Kruh

Řada skvělých scén, slušně záhadná atmosféra a zručná režie, která si místy vážně hezky pohrává s ohranými klišé hororových filmů (během úvodu hned několikrát, třeba se dveřmi od lednice). Bohužel to v jedné chvíli tak trochu logicky zadrhlo a mně se do hlavy dostalo několik otázek týkajících se kletby a jejího zrušení (takže SPOILER): Proč měla Rachel halucinace po celou dobu, když se jí kletba vlastně už netýkala a zemřít měl jen Noah (a později Aidan)? Je v tom nějaké pravidlo ve stylu "Sice neumřeš, ale halucinace mít budeš, dokud neumře ten druhý"? Nebo je to prostě díra ve scénáři? Byl bych ochotný přistoupit na vysvětlení, že Racheliny halucinace byly jen vzpomínky na to, co viděla na videu, ale tomu by zase nohy podkoplo finále ve studni... No, nevím. (12.02.2017)

Klasické hororové schéma nepřekvapí, nicméně Verbinski a Zimmer vykreslili atmosféru děsu natolik dobře, že při jedné z posledních lekacích scén "plížením z televize vpřed" mé tělo málem předčasně opustily exkrementy. Pamatuji časy, kdy bylo ve videopůjčovnách spousta kazet, po jejichž zhlédnutí jste nezemřeli za sedm dní, ale nudou již po pár minutách.. (14.10.2008)

Originál má výrazné tendence unudit mě k smrti. Remake je vyšlechtěnější po všech stránkách, stále však nejde o žádné veledílo. Až na jednu věc! Tou je obsah oné slavné videokazety. Jde o malý klenot : krátký, surrealistický a pořádně děsivý film ve filmu. Už jen kvůli němu (a možná právě kvůli němu) stojí The Ring za zhlédnutí. O japonské předloze bych se to samé tvrdit neodvážil. Jsem si však dobře vědom faktu, že spousta fanoušků je poněkud jiného názoru. Význam originálního Ringu spočívá zejména v tom, že víceméně odstartoval celé to vítězné tažení asijských horrorů a příbuzných bizarností, jež bylo pro žánr jistě nemalým přínosem. Naproti tomu na Verbinského Kruhu bude už navždy lpět hořká pachuť vědomí, že jeho úspěch (společně s následným úspěchem Snyderova Dawn of the Dead) způsobil ničivou vlnu horrorových remaků, jež pod záplavou zbytečného svinstva pohřbila všechny naděje fanoušků, čekajících (po peckách jako Ti druzí, Session 9 nebo Dead End) něco jako druhá 80. léta. (01.09.2007)

No, je tu pár děsivých záběrů. Takových těch hrůziček, co pak čekáte pod postelí nebo za skříní, když si jdete po zhlédnutí filmu lehnout. Ovšem ten film sám o sobě mě nijak neoslovil, neděsil ani nerozesmál (jako třeba o několik stupňů béčkovější Hlas smrti). Chyběl mi příběh, napětí, nevěděla jsem, čeho se mám bát. Ale po vizuální stránce se mi to docela líbilo. (03.02.2006)

Filmy tohoto typu podle mě není vhodné vidět v kině. Aby byl totiž zážitek ze sledovaní v kině dokonalý, je potřeba naprosto ukázněné publikum, což je dnes větší vzácnost než špatný Spielbergův film. Takže filmy jako Kruh (např. Šestý smysl, Oko, Ti druzí nebo Záhada Blair Witch) je nejlepší pustit si doma, osamote, v tichu a ve tmě. Teprve potom, když není nic než vy a film, dochází k tomu pravému spojení a intezita prožitku graduje s každou minutou. Americký Kruh je lépe provedený než jeho japonská předloha, má totiž detailněji propracovaný příběh a obrazové filtry s Zimmerovou hudbou jsou dalšími silnými nosníky atmosférické sítě. Precizní režie spolu s výše uvedeným z něj dělá téměř dokonalý film. (13.07.2003)