženou tváří, rodinka je ale správně vyšinutá a škoda že Leatherface je tady tak málo. Tenhle díl mohl bejt klidně delší, škoda. Gore efekty jsou tady opět dobře udělaný, motorová pila jede a krev krásně stříká :D Líbila se mi moc závěrečná scéna, kdy si Jed Sawyer šije úplně svojí první masku z lidské kůže a do toho hraje starý retro song It's Over od zpěvačky Patti LaSalle - Dobrej song. Tak končí film - Zrození jednoho z nejlepších filmových hororových slasher zabijáků v historii hororu. (14.06.2020)

Původní Masakr je pro mě jedním z nejvíce sugestivních filmových zážitků vůbec - až zvrhle konzistentní budování strachu a nervy drásající ponořování do prostředí a nátury ztělesněného zla. Ostatní díly jsou více či méně koukatelným vyvražďovacím brakem, přičemž Leatherface dle očekávání není výjimkou. Příběh je poslepovaný neobratně ze tří odlišných částí, jejichž přechody jsou trestuhodně uchvátané, zatahuje do hry protagonisty, s nimiž si dále neví rady a nechává je rychle odstřelit, a vývoj nejdůležitější postavy je smrsknut zcela nepochopitelně na jednu nebo dvě scény. Alespoň že to má solidní drajv, pěknou ženskou v titulní úloze a několik uspokojivě nechutných scén, kolem nichž je budována ucházející atmosféra. Ale pořád je to zkrátka hanobení geniálního originálu, které nikdo nepotřeboval vidět. Tečka. (16.01.2018)