La resa dei conti
El halcón y la presa
The Big Gundown
Posledný súboj
Režie:
Sergio SollimaKamera:
Carlo CarliniHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Lee Van Cleef, Tomas Milian, Nieves Navarro, Walter Barnes, Ángel del Pozo, María Granada, Nello Pazzafini, Calisto Calisti, Romano Puppo, Fernando Sancho (více)Obsahy(2)
Hledaný psanec si rád hraje na kočku a myš a jeho pronásledování dovede texaského lovce odměn daleko za mexickou hranici. Skutečná krysa se ovšem ukrývá mezi americkou smetánkou. Věhlasný lovec odměn Jonathan Corbett (Lee Van Cleef) by své řemeslo rád pověsil na hřebík a místo toho bránil právo a spravedlnost v senátu. Bohatý podnikatel Brockston mu nabídne finance na kampaň, ovšem pod dvěma podmínkami: v senátu Corbett podpoří jeho plány na mezistátní železnici a než odloží kolty, dopadne Cuchillo Sancheze (Tomás Milián) obviněného ze znásilnění a vraždy dvanáctileté dívky. Hledaný mexický psanec ale odmítá dát svou kůži lacino a při každém jejich setkání Corbett zbytečně plýtvá kulkami nebo přichází o koně. Klikaté pronásledování napříč texaskou prérií nakonec končí v mexickém vězení a tam Corbettovi dochází, proč se mu na celém případu něco nezdálo. A proč se musí vrátit na začátek... Velká přestřelka (1966) italského režiséra Sergia Sollima musela při svém uvedení do kin soupeřit s dalšími dvěma legendami spaghetti westernů, Leoneho filmem Hodný, zlý a ošklivý a Corbucciho Djangem, a tak v divácké paměti mírně zapadla. Dnes se ovšem Sollimova westernová trilogie, s Velkou přestřelkou jako uvozujícím dílem, řadí k základním kamenům italského žánru – se všemi náležitostmi, včetně nezapomenutelné hudby Ennia Morriconeho. (Česká televize)
(více)Recenze (94)
Protože v těchto drsných italowesternech není kladných postav, divák je nucen fandit darebákovi, který potrestá ještě větší darebáky. Společnost je tu zobrazena tak cynicky, že Sollimu a mnohé italské autory příbuzných děl 60. a 70. let podezřívám z anarchismu či marxismu...Jinak film má tempo i dostatek akčních scén a vyvrcholení v závěru, což jej po stránce řemeslné staví na slušnou úroveň. K tomu Morriconeho hudba... ()
Opäť som mal pri sledovaní tohto pomerne neznámeho spaghetti westernu pocit, že sledujem iný film, než bol užívateľmi ČSFD hodnotený. Lee Van Cleefa nepovažujem za vhodného herca pre stvárnenie hlavnej postavy, ostatné postavy, samotný príbeh, ani exteriéry film neozvláštnili a tak ma od nudy zachraňovala iba výborná Morriconeho hudba. Ale na jej vypočutie spravidla nie som odkázaný na sledovanie filmu. A tak aj slabé tri hviezdičky sú iba za ňu. ()
Prostě revenge špageťák s menším twistem, ve kterém jde o pár postav a ne nějaký načrtnutý svět. Bohužel bohudík, je to zábava. ()
Po velmi dlouhé době, zhruba od Kuvajtu napadení, jsem si pustil western a říkám si, jestli já nedělám chybu, že tenhle žánr docela dost opomíjím. To je furt samej horor, vypjatý drámo nebo jezinčiny shortky , kraťasy a jiné sovětské bermudy a na starej dobrej špinavej špageťák pak není chuť. Napravím to minimálně dalšími fláky od mistra Sollima, protože tohle byla naprostá paráda, která mi připomněla, že jsem pořád hodnej, zlej a ošklivej a moje děravý ponožky znamenaj, že jsem prostě chlap ! A po dalších dílech si přestanu stříhat nehty, čistit zuby a koupat se budu jen třetí neděli v měsíci. Malá poznámka na závěr a konečné k filmu, trochu mi vadily skoky ve vyprávění - desperát utekl a hned v další scéně veze lovec mrtvého desperáta k šerifovi , připadal jsem si ošizeně. Kromě těchhle "zkratek" mi ale nevadilo vůbec nic, prostě hodně vydařená porce špinavých špaget. ()
Bůh filmu byl v době westernové éry neobyčejně velkorysý, neboť své dary geniality se rozhodl předat hned dvěma režisérům. Tím prvním byl Sergio Leone a tím druhým Sergio Sollima. Skvostně vytříbený spaghetti western, jehož dokonalost je nezvratná, má ve svém menu několik oslnivých delikates, které svým zpracováním potěší nejen fanoušky tohoto žánru. Divák si může buď pochutnat na nevypočitatelných a chladných pohledech fenoménu L. V. Cleefa, či na charakteristických Morriconeho motivech, z jejichž síly a elegance jsem měl husí kůži, nebo může propadnout vygradovanému finále, jehož emotivní vypětí je umocněno rozmanitostí, co se postav týče. Protřelé dialogy vedené mezi Corbettem a Cuchillem mi v některých sekvencích dosti připomínaly Mannův Nelítostný souboj. Kvalitativně srovnatelná záležitost s Leoneho kulty. Skutečně brilantní dílo propracované do nejmenších detailů a k němuž nemám nejmenších námitek. 100% ()
Po dlouhatánské době jsem usedl k televizi a zapnul film. A zase to na chvilku stačilo. Dabing bolí a kdo světu nalhává, jak světovej dabing jsme dříve měli....Velkou přestřelku asi neviděl. Teď jak hodnotit? Za počeštění autoři nemohou, ale i tak byla první polovina filmu až neuvěřitelně ploché. Druhá část už v sobě přeci jen něco má a vyvrcholí zatraceně fajn přestřekou, ačkoliv nikdo netuší, co na ni bylo velkého. Tudíž spravedlivě za 3 *, nespravedlivě za 2 *. Vyberte si. Já dál v trilogii pokračovat nebudu, jelikož Van Cleef je ten, který snímek drží a Milian mi vůbec nesedí. ()
Prvý z trilógie "sollimovských " westernov ( Posledný súboj, Faccia a faccia, Corri, uomo, corri ), rozprávajúce príbehy vydedenca, ktoré vždy stvárnil Tomas Milian. Už v tomto filme predviedol zaujímavý výkon, určite vymykajúci sa ľahšiemu žánru akou je spaghetti western. Čerešničkou na torte sú aj záverečné hudobné motívy Ennia Morriconeho. ()
Prací s charaktery postav se Sollima velmi blíží Leonemu (sympatičtí darebáci). Ukazuje své postavy současně jako zloděje i hrdiny v době, kdy bylo těžké odlišit jednoho od druhého. A najdeme tu i jiná podobná témata - osamělá žena na farmě uprostřed vyprahlé pouště, mexická revoluce, nelítostný rozvoj železnice... Vše doplněno o krásnou Morriconeho hudbu. Je to takřka dokonalé. Jediné (byť podstatné), co ten dojem trochu snižuje je absence osudovosti. Finální přestřelka za zvuků kultovní melodie nemá ten správný náboj. (spoiler) Rakouský pistolník je sice legrační, ale domnění, že zastřelí největšího střelce západu Corbetta v podání Lee Van Cleefa, s ním nemůže sdílet ani ten nejnaivnější divák. To nezachrání ani Morricone. I tak ale Sollima dokazuje, že nejen Leone dokázal natočit nebéčkový, vtipný western s jednoduchou a srozumitelnou myšlenkou. ()
Tenhle film rozhodně patří mezi špageťáckou špičku a potvrzuje můj názor, že kvalita Van Cleefových filmů postupně klesala, ale tady je to pořád na výši. Tenhle film už samozřejmě není tak dobrý jako Leoneovky, ale kupodivu se je ani moc nesnaží příběhem napodobovat. Příběh se točí okolo chudého mexičana Cuchilla, obviněného ze znásilnění a vraždy malé dívky, a lovce hlav Corbetta, který je zaplacen, aby ho dostal. V těchto hlavních rolích jsou Tomas Milian a samozřejmě Lee Van Cleef, oba vynikající. Příběh už má jakýsi politický podtext bohatí vs. chudí, ale tady je to dost utlumený a jde hlavně o dobrodružství. K tomu hraje úžasná Morriconeho hudba. Závěrečná dvacetiminutovka je doslova úchvatná a bez ní by byl film o dost slabší. PS. Kdo sledoval o půl hodiny zkrácenou (plná délka je 105 minut), ořezanou a příšerně nadabovanou verzi na MGM (či Nově, kde byl aspoň ten dabing o ždibíček lepší, byť to nic moc neznamená), tak tenhle film vlastně neviděl. ()
"Všichni se dívají na ruce.. Já ne !! Já se dívám do očí, protože chvíli před tím, než se pohne ruka, ho zradí oči.. Můžete v nich číst smrt !! Jeho nebo vaši.." ()
Tradiční galerie záporáků a podivných živlů byla tentokrát obohacena zcela unikátním exponátem: rakouským ostrostřelcem baronem von Schulenbergem se sestřihem á la Vilém II., který si při přestřelce nasazuje monokl a ve volném čase si rád zahraje na piano. Opravdu půvabné. Samotný příběh je tradiční a nijak extra originální - Lee van Cleef hraje dalšího z oněch zástupů lovců odměn, který má kromě peněz přislíbené i senátorské křeslo. Jenže se mu moc nelíbí, že jeho zadavatel ho má kvůli tomu až příliš v hrsti. La resa dei conti je pravou esencí klasického spaghetti westernu, kde se dočkáme spousty zvratů, dějových odboček a samozřejmě i závěrečného souboje (v tomto případě hned trojnásobného) s tradičně výbornou Morriconeho hudbou - uslyšíme dokonce variaci na Beethovenovu Fur Elise! Nedivím se Tarantinovi, že v Hanebných panchartech použil hned dvě skladby z tohoto výborného žánrového kousku. ()
Tarantino už zase ??? Minimálne 3 soundtracky som s tohoto filmu počul v nejakých Tarantinových filmoch. V Bastardoch a Djangovy som si istý...Takže máme tu vynikajúco nakrútený klasický Spaghetti western zo všetkým čo k tomu patrí.. umastený mexičania, prestrelky s koltami,nekonečne dlhé prérie, tvrdý chlapi atď.. O soundtrack sa postaral ako inak Ennio Morricone a snímku svojou neuveriteľnou hudbou doslova vyzdvihuje o level vyššie. Lee Van Cleef tentoraz v roli zástanca zákona na prekvapenie však nie šerifa prenasleduje Mexičana ktorý údajne znáslnil 12 ročné dievča a snaží sa ujsť za hranice. Lee Van Cleef alias Jonathan Corbett sa mu v tom snaží zabrániť pričom dôjde k mnohým banálnym zápletkám. Zrovnávať réžiu Sergia Sollimu a Sergia Leoneho podľa môjho názoru nie je na mieste. A prirovnávať tento film k Leonovym klasikám tiež nie. Je to celkom slušný film vo Westerne patrí k tomu lepšiemu ale na Dolárovú trilógiu sa nechytá. S filmu by som vyzdvihol ešte záverečný duel s perfektným načasovaním hudby je to na jednotku. Na moju smolu som videl iba skrátenú verziu 84 min... holt inú som nenašiel. ()
Z vecnyho zaporaka s pomerne mizernou karierou (Lee Van Cleef), zasadne ovlivnenou vaznou autonehodou, udelal Sergio Leone koncem roku 1965 presny opak - kladase (ackoliv pozdeji jej i sam Leone obsadil opet do role zaporaka), ktery mel velky ohlas predevsim ve spaghetti westernech po dobu nasledujici dekady az do konce filmove kariery. Uprimne ono to herectvi buhvijaky nebylo, spis slo o to charisma a jeho dabelsky pohled. Tehle znovuobjevene hvezdy si vsiml i Sergio Sollima, ktery se jej rozhodl obsadit do prvniho filmu trilogie o mexikancovi Cuchillovi, hranem Tomasem Milianem, a asi to bylo rozhodnuti dobre. Zatimco Miliana rad nemam, Van Cleefovo charisma bylo pro me ustrednim tahakem v dokoukani tohohle dvouhodinoveho honu prchajiciho Mexicana... Tuhle trilogii bohuzel Sollima vystavel kolem Miliana, coz povazuju za znacne nestastne rozhodnuti a v konkurenci s Leoneho trilogii s Eastwoodem se tohle bohuzel ztratilo v case. Mit lepsi ruku na herce (jako se mu to podarilo napr. se Sandokanem/Korzarem) tak mohl nakonec tech westernu natocit i vic.. Co jinak dodat - tenhle film byl vydan ve dvou editech - original a anglicka verze, ktera je osekana o radu scen a predevsim o veskerych zminkach o znasilneni / vrazde nezletile, coz je zasadnim motivem pro lov podezreleho Mexicana, a ke me se nakonec dostal nejaky mix obou verzi, takze jsem sledoval pulku filmu italsky a druhou anglicky. Ve finale je potreba vyzdvihnout jeste jednu dulezitou vec - film doprovazi naprosto famozni hudba Ennia Morriconeho a jeho La Resa z finale filmu ziskala takovy vehlas, ze i dnes, 50 let od filmu, se s ni dnesni divak / posluchac setkava napr. v remixu od Prodigy nebo v Tarantinovych Bastardech. Prumerny hodnoceni opravdu jen za toho Miliana... ()
Pokud pokládáte westerny Sergia Leoneho za nejlepší zástupce svého žánru, pak byste rozhodně neměli minout Big Gundown jiného Sergia - Sollimy. U nás je tento režisér i jeho filmy vcelku neznámé, což je škoda, protože tenhle jeho počin se dle mého může směle měřit se špičkou svého žánru. To samé platí o Lee Van Cleefovi, ke kterému mám osobitý vztah, protože vždycky když vidím jeho ostřílený obličej, vidím zároveň i Snakea z mé oblíbené videoherní série Metal Gear Solid, jemuž posloužil jako předobraz. Tady hraje opět jak jinak než výtečně a zdatně mu sekunduje Ennio Morricone, jehož hudba (ukázku nabídnul už DaViD´82) dodává celému filmu a hlavně vypjatému finále pořádné grády. ()
Hrátky Corbetta a Cuchilla daly vzpomenout na ty známější u Blondieho a Tuca. Závěrečný souboj a jeho hudební složka mi připomněly, odkud se mohl Tarantino v "Hanebných panchartech" inspirovat. A baron von Schulenberg byl naprosto stylovej... ()
Genialny spaghetti western od rezisera Sollima. Van Cleef je vynimocne v pozitivnej roli a to viem, ze zaporakov hral mimoriadne casto. Kazdopadne Van Cleef film vyborne taha dopredu, nuda nehrozi, rezisersky vycibrene a namakana kazda jedna scena. Cuchillo Sanchez v podani Tomasa Millana bol dalsou genialnou postavou. Som sa maximalne vzil do jeho roly, a vsetko to plazenie , lezenie, ponizovanie az po suboj s bykom /perfektna scena, vrele odporucam/ ma fascinovalo. On si to evidentne uzival, a bolo vidno, ze ide o jednu z jeho najlepsich roli, ak nie vobec uplne najlepsiu. Dialogy su masakrozne dobre, fakt som uz dlho nepocul vo filme tak kvalitne rozhovory, tempo nenudi ani chvilu a vlastne reziser Sollima sa s nudou velmi nesral - nedostala najmensiu sancu, coz je super. Tu by sa mal poucit reziser Alen Resnais so svojimi retardovanymi planobami ako je Hiroshima Mon Amour a Loni v Marienbadu. Fakt taketo filmy mozu nadhodnotit len vystudovane filmove teoretiky, ktore sa radi tahaju za lofasa pri rozhovoroch na zasranej filmovej teorii. Plus jedinecne a genialne namixovana hudba od Ennio Moriconeho. Nepravom zabudnuty kultovy film, ale sak dobre viem, ze nemozem cakat od Primy Hnuj a Tv Loppatov tento polozabudnuty klenot . 100 % ()
Občas si život proložit něčím starým dobrým kvalitním pistolnickým z divokýho západu, není vůbec na škodu. Kor když to chytnete v bedně, při dobré večeři a bez reklam. Jako odreagovačka prošpikovaná horkem, potem, pískem a provoňená střelným prachem, značka ideál. 60% ()
Pro Elišku ()
na tu dobu boli asi lepšie filmy, divím sa dosť vysokému percentu. To nebol ani herecky ani scenaristicky dotiahnuté. ani Neviem prečo tomu dávam až tri body ... fakt asi len z úcty k cleefovi :(. no na ďalšie jeho kúsky ma prešla chuť. Páni na začiatku bol John Wayne s partiou, v strede čosi okolo Bronsona a McQeena, a na konci eestwoood všetko ostatné sú len také klobásoviny. ()
Krajně nedůvěryhodný a všemi mastmi mazaný Mexičan, toho času obviněný ze závažného zločinu - kontra poměrně charismatický a dosti spolehlivě vyhlížející lovec lidí s politickými ambicemi ... lovec, který kupodivu nejen střílí, ale taky přemýšlí. Což zápletku postupně posouvá v rámci žánru do dramatičtější polohy - a nabízí jí širší škálu možných dějových odboček, nečekaných zvratů i finálních východisek. Dlužno dodat, že je na to dobře připravená: Má pro své hrdiny v záloze vícero zkoušek a nechává na nich, jak v nich obstojí - a na vás, jak jejich činy posoudíte ... 4,5* ()