Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)

(více)

Recenze (441)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Naprosto fantastická záležitost - když jsem tuhle pohádkovou komedii teď viděl znovu po letech, byl jsem z ní naprosto bezvýhradně nadšený a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Neuvěřitelně mě v tom filmu baví herecké obsazení - nádherné herecké kreace Vinkláře, Beka, Klepáčové, Vojty, Filipovského a především Ráže (ta jeho úchvatná dikce!), jehož postava Solferna vyloženě vyvolává posvátnou bázeň (zato jeho nadřízený Belzebub je v podání Ladislava Peška jen směšnou figurkou - ten jeho kostým, ve kterém vypadá jak medvěd!) - a kapitola sama pro sebe je nezapomenutelný ladovský vizuál scénické - přiznaně nerealistické - výpravy (byť musím přiznat, že v dětství se mi to moc nelíbilo - to až teď dokážu ocenit, jak je to geniální). Stejně tak scénář je naprosto dokonalý - co replika, to naprostá perla ("Žena je nástroj ďáblův!" - "To nemá z vlastní hlavy, to musel někde číst"; "Neurážej, hříšná nádobo, a jdi svou cestou!") a celý film je plný až nečekaně promyšlené symboliky a nadčasové platnosti - vyjma občas archaické češtiny a poněkud staromódního hereckého projevu (zvláště v případě Beka) v podstatě nijak nezestárnul. Film zaujme i převzetím některých motivů z Erbenovy balady Záhořovo lože. Hrátky s čertem jsou pro mě spolu s o 3 roky mladším filmem Dařbuján a Pandrhola dokladem ojedinělého tvůrčího vzmachu v tíživých 50. letech, který navždy nastavil pohádkovou laťku nekompromisně vysoko - při sledování Hrátek s čertem si člověk mimo jiné uvědomí, jak bezostyšně tuto pohádku vykrádá Zdeněk Troška (Princezna ze mlejna, Čertova nevěsta) i jiní filmoví tvůrci. Marná sláva, originál je jen jeden. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Filmový pohádkový skvost. Nejen pro skvělé herecké výkony zúčastněných, ale i pro genialitu samotné divadelní předlohy. Drda byl možná morálně složitý nebo problematický člověk, skalní komunista, ale s naší mateřštinou uměl nakládat jako málokdo jiný. Ač bylo patrně peklo zamýšleno jako obraz kapitalistického západu, lze jej velmi dobře chápat i jako obraz komunistického východu, obecně jakékoli totality. A jestli chce někdo vidět, jak vypadá poctivý zákoník (tedy ne ta kniha, ale jeho dogmatický dodržovatel), není široko daleko lepšího příkladu, než otec Scholasticus. V neposlední řadě samozřejmě musím zmínit i neuvěřitelnou dávku skvělých fórů, které se filmem sem tam jen tak jakoby nic mihnou, aby v člověku ještě hodně dlouho zůstaly zažrané skoro tak hluboko, jako citáty z Cimrmana. Nezapomenutelná je ovšem i vizuální stylizace celého filmu, o níž se mírou vrchovatou postaral Josef Lada... Celkový dojem: 90% ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Každoroční vánoční pohádková klasika dle Drdovy divadelní předlohy která se zrovna pohádkou zrovna nazvat nedá. Nezapomenutelné svérázné postavy-charaktery jako Dragoun Martin Kabát, princezna Dišperanda, pokrytecký poustevník Školaktykus, skvělý loupežník Sarka-Farka, nebo opravdu znamenití čerti Omnimor a Karborund či nejvyšší pekelník Belzebub..Stylizované ateliérové kreslené dekorace (jednoduše kulisy) podle výtvarných návrhů Josefa Lady . Ty já na rozdíl od Berga vždycky miloval ať už ve filmu a nebo v animáku. Bez nich by to snad ani nešlo.. Vše je tu krásně pestré a vše do sebe krásně zapadá. Ve své době tak vznikla znamenitá socialismem jen trošku načichlá pohádka kterou obdivujeme a s radostí se na ni díváme dodnes...Jedna z nejlepších zatraceně pekelných pohádek všech dob. ()

amirgal 

všechny recenze uživatele

Pohádka skrz na skrz umělá, jejíž zákonitosti, motivy i styl se poněkud vymykají žánru pohádky. A to mě v dětství trochu děsilo - to co je určeno v ní dospělým a co se dětskému vnímání vymyká, načež se ve školních škamnách začalo s interpretací všech aluzí, kryptických a alegorických významů a neskončilo se až u maturity. Od těch dob se na ní dívám jako na šikovně zakamuflovanou národně povzbudivou moralistní satiru, která měla svůj dobový význam, ale nechává mne naprosto chladnou. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Jedna z těch nejlepších starých pohádek. Josef Bek je tu nepřekonatelný, sype ze sebe hlášky, Vladimír Ráž jako doktor Solfernus je ďábelsky skvělý, nemluvě o dvou čertech Fr. Filipovském a St. Neumannovi. I samotný arcikníže pekel Belzebub v podání Ladislava Peška je nezapomenutelný. "Ááá, to je moje slast....Co tu chce ta umrlčina?" :) Josef Vinklář je tu ještě tak mladý a hubený, ale jako vždy výborný. Když už vypočítávám herce, tak rozhodně Jaroslava Vojtu coby arcimordýře Sarka Farku nesmím opomenout. Nechápu, jak někdo může o této pohádce říct, že je budovatelská. Vyskytuje se tu anděl a mluví se o bohu, nezpívá se o práci, nepropaguje se společné vlastnictví,... ()

Galerie (17)

Zajímavosti (20)

  • Když u mlýna přibývají pytle s obilím, které má poustevník za trest odnášet, tak se po posledním pytli úplně vpravo mihne člověk ve světlém oblečení. (MahYa)

Reklama

Reklama