Divoká srdce

Poněkud únavný kostýmní film o dvou slavných soubojích. Druhá povídka má aspoň neortodoxní obsazení. Uznejte, že obsadit Casanovu Borisem Rösnerem by hned tak někoho nenapadlo. Mozarta hraje komik Antonín Procházka (v osmdesátých letech už ho hrál v úspěšné inscenaci Schafferova Amadea v plzeňském divadle) a to nejlepší nakonec: jak o zlatou tělku hraje Jan Vávra, pozdější šéf ČNTS. Křečovitý jako vždy. 40% (01.02.2006)

Pokus o historický žáner sa vcelku podaril, aj keď ho čiastočne zachraňuje rozdelenie do dvoch poviedok, z ktorých je tá prvá o Puškinovi lepšia. Ešte vlasatý Vašut si tu skúsil aj jedno znásilnenie. Tá druhá o Casanovovi aspoň obsahuje nejaké nahotinky a dáva tak zabudnúť na slabšie obsadenie - napr. herec hrajúci Casanovu je skôr vhodný na rolu bezdomovca. Menšiu rolu ľahšej dámy si tu strihne Lucie Bílá. Oceňujem, že slovenskí herci nie sú predabovaní a pôsobí to preto prirodzenejšie. (24.09.2017)

Československý film obsahující dva příběhy věnované dvěma historickým osobnostem, a sice ruskému básníkovi a prozaikovi A. S. Puškinovi (1799-1837) a italskému spisovateli a dobrodruhovi G. Casanovovi (1725-1798). Společné téma obou příběhů byly kruté střelné souboje těchto osob s jejich protivníky resp. vyzyvateli. První příběh se jmenoval Dlužný výstřel a popisoval konec životní cesty slavného ruského básníka. Druhý příběh nesl jméno Divoký páv a celkem nesourodě a neuspořádaně vyprávěl o životě italského dobrodruha, který svůj život zakončil jako knihovník na hradě Duchcově. Možná proto, že snímek J. Soukupa se zabývá především oněmi duely, ani jeden z nabídnutých příběhů mě nezaujal, přičemž ten Casanovův byl vyloženě slabý. Vynechám tedy v tomto případě zbytečný popis děje a pokusím se aspoň vyjmenovat herce, kteří v tomto nepovedeném filmu účinkovali. Ústřední postavy ztvárnili M. Vašut a B. Rösner, přičemž pouze B. Rösner vyšel ze svého duelu vítězně. Ve vedlejších rolích se první povídce objevil L. Vaculík, J. Bartoška, K. Greif, M. Kuklová, Z. Adamovská či K. Augusta. V druhé, ještě méně zdařilé části vystupoval budoucí moderátor J. Vávra, zpěvačka na začátku kariéry L. Bílá, A. Procházka jako nikdo menší než W. A. Mozart či Z. Kocúriková. Tento nezábavný a nudný experiment považuji z jeden z nejhorších počinů kontroverzního režiséra rozporuplných komedií. (05.02.2021)

,,GÉNIOVIA SÚ SMRTEĽNÍ IBA ZA ŽIVA. LEN HLUPÁKOV ZABÍJA SMRŤ." __ Divoké srdcia vstúpili do môjho povedomia viac-menej náhodou pred mnohými rokmi, kedy ich raz vo svojom programe uvádzala TV Nova (dodnes sa mi vybavujú scény obsiahnuté v TV upútavke), avšak ich sledovanie ma nakoniec minulo a odvtedy som na nich viac nenarazil. Snáď aj slabá propagácia má vplyv na pomernú neznámosť Soukupovho diela. Úplnou katastrofou podľa tunajšieho hodnotenia alebo názorov užívateľov však tento film aspoň z môjho pohľadu nie je. Pravdou je, že má zvláštnu strihovú skladbu a viaže na seba množstvo balastu bez ktorého by rozprávanie o dvoch súbojoch vystačilo aj na slabú polhodinku. Boris Rösner má istý tajuplný šarm a charizmu, nevidím preto dôvod prečo ho ,,neortodoxne" neobsadiť do úlohy milovníka Casanovu. Podobná asociácia ma napadá v prípade Johna Malkovicha ako Valmonta. (230. hodnotenie, 10. komentár k filmu, P. S. _ moje hodnotenie č. 2000) (31.12.2013)

Film se mi líbil. A důvodů je víc. Předně mi polidštil Puškina, ukázal ho tak, jak asi žil, takže jsem si potom našel jeho "neškolní" životopis, a víc se jím zabýval. Dobrodružný Casanova, to je už těžší oříšek, protože přes veškeré zprávy, které po sobě zanechal, tak je někdy těžké rozeznat, co je pravda, a co je výmysl. Takže pojetí, které pro jeho představení režisér zvolil mi přišlo svého času zajímavé. No, ale doba pokročila, i léta v mém životě, takže už to vidím trochu jinak, nicméně rád se na tenhle film znovu kouknu, protože oba příběhy mi přijdou zajímavě filmařsky povypravovány. (09.09.2013)