Chalupári
Režie:
František FilipKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Sovák, Josef Kemr, Jana Hlaváčová, Josef Vinklář, Jiří Schmitzer, Jiřina Bohdalová, Ilja Prachař, Josef Větrovec, Božena Böhmová, Mahulena Bočanová (více)Epizody(11)
-
Chudák dědeček (E01)
-
Kapr (E02)
-
Operace (E03)
-
Sokové (E04)
-
Zasloužilý všeumělec (E05)
-
Smírčí soudce (E06)
-
Romeo z autobusu (E07)
-
Režisér (E08)
-
Náhradník (E09)
-
Kapřín (E10)
-
Svatba (E11)
Obsahy(1)
Seriál komediálních příběhů F. Vlčka a V. P. Borovičky, který již od své premiéry v roce 1975 potěšil řadu diváků mnoha generací, čerpá svůj humor ze symbiózy člověka městského a člověka vesnického. Popularitu získal nejen pro své hvězdné obsazení, ale i pro základní tón, jímž je tolerance, lidská vzájemnost a porozumění. (Česká televize)
(více)Recenze (593)
Celkem solidní úspěšný český seriál. Beru ho jako lehký nadprůměr. Herecké obsazení je na tom dobře, sice nějak neoslní. Příběhy jsou obyčejné, některé zaujmou, některé moc ne. I vtipné momenty se zde najdou. Takže ve výsledku je to taková menší oddechovka. Hodnotím na 60% = ** ()
Vyzdvihl bych hlavně herecké obsazení. Především dvojici Sovák/Kemr to ohromně sedlo a neztratili se ani ostatní herci. Seriál měl trochu nevyrovnanou úroveň jednotlivých dílů. ()
Do hrací skříně tohohle orchestriónu se podařilo zavřít celý zástup vynikajících herců, dokazujících, že není malých rolí, a že i v neveselé době se mohl natočit veselý seriál, napumpovaný hláškami a působící pohodově i dnes, po tolika letech. A ano, je to také obraz doby, ve které vznikl. Ale i tenkrát, v onom „...na věčné časy a nikdy jinak!“ se lidi chtěli pobavit a zasmát se blbůstkám z každodenního života, aby ho pak sami lépe snášeli, což nám tenhle seriál dopřál měrou vrchovatou. ()
Stará klasika s Jiřím Sovákem a Josefem Kemrem o chalupaření. Občas tam jsou i dobré fóry. ()
Typicky české a výborné:-) ()
Duo Sovák - Kemr nemělo chybu. Vůbec nejvíc se mi tu ale líbí Jiří Sovák, který je podle mne nejlepší právě v těchto rolích nabručených dědků. Scéna nácviku divadelní hry "Hubička" je světová a přitom tak roztomile maločeská... ()
Snad nejoblíbenější seriál Československa ()
Klasika jen lehounce nasmrádlá dobou, ve které byla natočena ()
Klasická oddechovka, která sice pobaví při každé repríze, ale ne zase tak, abych tu reprízu netrpělivě vyhlížel z okna. Výborný Kemr a příjemné setkání s předlistopadovou hereckou elitou, které když už nenadchne, tak na druhou stranu nikdy nezklame ani neotráví. Některé díly jsou výborné, jiné slabší, jako celek lehce nadprůměr. ()
Na tohle není co říct, jedna z největších českých klasik, která prostě neztrácí svoje kouzlo a nikdy ho neztratí..... ()
Snad nejreprízovanější seriál. Oprávněně. ()
Protože to běží v bedně každé prázdniny, nemám to ráda a úspěšně se tomu roky vyhýbám. Ale jednou se na to podívám a opět možná ocením, o jakou úsměvnou českou klasiku se, v nejlepším slova smyslu, jedná. ()
Zabité nedělní večery v létě 2009 ve společnosti Chalupářů. Po osmém díle s úlevou upouštím od původního plánu dokoukat seriál do konce...U T R P E N Í. ()
Miluška to vyřídí. :-D :-D Mladá Mahulena Bočanová byla neskutečně roztomilá. Sovák tradičně zahořklý stařík :-D Prostě fajnový seriál s českými veleherci, který sice na pomyslný vrchol nemá, ale na 4 hvězdičky ano. ()
Možná, kdyby to nebylo každé léto pořád dokola...a kdyby ten "laskavý humor" z toho až neodkápaval...a kdyby ty postavy nebyly tak nesympatické...a tak dále. Ale tohle všechno v tom je, skutečnost, že tento seriál má 84 procent, mě nutí k zamyšlení, jestli se mýlím já, nebo ti ostatní. A jako obvykle se dostanu k závěru, že ti ostatní :-) Nemám rád "laskavý humor", humor může být ledasjakej, ironickej, morbidní, vulgární, inteligentní, britskej, vymyslel bych desítky dalších adjektiv, ale laskavej? to ani náhodou. Divák se na to podívá, řekne si, jak je krásně na český vesnici, a jde spát. A to už vůbec nemluvím o nesympatických postavách, jedné vedle druhé. Takže jakmile každou neděli večer slyším z otevřenýho okna, jak nevadí, že do ní fičí, když máš v chalupě orchestrion, pouštím si britcomy, horory nebo péčko, podle toho, na co mám náladu. A jsem si naprosto jist, že dělám líp. ()
Jeden z najlepších seriálov. Z celej plejády skvelých hercov je to predovšetkým herecký koncert pánov Sováka a Kemra. ()
... a jsou jako dva přízraky, co odněkud sem zabloudily... ()
Když máš v chalupě orchestrion, tak by sis ho měl pustit, sednout si k němu a neotravovat po odpolednách v televizi. Dvě hvězdičky za občasný humor a za Sováka s Kemrem, pro ně jsem měl vždycky slabost. Jinak je to opravdu totálně plytká záležitost. BTW: Pamatujete někdo na díl České sody, kde oba chalupáři strouhají mrkev a do toho jim hraje Landa "Jsou jako dva přízraky, co od někud sem zabloudili..."? (((-: ()
Možná proto, že jsme to u nás vydali jako první na DVD, takže s tím seriálem člověk žil až moc dlouho, mne tak nebere. Je vynikající, příjemný, herecky skoro dokonalý (ne vždy Sovák vyjde ze své škatulky), filmařsky na výši, ale některé scény mám tak zažrané v paměti třeba z testů kvality obrazu po vyčištění, že mi už přijdou otřepané. Ale to je můj problém. :-) ()
Související novinky
Zemřela herečka Hana Maciuchová
Ve věku 75 let dnes v Olomouci po dlouhé nemoci zemřela česká filmová, televizní a divadelní herečka Hana Maciuchová. Nejvíce diváku si ji jistě bude pamatovat z televizních obrazovek. Zahrála si v… (více)
Zemřel režisér František Filip
Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)
Věra Tichánková 1920 - 2014
Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)
Popularita Chalupářů u diváků i programových vedoucích je zarážející zejména proto, že těžko najdeme výstižnější symbol normalizačního bezčasí. Východisko seriálu, jehož poselství předává divákům v prvním díle postava esenbáka ("venku jsou od sebe sice lidi trochu dál, ale přesto k sobě mají nějak blíž"), je dobře známé asi každému, kdo se v posledních padesáti letech ocitl u televize. K rodině cynického taxikáře Aloise Krbce (Josef Vinklář) se stěhuje jeho neurotický tchán, bývalý revizor Evžen Huml (Jiří Sovák). Místo pokusu o společné soužití Krbec vychytralým trikem stěhuje Humla na venkov do vesničky Třešňová, kde nerudnému invalidnímu důchodci nezbude než sžít se s dobromyslným vrstevníkem Bohoušem Císařem (Josef Kemr). Postupem času se Huml seznamuje s bizarním koloritem života na vesnici, který spíš než Formanovo Hoří, má panenko připomíná kýčovitý papundekl Zdeňka Trošky, a spolu s diváky odhaluje velkou pravdu: že i když se v životě v socialismu někdy setkáváme se strastmi, lidé – od ochotně melouchařících zaměstnanců JZD po shovívavé funkcionáře komunistické strany – se vždy nakonec dohodnou a všechno dobře dopadne. Chalupáři jsou v tomhle ohledu mnohem zrádnější než otevřeně prostranické produkce Československé televize, jako byl třeba Okres na severu. Zatímco z příběhu moudrého a spravedlivého tajemníka okresního výboru KSČ Pláteníka čiší primitivní pokus o oslavu normalizační ideologie, Chalupáři zdánlivě pouze existují v jejím rámci. Při bližším pohledu je však jejich poslání zjevné. Přimět diváky, aby zapomněli na každodenní realitu, a za ochotné asistence populárních herců je uchlácholit iluzí pohodového socialistického života. Dobová témata – od pražské asanace a přidělování bytů přes hodnocení práce stranické organizace a anonymní udávání po vzpomínky na zakládání JZD – nenápadně prosakují každým dílem a ve vražedně pomalém tempu seriálu se proplétají s osudy kladných hrdinů. Vyznění Chalupářů trefně shrnuje bodrý předseda obecního výboru: "To se ví, sem tam se mezi náma najde potvora, ale paušálně jsme dobrý!" Chalupáři nejsou charakterističtí jen urputnou snahou komunistického režimu nabarvit narůžovo všudypřítomnou šeď, ale i vykreslením ženských postav, podobných jiným normalizačním televizním maminám, uklízečkám a švadlenám. Je tu žena taxikáře Krbce Jarča nebo objekt milostného zájmu širokého okolí, vesnická femme fatale Dáša Fuchsová (Jiřina Bohdalová), kterou seriál lakonicky popisuje „42 let, rozvedená, zachovalá“. Pozoruhodná je v dobovém přístupu k ženám především linie manželky místního autobusáka Tondy Čiháka (Vladimír Menšík). Čihák se svou ženu Aničku (Gabriela Vránová) okatě snaží podvést, když v autobusu cestou na vesnický výjezd do Prahy svádí před jejíma očima náhodnou cestující. Rozesmutnělá Čiháková se se svým trápením svěří Humlovi s Císařem – a ti s ní absolvují celodenní kolečko od kadeřnice k obchodům s oblečením, aby byla "krásná pro svýho Toníčka". Když se na konci dne shledává se svým manželem, začne ji okamžitě podezřívat, že má milence, a na Humlovy výtky, že on přece dělá to samé, opáčí, že "to je přece zákon přírody, že mužskej si namlouvá ženskou". Ideální produkt státní televize sedmdesátých let dával smysl v době Husákova režimu, jeho nadšené reprízování čtvrtstoletí po sametové revoluci je však jen obtížně pochopitelné. Chalupářům navíc léto co léto chybí jakékoliv zasazení do kontextu, o jaké se ČT pokusila naposledy při repríze 30 případů majora Zemana a které by mladou generaci – a koneckonců i starší, kteří u seriálu vzpomínají na radostné mládí – uvedlo do dobové reality. Vysílání seriálu by dnes šlo bez problémů doplnit o vylíčení všeobjímající náruče obecních výborů, vysvětlení role ženy v socialistické společnosti i popis proměny života na venkově pod diktátem plánovaného hospodářství. ČT však na podobné snahy rezignovala a bez sebemenšího pozastavení Chalupáře spolu s dalšími normalizačními hity jako Sanitka nebo Malý pitaval z velkého města pevně začlenila do svého reprízového programu. Lze z toho vyvodit jediné: česká letní pohoda v očích veřejnoprávní televize zjevně vypadá stejně dnes jako v roce 1975. Atmosféra socialistické prázdnoty může s klidem dopadat na nové a nové diváky – a ostatně proč ne? Jak lapidárně shrnuje jedna z chalupářských figurek: "Lepší je být naladěnej než zavřenej." (Michal Zlatkovský: Chalupáři – nejmilovanější symbol normalizace, který Česká televize uctívá dodnes) () (méně) (více)