Skřivánci na niti

.....jeden z tých filmov čo boli v trezore a...nechýbali.... (24.03.2022)

Náš milý pánbůh jestliže se chtěl světu něčím pochlubit, tedy tím že stvořil ženské tělo. Na ženském těle je pořád něco pro mužskou ruku a pro mužské oko. A přeci Irán! (23.05.2020)

Má to sice občas (a úplně zbytečně) utahané scény, ale jinak se jedná o geniální podobenství o době za komunismu, které je plné chytrých symbolů (rozlámané kříže, zničené svaté kresby, zničené náhrobky předků) a hlubokých vět ("Však vás doba pohltí...", "Vážně si myslíte, že nám Amerika vyhlásí válku kvůli tomu našemu šrotu?", "Od té doby přemýšlím tak jako jednodušeji.", "Ničíte starou dobu a ani si toho nevšímáte." (nenapsal jsem to přesně tak, jak to v tom filmu zazní, ale význam je stejný)) a které se sice tváří jako komedie, ale ve skutečnosti jí není. Sice tu je pár vtipných scén, ale primárně to komedie rozhodně není. Po filmařské stránce je to taky povedené a hodně se mi líbily i herecké výkony, které tu jsou skvělé snad u všech a nejvíc u Hrušínského a Brodského, ti své role zvládli tak, že jsem jen zíral - a to je Hrušínský jeden z mých nejoblíbenějších herců. Fakt škoda té utahanosti, protože bez ní bych snad ani neměl výtek. A hodně se mi líbil i ten konec, kdy Brodský ve výtahu řekne (opět si to nepamatuji přesně), že celý život moc přemýšlel, ale teď je konečně šťastný, přičemž míří ve výtahu dolů do dolů (teoreticky do pekla)... To je fakt dost silná scéna. A nakonec jen kvůli ní tu slabou pátou hvězdu dám, protože to je dost dobrý film a bez toho velkého mínusu by byl skutečně geniální. Btw i prostředí je vybráno dost dobře, vlastně i vypadá jako nějaký postapokalyptický svět... Slabých 5* (06.02.2021)

První a nejslavnější český filmový muzikál.Jak skončí romantika v podkroví? (20.12.2006)

Vyborny pohlad rezisera J. Menzela do reality sialenych 50. rokov a do vsetkej ten nespravodlivost i hrozy, co sa vtedy diala. Dialogy su mimoriadne kvalitne a hra plejada tunajsich najlepsich hercov : Hrusinsky, Brodsky, Smeral, Stepnickova, Myslikova, Zazvorkova ...... 95 % (29.03.2013)

Film vznikol ako dôsledok frustrácie skupiny ľudí, čo mali komplex zo socializmu a cigáňov. Na mňa to pôsobilo nedôveryhodne, prehnane a komédia to môže byť len pre kapitalistu, čo si pri tomto vyhoni. Napriek urputnej snahe vykresliť vtedajšie metódy ako šibnuté čas ukázal pravdu a paradoxne, aj keď to bolo pritiahnuté za vlasy, si mohli viac dovoliť tie postavy vo filme ako robotník v dnešnej dobe :) . Už len samotný vznik filmu je dôkaz, že samotná antisocialistická propaganda si sere sama do huby. Ak si niekto myslí, že vtedy nebola žiadna cenzúra na západe a všetko sa dostalo k ľudom, čo bolo natočené je pekne vedľa. Pokiaľ viem, tak je bežné, že sa na západe zakazovali a zakazujú filmy a hudobné videoklipy.... Značná časť Československých a neskôr Českých filmov ma len preto vysoké hodnotenie, že si uťahuje zo socíku. Niekomu stačí tak málo k radosti aby udelil 4 až 5*. Netreba sa spoliehať na tunajšie neobjektívne a zaujaté hodnotenia. (21.08.2015)

Jedno z nejlepších děl o 50. letech u nás, s vynikajícím obsazením a velice chytrým scénářem, dialogy hlavních postav jsou vskutku skvostné. Divím se, že film se vůbec zachoval, protože odhaluje režim v plné nahotě a zbabělosti, přitom jej ukazuje na příbězích (ne)obyčejných lidí té doby. Dle mého názoru patří do zlatého fondu české kinematografie. Bohumil Hrabal napsal krásné dílo a režisér Menzel mu porozuměl a dokázal mu vdechnout život. Měli štěstí, že na filmu mohli tito dva umělci spolupracovat, navíc když měli k dispozici plejádu výborných herců. (12.10.2015)

Deamaticko-komediální pohled na intelektuály/umělce, kteří nesplňovaly dělnické představy či normy. Blbí a omezení dělníci v dřívějších dobách nyní dostali funkci, naučili se pár rudých hesel, dostali oblek a kravatu = začali určovat politiku, kulturu i myšlení. Asi nejlepší role Neckáře ( + Šíleně smutná princezna). (04.01.2009)

Mám rád Hrabala. Když je hodně vzdělanecký a málo lidový, to je mé gusto. Když se hodně metá Eckhartíčkem a Schopenhauerem, to se mi líbí. Jo. Ale fakt nemám rád Vaška Neckáře, kluka. Doopravdy hodně. Zkrátka, tenhle film nemůže dostat méně než čtyři hvězdičky, protože dialogy jsou výborné. Ale to co se vypráví obrazem nestojí za moc. Všechny ty doteky a společné postávání nad ohněm s panem strážným. Nebo trampoty v bytě pana Anděla, které film roztahují. Tomu všemu říkám NE. Adaptacím Hrabalových děl jsem se krom tohoto a Anglického krále úspěšně vyhýbám. A vyhýbám se i zfilmovaným knihám. Pořád mám strach, že bych si mohl Hrabala zprotivit. Jednou si nějakou knížku přečtu a pak se podívám na film a zjistím jestli z toho Menzel jenom udělal pakárnu. Jen budu dlouho sbírat odvahu. Ale jak říkám, dialogy jsou skvělé, neuvědomuju si že bych ve filmu kdy tak dobré repliky slyšel. A jinak: Hrušínský je superherec a na Brodském je něco aristokratického. (07.08.2009)

Nebýt Prokurátora, Filosofa a Dělníka, bylo by to o ničem. Takže tři hvězdy na šrotišti. (05.08.2011)

Ryzí genialita a neskutečné, co ze sebe dokázal mladý Menzel vymáčknout v tak mladém věku. Naprosto parádně popisující bezútěšnoést tehdejší doby pro určitou sortu lidí. Film po zásluze putoval do trezoru a byl uvedený až za 20 let a upřímně se divím, že je tohle vůbec pustili natáčet a třeba na parodickém výkonu Hrušinského je znát velká rozvolněnost, jakoby ani nepočítal s tím, že to někdo uvidí. Naďa Urbánková a Jitka Zelenohorská tehdy nádherné...... 10/10 za film i obě dámy :) (11.10.2015)

Pro mne osobně zatím nejlepší adaptace Hrabala. Poetika mísená s špinavým prostředím oceláren prostoupená zakázanou romantikou a s rozmanitými postavičkami ("Já jediný tu jsem povoláním dělník") - filozofující Brodský, suchý Suchařípa, správný straník Hrušinský či rozverný strážný. Plno myšlenek kritizujících komunistické poměry v humorném kabátě doporučuji každému, zvláště těm, kteří stále říkají, že za komunismu bylo líp. (23.01.2009)

Další příjemná hořkosladká politická satira na 50. léta 20. století a zároveň nevšední filmová báseň, která trochu romantizuje špinavé prostředí šrotiště kladenského Poldi. Šrotiště je zajímavým symbolem místa odpadu bývalých kapitalistických živnostníků, intelektuálů a věřících, jako překonaných stavů ve správňácké komunistické době. A tak nucení brigádníci plní komunistické normy: věřící kuchař Pavel Hvězdář (Václav Neckář), který prožívá první lásku, profesor a knihovník (dobrý Vlastimil Brodský), který byl pro pravdivá slova po zásluze odstraněn na nucené práce, holič Kudla (Ferdinand Krůta), bývalý prokurátor (Leoš Suchařípa), cynicky připomínající možné tresty za nevhodné řeči, saxofonista (Evžen Jegorov), jako symbol kapitalistického hudebního nástroje, a bývalý mlíkař (Vladimír Ptáček), jediný dobrovolník a komunista, který byl pro trvání na správných komunistických postupech odstraněn do dolů taktéž. Druhou složku pracovníků šrotiště tvořily trestankyně, kopečkářky, jako Jitka (Jitka Zelenohorská), láska a novomanželka Pavla, ši vášnivá Lenka (Naďa Urbánková). Výraznou postavou je důvěrník (dobrý Rudolf Hrušínský), jediný dělnckého původu, který paradoxně rukama nepracoval, ale nebývale chlípně využíval svého postavení. Pak je tu hlídač kopečkářek Anděl (Jaroslav Satoranský), žárlivý novomanžel ohnivé cikánky Terezky (Tereza Bariová). Nesmí se zapomenout na roztomilého ministra Kopeckého (Vladimír Šmeral), či uvědomělou svazačku (Věra Galatíková). Komunismus měl sloužit lidu, ale paradoxně lidi nejvíce trestal díky své absurditě a nedostatečné kvalifikovanosti mocných, kterým moc zachutnala více, než je zdrávo. Půvabné, cynické, vtipné, ale smutné v tom, jak jsou lidé schopni si ubližovat ve jménu lidu a zároveň proti němu. (03.05.2011)

Typicky Hrabalovsko-Menzelovské, takže přesná trefa do mého vkusu. Výjimečně zde chybí postava klasického vyčnívajícího pábitele, což je také ku prospěchu věci. Krásný příběh malých lidí s velkým duchem, semletých velkými bezduchými dějinami. Snímek ukazuje, že i v beznadějném prostředí ocelárny je prostor pro radost a lásku, přestože smíchu si divák moc neužije. Všechny postavy jsou ztvárněny výborně, ale vyzdvihl bych Satoranského, který svou nejednoznačenou pozici soucitného bachaře zvládl naprosto bravurně. Stejně tak Hrušínský, odkládající svůj naleštěný kufřík, aby na dvě minutky přiložil ruku k dílu jako "jeden z vás", dává své postavě skoro stejné grády jako ve Spalovači mrtvol. (08.02.2013)

Nemůžu si pomoct, ale tam se mi moc líbila N. Urbánková. Byla tak něžná, okouzlující a okouzlená.Bombička. (01.12.2014)

Název filmu, který snad slyšel každý, ale který zároveň málokomu něco řekne. I mně. Rozhodl jsem se tenhle rest dohnat. Kombinaci Menzela s Hrabalem mám rád, ale tak jako u Postřižin mě tenhle snímek příliš neoslovil. Pořád ještě to je nad průměrem, ale na tak zvučné jméno jsem čekal něco trochu víc. 70% (11.07.2017)

Před několika lety nám z tohoto filmu pouštěli ukázku na semináři. Tu úvodní pasáž, kde Hrušínský všechny představuje. Dodnes mi zůstala v hlavně, akorát jsem zapomněl, který to je film. Až teď mi to došlo. A ačkoliv nejsem úplně Hrabalovský nadšenec, spíš mi jeho motivy unikají, tak tady se mi to líbilo. Možná by byla zajímavá černo-bíla varianta filmu, ale těžko říct, jak to pak vydalo. (08.03.2020)

Najlepší film Jiřiho Menzla, má v sebe poetické kúzlo, filozofický rozmer, rôzne symboly a veľmi trpký humor, rovnako je to aj krutá výpoveď o hnusnej dobe. "....ale já se ptám kam zmizel Mlíkař?" (08.08.2009)

----- "Já to zařídím. V naší zemi je i nemožný možný." ----- Snímek, jehož humor osvobozuje … v konfrontaci s paradoxy doby, která měla velké ambice. Bohužel se dopustila jednoho drobného omylu, který se neodpouští: Realizaci svých idejí svěřila do rukou ČLOVĚKA. (29.10.2013)

Trezorový film, zpověď doby, výroky s hlubokou myšlenkou. Takto a samozřejmě i spoustou jiných výrazů lze charakterizovat Menzelův film Skřivánci na niti na motivy knihy Bohumila Hrabala. Dějově se zde zas tolik nic neděje, ale všechno vyvažují mnohovrstevné dialogy a hlášky, které mají rozhodně svou hloubku. Musel jsem taky počat do patřičného věku, abych dokázal vše plně docenit. Atraktivní třešničkou je pro mě jako rozeného kladeňáka přítomnost filmových exteriérů z kladenské Poldovky. (03.08.2014)