Zabil jsem Einsteina, pánové...

Svérázná adaptace prózy klasika české sci-fi Josefa Nesvadby pokulhává právě především po stránce syžetové, což je ale pro fabule tohoto autora tak trochu typické (spolupráce s Milošem Macourkem se osvědčila snad jen v mnohem podařenější crazy komedii Zítra vstanu a opařím se čajem, kterou režíroval Jindřich Polák a scénář napsal sám Macourek s Polákem, ostatní filmy na motivy Nesvadbových próz či snad přímo podle jeho scénářů byly víceméně rozporuplné - namátkou Upír z Feratu, Blbec z Xeenemünde, Tarzanova smrt, Slečna Golem, Tajemství zlatého Buddhy atd.). Režisér Oldřich Lipský, který měl v té době na kontě již veleúspěšného a legendárního Limonádového Joa či vynikající a (trochu opomíjený) experimentální Happy end, realizoval další filmovou perzifláž, tentokráte na téma sci-fi, kterou, pro svou tvorbu tak příznačně, žánrově namixoval s crazy komedií, pohříchu se ale jeho film více než výše zmíněným kultovním snímkům podobá jeho dřívější spíše nepodařené satirické sci-fi utopii Muž z prvního století. Plejáda prvotřídních herců ani režijní mistrovství a řemeslná dokonalost prostě nedokáží zastřít choulostivá místa ne snad přímo slabého, ale minimálně průměrného scénáře. O to větší škoda promarněné šance, jelikož sci-fi o paradoxech vyplývajících z cestování časem se československá kinematografie jevila jako velice progresivní a daný snímek se dal chápat jako ohlas například ve Velké Británii právě kulminujícího kultovního seriálového fenoménu Doctor Who... Bylo to možná naposled, co se naše kinematografie držela na špici zachytávání nových trendů... (27.08.2011)

Pěkná střelenost, jak už je ovšem u Lipského zvykem. Na svou dobu je film až neobvykle odvážný, nejen pokrokovým scénářem, ale i odvážnými kostýmy a polonahými krasotinkami (včetně Brejchové a Janžurové v průsvitném spodním prádle). Plejáda snad všech herců, kteří tehdy něco znamenali (chyběla snad pouze Bohdalová s Menšíkem) má především na svědomí úspěch tohoto filmu, protože herecké výkony povznáší tento jinak prakticky nerealizovatelný scénář. A ztřeštěné sci-fi komedie nám tehdy opravdu šly (podobné: Pane, vy jste vdova; Adéla ještě nevečeřela; Čtyři vraždy stačí, drahoušku; Tajemství hradu v Karpatech a mnohé další...). (29.08.2013)

Co se týče tématu a scénáře, vyřádil se Macourek až v skvostném ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM, kde už se o Hitlerovi nejen mluví, ale objeví se i v ději. Pár nápadů a gagů dobrých (raketa v Prodané nevěstě), spolehlivě mě rozesmála třeba němčinočeština Stelly Zázvorkové a pamětihodná scéna striptýzu Jany Brejchové příjemně pošimrala, ale jako celek slabé. (13.09.2009)

Celý film je k pobavení dnešního diváka nabitý jakousi genderovou filozofií, úvod filmu dvou líbajících se fousatých bytostí působí jako homoerotická scéna, ve filmu se setkáme s fousatými ženami a prsatými muži, obojí v neplodných verzích nebo vzpoura žen proti holení, což by v dnešní jednoduché době antigay aktivisté a konzervativci jistě brali jako varovné sci-fi poselství proti liberálním změnám ve společnosti. Na lechtivém podtextu si štáb nechal záležet ze všech efektů na diváka asi nejvíc, ať už jsou to sexy kostýmy (po striptýzu služebných se dost možná řada českých divaček poptávala, kde seženou tak zajímavé prádélko) nebo laškovný výkon Jany Brejchové nebo Ivy Janžurové. Cestování časem je vděčné téma a nápadem převrátit na základě informací z budoucnosti životní směr důležitého člověka se zabývalo nedávno třeba i sci-fi s Mattem Damonem The Adjustment Bureau, tady je ale plán využíván jen krátce a snaží se diváka zabavit ne vždy úplně zdařilým humorem. Tenhle film se tak úplně nepovedl, řada scén dnes narozdíl od pecek tandemu Macourek-Vorlíček a vlastně i od zdařilejších Macourkovských komedií Lipského působí nudně, málo vypointovaně. Zaujalo mě, že se jedná o adaptaci Nesvadbovy povídky. (19.10.2016)

Vousaté ženy, kterým v práci zvoní alarmy na demonstrace, se odmítají pro muže holit, dokud ti nevynaleznou způsob, jakým o vousy definitivně přijít. A to i v případě, že se zrovna s nimi natáčí film, ke kterému přichází scénář přímo z OSN. Vedle toho si dělá Janžurka první (polariodové) selfie v dějinách filmu. No řekněte, že to nevypadá, jako upachtěná zápletka nějakého současného liberála se zánikem Římské říše v klopě, děsícího se, že mu emancipace sebere jeho nabytá privilegia. ___ Další z Lipskýho přepalů, kde se mu kamenem úrazu stala neschopnost uhlídat si rytmus u komedie, která dle scénáře měla stále gradovat. Jenomže pak je tam ten problém, že se to nesmí zasekávat na poselstvích o hrůze atomu, dlouhých striptýzech (leč uznávám, že nejsem cílovka, protože Brejchová je pro mě vizuálním ekvivalentem Moniky Babišové), špatně nasvícených přestřelkách a několika koncích. Navíc mi přišlo, že to proběhlo pod nějakýma dost tupýma korektorskýma nůžkama, které dávají tendenčně vyniknout větám jako "To máte v tom Princetonu divné způsoby!" namísto potenciálně dobrým vtipů. Každopádně filmům s Janžurkou se pod tři hvězdy nedává, protože ta ženská je prostě fantastický tele. (09.05.2022)