Evelyna Steimarová pochází ze známé herecké rodiny, je dcerou herečky Jiřiny Steimarové (1916-2007) a jejího druhého manžela, automobilového závodníka Jaroslava Juhana (*1922), herecké geny provázely také předky starších generací, hercem byl také Evelynin nevlastní bratr Jiří Kodet (1937-2005). Evelyna je tedy po otci vlastním jménem Juhanová, pro uměleckou dráhu ale později zvolila matčino slavnější jméno Steimarová. Přes silnou hereckou tradici v rodině se Evelyna původně chtěla stát lékařkou, ale kvůli emigraci otce jí nebylo umožněno studovat. Začala pracovat jako dělnice v pekárně a sodovkárně, později díky absolvovanému zdravotnickému kurzu našla zaměstnání jako zubní instrumentářka.
Počátkem 60. let se ale Evelyna oklikou nakonec stejně dala na hereckou dráhu. Po účasti v konkurzu hrála poměrně velkou roli ve filmu NA LANĚ (1963), který je však dnes zcela zapomenutý. Zároveň začala točit pro televizi, i když v té době byla zaměstnána jako servírka v Krkonoších. Následně se mihla ve studentské komedii NEOBYČEJNÁ TŘÍDA (1964), při troše pozornosti ji můžeme zaznamenat také mezi chovankami penzionátu v legendární hudební komedii KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964). V této době také zahájila profesionální hereckou dráhu a první angažmá našla v Severomoravském divadle v Šumperku (1965-1968), kde zaujala například ve hře Opalu má každý rád. Krátce působila ve Východočeském divadle v Pardubicích (1968-1969) a ve Státním divadle v Ostravě (1969-1970). Pak se vrátila do Prahy a v 70. letech hrála v Činoherním klubu, její doménou se stal ale především film.
Od počátků své práce před kamerou vytvářela Evelyna Steimarová postavy ambiciózních žen s často pochybným morálním profilem, které využívaly předností svého atraktivního zjevu. Typově podobné role si zahrála v kvalitních filmových počinech druhé poloviny šedesátých let jako HOTEL PRO CIZINCE (1966), SOUKROMÁ VICHŘICE (1967) nebo SMĚŠNÝ PÁN (1969). V dalších letech jí byly souzeny menší role ve známých i méně známých filmech, větší herecké příležitosti se zajímavým charakterem dostala ve filmu HRA O JABLKO (1976) nebo DÍVKA S MUŠLÍ (1980). Odlišnější polohu si pak vyzkoušela jako slavná zpěvačka v parodii TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH (1981), následně se znovu vrátila k postavám amorálního charakteru (OD VRAŽDY JENOM KROK KE LŽI, 1982; ANDĚL S ĎÁBLEM V TĚLE, 1988). V dekádě osmdesátých let se několikrát objevila v rolích matek mladých hrdinů ve snímcích pro děti a mládež, z těchto postav stojí za zmínku ctižádostivá matka hlavního hrdiny ve filmu MALÝ VELKÝ HOKEJISTA (1982). Koncem 80. let si pak zahrála zajímavé postavy v dramatech DOBŘÍ HOLUBI SE VRACEJÍ (1988) a PROKLETÍ DOMU HAJNŮ (1989).
Spolupráce Evelyny Steimarové s televizí měla spíše výjimečný charakter, hned ve svých začátcích si zahrála v inscenacích MELOUCH (1963) a SMUTNÝ PŮVAB (1963), následně se objevila v dodnes známé komedii KAM SLUNCE NECHODÍ (1971), mohli jsme ji vidět také v několika televizních seriálech. Dlouhou odmlku před filmovou kamerou po roce 1989 pak znovu vyplnila účastí v televizních seriálech. V poslední době se výrazným způsobem připomněla divákům jako sekretářka Olga v seriálu POJIŠŤOVNA ŠTĚSTÍ (2005). V téže době se také po dlouhé době vrátila k filmování a vytvořila postavu matky jednoho z hlavních hrdinů v kriminálním dramatu BOLERO (2004).
Evelyna Steimarová byla dvakrát vdaná. Jejím prvním manželem byl herec Ladislav Frej (*1941), s nímž koncem 60. let absolvovala společná divadelní angažmá, po rozvodu se podruhé provdala za textaře Zdeňka Rytíře (*1944). Ten svůj obdiv k ní vtělil do písně Evelýna, kterou počátkem 70. let zpíval Václav Neckář. Z manželství se Zdeňkem Rytířem má dceru Vendulu Prager-Rytířovou (*1972), která je tanečnicí. Při natáčení filmu BALADA PRO BANDITU (1978) se Steimarová seznámila s hercem Bolkem Polívkou (*1949); z jejich pozdějšího vztahu se narodila dcera Anna Polívková (*1979), která je herečkou.
Pavel "argenson" Vlach
