Larks on a String
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (více)Obsahy(1)
Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují „kopečkářky“, dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil... Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda. (Česká televize)
(více)Recenze (390)
Z toho filmu mám dobrý pocit. Smutněveselá poetika z jednoho šrotoviště, které má přetvářet staré železo na nové, stejně jako zde pracujícího třídního nepřítele v nového, lepšího, socialistického člověka. I na docela malém prostoru se podařilo dobře zpodobnit atmosféru doby se všemi jejími nectnostmi a šílenostmi a docela hluboko proniknout do povah a charakterů několika postaviček, ať už z tábora tehdejších vítězů či zdánlivě poražených. ()
Morálně pokřivená doba v šedesátých letech jistě byla, a nebyla dozajista dobrá. Ale která doba vlastně není morálně nějak pokřivená? Není jí třeba i ta dnešní? Tehdy se jednalo o politickou morálku, dnes se jedná o zkaženou morálku charakteru jednotlivců z hlediska peněz, osobní moci a slušnosti v chování vůči ostatním. Z tohoto hlediska si tehdejší doba a ta dnešní nemají co vyčítat. Morálky jsou jen dvě. Ta dobrá a ta špatná. SKŘIVÁNCI NA NITI na poslední chvíli, ještě před normalizací, věrohodně zachytili osudy hrdinných lidí, kteří se nebáli postavit tehdejšímu totalitnímu politickému režimu zpříma a beze strachu. Co na tom, že pak SKŘIVÁNCI skončili v "trezoru" filmového zapomnění na dlouhou dobu. O to víc nám byli pak milejší, když oprášeni "vstali z mrtvých" a připomněli nám tu hroznou dobu omezování svobodné myšlenky. Jiří Menzel tímto snímkem stvořil "černou knihu" totalitní ideologie. ()
Intelektuálové, živnostníci a všichni ostatní političtí provinilci jsou nasazeni na práce v kovošrotu za „lepší zítřky naší milované socialistické vlasti“. Hrušínský jako zapálený straník je skvělý. Ale ta jeho úchylka: snažit se umýt romské dívky. No já nevím. Filozofující Brodský působí krásně kontrastně s tunami zrezivělého železa. Místy je na tomto místě tak neuvěřitelný, až mi připomíná anděly z Nebe nad Berlínem (film Wima Wenderse). Na co určitě ještě jen tak nezapomenu je paní učitelka vedoucí pionýry a rozdávající rudé šátky. Ta je jak vystřižená z Rudého práva. Tady ale pozitiva končí. Celý film působí mírně nudně a jako celek mě vlastně ani nezaujal. Kam se poděla Menzelova virtuozita z Ostře sledovaných vlaků? A kde je ta živelnost typická pro Postřižiny a Slavnosti sněženek? ()
Uf, absolutně nechápu, jak tohle mohl kdokoli odpovědný, jakkoli byl liberální a atmosféra 60. let tomu nahrávala, tehdy povolit! Jinak doporučuju před shlédnutím filmu navštívit Kladno a dnes volně přístupný areál tamějších hutí, to je pak úplně jiný zážitek! A snad jen že ztvárnění ženského věznění včetně skotačení kopečkářek na palandách před večerkou mi (nejen) z dnešního pohledu přijde poněkud příliš idealizované... ()
"Jeden tam vlez a dostal půl roku !!" - "Cooo ?? Půl roku ?? Tak to beru !!" ;) ()
Skřivánci jsou příjemný a hlavně důležitý film. V šedesátých letech ještě více než dnes, protože o skutečné tváři první půle padesátých let se nesmělo mluvit. Je trochu škoda, že nedrží ucelenější dějovou linku (jako u Ostře sledovaných vlaků) a že nemá víc z hrabalovské poetiky. Dialogy jsou - pravda brilantní - ale je jich poskrovnu. Menzelova práce je kvalitní jako vždy, všechny své osvědčené prostředky používá se sebejistotou artisty Arnoštka: návratné motivy ("A slečno, pro sebe nic nechcete?") i asociativní přechody mezi scénami (ženské sprchy => scéna sbližování v dešti). ()
Aneb, jak z humorem a nadsázkou prožít vážné situace. Děj se odehrává v kladenských ocelárnách...... ()
Zas tak uchvácena jsem nebyla. Ale pobavila mě scéna s "biografem" a člověk se něco přiučil. Film ale neocení ti, kteří o této době moc neví, a tak nemůžou rozumět jak rozhovorům, tak zpracování a následkům jakékoli "nevhodné věty". ()
Dobové podobenstvo o ukradnutej slobode a nútenom učení o mieri a kázni. Ak sa vytratí z ľudí humánnosť a porozumenie, žiadny režim nedosiahne od obyvateľstva náležitý rešpekt a pochopenie. ()
Diktatúra je hrozný systém, o tom nechcem nejak špekulovať, ideálneho diktátora s ideálnym prístupom asi nenájdete a ak diktuje politická strana a viac ľudí, ktorí sa predbiehajú v takých veciach, tak je to podobné, no a to tu kedysi vládlo a tak ako je to vo filme si to museli vytrpieť mnohí. Akurát film je pre mňa len opisom toho a snahou hľadať kúsok krásy a šťastia, no po príbehovej stránke, ale aj po stránke tých podobenstiev si ma zas až tak nezískal. Záver je výstižný, no kvôli odvahe, kvôli duchu doby to zas nebudem prehodnocovať, myslím, že to malo na viac ako len striedanie dňa a noci a striedanie práce a škaredých príbytkov. ()
Tenhle filmový obraz diktaturské reality 50. let u nás, na mě, v porovnání s jinými klenoty českého filmu, zapůsobil velmi málo. A to i přesto, že má pro náš národ bezesporu hodnotný (20 let zakázaný) obsah. ()
Tak jsem se oženil, maminko. - A kde máš nevěstu? - V kriminále. ()
Skřivánci na niti zůstávají mírně ve stínu jiných Menzelových filmů jako Postřižiny, Slavnosti sněženek nebo Vesničko má, středisková. Je to trochu škoda, protože Skřivánci třicet let před Štěstím Bohdana Slámy dokazují, že i ve vyloženě odporném prostředí může vzniknout krásný film. I když... krásný. Říkejme mu spíš potřebný. Ničí totiž jediný zdánlivě reálný argument o kladech čtyřiceti let totality - prý v těch dobách měli všichni lidé práci. Měli. Ale jakou...? ()
Hořká komedie, popisující obraz 50. let, kdy se likvidovalo všechno buržoazní a nedělnické. Porovnání dvou lásek, hlídačovy a vězeňské, je taky velmi roztomilé. Stejně jako "velikost" uvězněných lidí a malost velitele tábora. Snad se tato temná doba už nikdy nevrátí. ()
Milý film z doby, která nebyla příliš lid-milující a tak se snaží v lidech probudit něco, co by vyhnalo od moci ty nelidumily, kteří jen využívali sil mystifikačních a na té nejprimitivnější úrovni přesvědčujících. V něčem až kousavě šokující, jinde jen dětsky veselý a hladící na duši. Můj šálek čaje co se týče trezorového filmu je spíše syrová "Smuteční slavnost", ale i tady nelze pochybovat o nezaměnitelné kráse individuálnosti tohoto snímku. ()
Dokonalá ukázka toho, jak komunisté uklízeli národní inteligenci na smetiště. Co je horší, že to bylo v mnoha případech za čistou pravdu. Závěrečný Brodského monolog mluví za vše. Zdaleka ne všechny se podařilo represemi zlomit a sebrat jim radost ze života. ()
Hrabalova tvorba je mi velice cizí a nemám ji ráda. Vše co napsal obsahuje velkou spoustu extremismu, nechutné erotiky a exhibicionismu. Dialogy plné naprosto nepochopitelných komentářů, které mají zprostředkovat divákovi tehdejší dobu mě nechávaly chladnou. Tušila jsem o co tam jde, ale rozčilovala jsem se na formu toho filmu a na spisovatele samotného. Napadlo mě: co tím chtěl "básník" říci. No tedy spojení "mistra" Hrabala spolu s Menzelem a Brodským.... Nic pro mě. Třeba mě všichni označí za nechápavou slepičku. Ale mě je to fuk. ()
"Vidíte, to je ta oslava člověka, vidí samé idee a klopýtne o kdejaké hovno. Vítězství se stává ze samých průserů. " "Co je důležitější, mizí tady člověk, ale ne ten abstraktní, konkrétní lidi se nám ztrácej. Mlíkař zmizel, protože řekl pravdu." "Kluci, ukradli nám pravdu, kurvy. Kde ta pravda je?" velice inteligentní a nadčasové, mistrovský kousek.... ()
Zaujímavý film s veľkou dušičkou, super nápadmi a narážkami. Nedokázal som si to ale na prvýkrát tak vychutnať ako by bolo treba. Je to však revolučný film, ktorý perfektne opisuje kataklizmu spoločnosti cez podobenské symboly. V tom je neprekonateľný a významne nadčasový. ()
Film zaslouženě putoval přímou linkou do trezoru, protože rozcupovat na kousíčky budovatelská prohlášení z úvodních titulků mu trvalo sotva pár vteřin. Navíc se mu to povedlo s nebývalou lehkostí. Skřivánci na niti jsou poetickou ukázkou doby, která měla k básni daleko. Oplývají vkusným, někdy laskavým, jindy hutně sarkastickým humorem, a mají v sobě tolik smutku a vnitřní krásy, že to člověka musí dojmout. Na filmu je vidět, že mu všichni zúčastnění věřili. Pro ně to bylo něco speciálního, a pro nás, generaci, co už si socialismus nepamatuje jinak, než z hodin dějepisu, by mělo taky. ()
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
57. ročník Německého Berlinale odtajněn!
Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)