Dune: Part Two
Dune: Part Two
Duna: Časť druhá
Režie:
Denis VilleneuveKamera:
Greig FraserHudba:
Hans ZimmerHrají:
Timothée Chalamet, Zendaya, Rebecca Ferguson, Javier Bardem, Josh Brolin, Austin Butler, Florence Pugh, Dave Bautista, Christopher Walken, Léa Seydoux (více)VOD (3)
Obsahy(2)
V druhé části se Paul Atreides spojí s Chani a Fremeny a zároveň se vydá na válečnou stezku pomsty proti spiklencům, kteří zničili jeho rodinu. Čelí volbě mezi svou životní láskou a osudem známého vesmíru a snaží se zabránit strašlivé budoucnosti, kterou může předvídat jen on. (Vertical Entertainment)
Recenze (1 129)
Když jsem byl malý a hrál jsem si na pískovišti, tak jsem nikdy nevěděl jaký potenciál se skrývá v písku. Jde vidět, že Denis Villeneuve si na pískovišti hrál celý život, protože takhle natřískaný a pompézní film, by dokázal natočit jen pravý KRÁL PÍSKOVIŠŤ. Film je po audiovizuální, emocionální a herecké stránce úplně na jiném LEVELU, Hans Zimmer jim pravděpodobně ukradl nějaké koření z natáčení, jelikož síla a epičnost hudby je nepopsatelná. I přes to, jak nadšený z tohoto filmu jsem, tak se zde našla i věc, která tomu lehce ubírá na hodnocení, tou maličkostí jsou dialogy, které byly za mě někdy lehce zbytečně dlouhé a někdy i zbytečné celkově, důvodem je asi to, že Denis umí PERFEKTNĚ vyprávět obrazem a dialogy jsou jeho druhá kolej. Jeden z nejlepších kino zážitků. MUST WATCH 9/10 ()
Vše je to o atmosféře. Ta je tady vybudovaná opravdu úžasně, pozvolna a pečlivě. Žádné uspěchané scény, ale trpělivé budování nového světa. Když do toho přidáte klasickou zimmerovskou hudbu a vidíte to v kině ve 4DX, nemůžete hodnotit jinak než všemi pěti. Navíc je na místě filmu přiznat lepší přehlednost než prvnímu dílu, který pro diváka neznalého předlohy působil příliš chaoticky. Tento problém však dvojka nemá, dá se říci, že vše do sebe zapadá tak, jak by zapadat mělo. ()
Epický a monumentální audio-vizuální blockbuster. Vynikající ()
Audio-vizuálny zážitok desaťročia a jasných 5/5. Farby, filtre, kamera, zvuk, dizajn, kostýmy, herci - všetko je to úplne iná liga oproti zvyšku hollywoodskej produkcie (chytajú sa akurát Nolan a Cameron). Vyzdvihol by som hlavne Chalameta. To ako to zahral zvlášť v závere, ma priklincovalo do sedačky. Potešil aj Austin Butler ako Feyd, a celkovo dianie na planéte Harkonenov. Zážitok v IMAXe to všetko ešte umocnil. ALE... Tak ako Nolanovi neviem prepáčiť tú jeho ťažkopádnu akciu, tak aj Denis ma jednu veľkú škvrnu. Príliš sa zameriava na formu, a málo na obsah. Príliš necháva dej plynúť skrz obraz, a zabúda na dialógy, interakciu medzi postavami. Práve to robí film "živým". Niekde (napr. Sicario) to funguje, ale tu by som, aj skrz knihu, očakával kvalitnejšie vyrozprávaný príbeh. Aj preto ma prvá Duna dejovo bavila o trochu viac. Určite by som druhú Dunu neradil medzi veľkofilmy ako Pán Prsteňov, Matrix, Gladiátor, Statočné srdce atď... Tie filmy sú ako dokonalá mozaika, kde všetko kúsky (vyrozprávanie príbehu, vykreslenie postáv, akcia, tempo, technická stránka...atď) presne pasujú, a celkový obraz je dokonalý. Duna je skôr mozaika kde jeden kamienok (technická stránka) pre-žiari to ostatné. A argumenty typu... "Ale veď takto to režisér zamýšľal" "Je to proste artovejšie"...atď, neberiem. To že to tak zamýšľal ešte neznamená, že to vymyslel dobre. Aj Kubricková artová Vesmírna odysea je trochu inde... nevidím tam chyby, no na Dune ich vidím. Napriek drobnej (naozaj len drobnej) kritike som ale veľmi spokojný, a určite si tento film nájde miesto v (minimálne) TOP20 filmov aké som kedy videl. Už teraz sa neviem dočkať (asi) finálneho tretieho dielu - Mesiáš. Druhá kniha tejto ságy je veľmi zaujímavá, netypická, a značne komornejšia... a jej záver je brutálny. Verím, že práve táto kniha sadne Villeneuveovi oveľa viac, a ja tak budem konečne spokojný na 100% (alebo aspoň 95%). Hodnotenie - 88%. ()
Už týždeň rozmýšľam, čo napísať k Dune II. Všeky superlatívy už boli spomenuté a opakovanie nie je veľmi objavné... Keď som sa spýtala priateľa na rozbor, povedal mi, že film to bol dobrý, ale v skutočnosti trpí tak častou infantilitou dnešnej kinematografie. Oponovala som myšlienkou príbehu a ultra kvalitným spracovaním ( len vypichnem: levitujúce postavy, červy, zaujímavý „ohňostroj“, kvalitné súboje, krásne scenérie ). Stále trvám na tom, že sa jedná o čistokrvný päť hviezdičkový zážitok. Avšak istú dávku detinskosti naozaj Dune nie je možné uprieť. Neviem, či je to dané žánrom, alebo dobou, kedy bola napísaná, ale myslím si, že svojim spôsobom je to vlastne klad a nie zápor. Rozprávky a dvorní šašovia neslúžia napriek prvému dojmu len zábave, ale sú nositeľmi spoločenského odhaľovania a morálneho kompasu. Platí to naprieč časom. ()
Bez pochýb ide o jeden z filmov aké sa zrodia raz za dekádu a kvôli ktorým sa chodí do kina. Esencia knihy takmer dokonale pretavená na veľké plátno, pričom má všetko čo má mať film patriaci do top rebríčkov. Nič viac netreba dodávať, treba len vidieť a uveriť. Lisan al Gaib. ()
Po spíše komorní jedničce přichází naprosto nekompromisní jízda! ()
Duna 2 je dokonalým zosobněním toho, čemu bych řekl "komplexní filmový zážitek". Je to epická podívaná v tom nejpůvodnějším slova smyslu a je to také velmi citlivá a povedená adaptace s opravdu dobrým scénářem, který z knihy vytáhnul to podstatné a udržel napětí. Když si člověk srovná tuhle práci s jinými jednoduššími blockbustery, je to úplně jiný sport. Ten film má všechno. Je skvěle nasnímaný, ozvučený, zahraný a vygradovaný. Všichni samozřejmě ujíždíme z té vizuální parády, ale já k tomu přidám i skvělou choreografii a celkové vykreslení prostředí fremenů či harkonnenů, které je promyšlené a pohlcující. Neumím si představit, jak by Duna šla zfilmovat v současné době lépe. Respektive jistě, každý můžeme mít dle svých osobních preferencí nějaké drobné námitky k tomu či onomu, ale proboha - tohle je prostě film, který chcete vidět a chcete ho vidět opakovaně. Pro mě osobně asi největší epika od dob Pána prstenů. 96,69 % ()
Jako dobrý ale tenhle trend dlouhých filmů mi nesedí. ()
Prasáckej film. První díl nás s ženou vůbec neoslovil, tady už je to o něčem jiném. Možná nejlepší kino podívaná za delší dobu a i v dohledné budoucnosti. Respektive takhle.. pokud se povede i třetí a případně další díly, můžeme tu mít ságu epických rozměrů, která by mohla platit jako Jacksonova lotr trilogie pro naší generaci. Alespoň v konkurenci všeho ostatního co vychází. Režie, příběh, scénář a hudba na pět hvězd. Mladí protagonisté nehrají silně, je to pořád dost slabší a očividně studio sází víc na jejich popularitu, než cokoliv jiného, protože na obrazovce chybí charisma. A o to více je to vidět u Brolina, Bautisty a Walkena, kteří v kontrastu to charisma mají, ale i zde jakoby jeli na půl plynu. Každopádně bych chtěl být svědkem toho, jak v dalších dílech herecky vyrostou (Zendaya asi ne, ta je marná). Doufejme, že laťka jen poroste. Oproti Lynchově Duně (kterou můžu) a prvnímu dílu (nebo i dokumentu o Jodorowského Duně) jsem konečně dostal chuť si knihy přečíst, protože se zdá, že je to můj šálek kávy a očividně atributy a vrstvy knihy prosákly i do filmu. Myslím tím náboženskou linku, je tu dost politiky, máme tu ekologii, všechno podstatné. Jako velkej fanda Warhammeru vidím odkud opisoval a nejspíš nejen oni, ale i Star Wars apod. Výborný a svěží kinozážitek. ()
O fous lepší než jednička. ()
pecka bomba ako ja 1 diel ale ten sa mi asi trochu viac pacil tu bol ten koniec strasne narychlo splacany ale tesim sa na 3 diel ()
Dvojka každého filmu ( i když je podle knížky), řeší vždy docela důležitý problém - jak překonat jedničku?! A sice netuším, jak je to možné, ale Denis Villeneuve to, co se týče vizuálu, dokázal.. Začátek je opravdu pozvolný (a ano Avatar je hezčí film), ale postupně se to hezky rozjede a začne to získávát na epičnosti, a prostě se z toho stává ten pravý film do IMAXu (který v Brně pořád nemáme!).. No a s příchodem Austina Butlera to začíná být to pravé ořechové, protože jeho padouch je vskutku skvostný.. No a musím pochválit zejména Timothée Chalameta, protože jeho herecký projev dozrál, a zatímco jednička Duny sebrala skoro všechny Oscary v technických kategoriích- tak tady je na spadnutí i nominace za hlavního herce. Zendaya je super, ale má málo prostoru, stejně jako Florence Pugh.. No a musím pochválit i bojové scény a skvěle využití černobílých pasáží pod černým sluncem, stejně jako závěrečnou bitku, která se opravdu povedla.. U jedničky, píšu v recenzi, že jsem knihu nečetl, to už samozřejmě neplatí, četl jsem... Snad jen, že bych dal přístupnost R, čili až od 15 let - protože některé momenty mi přišly dost drsné, ale dobrý v pohodě, jen bych na to malé děti rozhodně nevzal. No a na závěr snad jen má obvyklá připomínka, že to prostě podle mě je sci-fi a fantasy - ale to asi už zbytečně rýpu. Každopádně moc moc zajímavý a netradiční film, a důstojné pokračování jedničky a už se těším na trojku! Viděno 2x v kině VŠ (eng./cze.)...97% ()
100% ()
Bavil som sa ako už dlho nie! Dej sype jedna radosť, akcia, smútok, dojatie, hrdinstvo ale aj zlo a surovosť… krásna kamera aj réžia. A napriek dlhej minutáži je Duna part II skvelý filmový zážitok. ()
Duna: 2 je pokračovaním už tak vynikajúcej Duny 1 a s radosťou môžem povedať, že tento film je vydarený. Naozaj si myslím, že tento film je úžasný vo všetkých smeroch. Možno predsa len prvý diel bol lepší už len z pohľadu toho že sa držal viac knižnej predlohy. Druhý diel práve preto sklame fanúšikov kníh pretože okrem vynechania niektorých postáv je zmenené aj záverečné finále či vzťah Chani a Paula. Ale aj keď knihu poznám ako filmový fanúšik som tieto veci prehltol a i napriek tomu som si Dunu vychutnal. Už len to je umenie tak ťažkú knihu natočiť a chápem zámery režiséra, že trochu pozmenil príbeh.Nebudem skeptik a Dunu 2 budem chváliť. Okrem toho si myslím, že je to aj jeden z najdôležitejších filmov, aké boli kedy natočené. Dosahuje tak veľa na toľkých úrovniach. Napríklad, kedy sme naposledy videli vedecko-fantastický film s majstrovskými hereckými výkonmi, (všetci herci sú skvelí hlavne Timothe Chalamet ) hlbokými postavami, dokonalou kamerou, dokonalým zvukovým dizajnom (zoznam by mohol pokračovať...) a ktorý je adaptovaný z románu?! Ale konkrétnejšie, verím, že tento film nám ukázal skutočnú silu. Denis Villeneuve nás vzal niekam, kde ešte nikto nebol a je to skutočne neopísateľný zážitok. Dokonale využil širokouhlé zábery, a jeho kameraman robí s filmom zázraky. K tomu sa pridáva nepoškvrnený zvukový dizajn. Hans Zimmer opäť vytvára neuveriteľné originálne skóre a Villeneuve ho dopĺňa dokonalými zvukmi v pozadí.Tento film zbytočne rozpisovať alebo kritizovať, nezaslúži si to. Hodnotenie že je filmom desaťročia nie sú vôbec prehnané, pretože za 10 rokov som fakt nevidel nejaký film čo by mi utkvel v pamäti (okrem prvej Duny a Parazita.) Rozbieha sa síce pomalšie, ale to je dobre. Potrebuje to, takže týmto spôsobom všetko na seba neustále nadväzuje, čo nakoniec vybuchne v jednom z najlepších vrcholov aj keď pozmenených oproti knihe ako som spomínal. Naozaj som stále v úžase a mohol by som stále hovoriť o tom, aké je všetko skvelé, ale verte mi, stačí si pozrieť film. Choďte do kina pretože na veľkom plátne to má to čaro. Budete ohromení. Ďakujem, Dennis Villeneuve a všetci, ktorí pracovali na tomto filme, a budem netrpezlivo čakať na Dunu: Mesiáš!Nech žijú bojovníci!HODNOTENIE 9/10 ()
— I am Paul Muad'Dib Atreides, Duke of Arrakis. The Hand of God be my witness, I am the Voice from the Outer World! I will lead you to paradise! — Tam, kde první část z velké části působila komornějším dojmem, je druhá část Duny velkolepější snad ve všech ohledech – více akce, monumentálnější scény, osudovost a epičnost. Villeneuve do toho šel naplno, předčil sám sebe a svůj první díl a přinesl dokonalou filmovou adaptaci legendárního románu a dokonalý filmový zážitek podobný Návratu krále. Víceméně platí vše, co platilo i o první části. I druhá Duna je nádherně natočené umělecké dílo, skoro artové sci-fi s dechberoucím vizuálem a hudbou, fantastickými hereckými výkony a jedná se o skvělou a věrnou adaptaci, která ctí předlohu (i když se samozřejmě oproti knize mnoho změn z pochopitelných důvodů událo). Nebudu se tedy moc opakovat (viz komentář k první části) a vyzdvihnu prostě fakt, že každá scéna od momentu, kdy Paul vypije Vodu života a převezme roli mesiáše, až do chvíle kdy se stane imperátorem a rozpoutá džihád, je každá scéna dechberoucím filmovým zážitkem. Scény, kdy se Muad'Dib naplno ujímá své role mesiáše jsou neuvěřitelné a mrazivé, Timothée Chalamet je jako Muad'Dib naprosto dokonalý. Jakou moc má víra a fanatismus a jak nebezpečné je následovat proroky a hrdiny? Za jakých okolností je správné tuto moc vzít a využít a jak snadno může snaha konat dobro vést ke krveprolití? Duna úžasně převrací klasickou hrdinovu cestu a doufám proto, že se dočkáme i třetí části příběhu – následků Muad'Dibova džihádu a hlavně toho, jak se hrdina a mesiáš vypořádá s hrůzami, které byly jeho jménem způsobeny. Duna je komplexní filozofické sci-fi navždy zapsané do historie a těší mě, že o filmové adaptaci lze nyní říct to samé a že své předloze dělá velkou čest. Villeneuveho Duna je svým významem pro kinematografii jako další Jacksonův Pán prstenů, už teď jde o kultovní klasiku, která bude dávána za zářný příklad a která bude zcela jistě po zásluze sklízet jedno ocenění za druhým. — Lead them to paradise… — ()
Opět parádní audiovizuál, tohle stálo zase po čase za návštěvu kina. Ale už nejsem tak nadšený jako z jedničky, je znát, že to není nejlehčí předloha ke zpracování a Harkonenské části mně prostě spíš vadily, spoustu důležitých věcí byl navíc čas leda tak mírně nakousnout a už tak člověka z tříhodinového sezení bolel zadek. Takže první půlka (části dva) paráda, druhá už horší. ()
Kvůli takovým filmům existují kina. Většina problémů, které jsem měl s jedničkou zde odpadla. A prakticky vše prošlo zlepšením. Musím ocenit, že Denis začal trochu experimentovat s color gradingem. Doslova je zde planeta, na které neexistují žádné barvy. Z trailerů jsem se bál, že se zde bude víc tlačit na velkolepou akci, přičemž se na ten zbytek bude zapomínat. Ale to se naštěstí nestalo, akce zde slouží příběhu a nikdy to není naopak. A když už tam ta akce je, tak se vší parádou. Hlavní jádro filmu je ovšem příběh, který je dokonala napsaný a vystavěný. Všichni herci hrají tak dobře, že vás ani nenapadne přemýšlet nad hereckými výkony. Prostě vás ani nenapadne, že by ty postavy ve filmu měl někdo hrát. Mohl bych do nekonečna vychvalovat hudbu, kompozici,… Ale k čemu? Tohle všechno už známe z jedničky. Jenom tady je to všechno využité na samotné maximum a je zcela mimo moje chápaní, jak to vůbec může takhle fungovat. Ještě nikdy jsem necítil takové emoce při opuštění kina, jako právě u druhé Duny. Sice se nejedná o něco, co bych zařadil do svojí Top 10, ale i tak musím dát 10/10. ()
Související novinky
Druhé V hlavě je obrovský hit
Rozjuchané emoce nejsou pouze předmětem nového animáku V hlavě 2, neboť neskrývanou radost v současnosti jistě prožívají i u studia Pixar, potažmo u Disneyho. Film, v němž sledujeme myšlenkové a… (více)
George Lucas dostane čestné ocenění v Cannes
Legendární americký režisér, scenárista a producent George Lucas letos bude jedním z recipientů čestné Zlaté palmy Filmového festivalu v Cannes. Stane se tak 25. května během zakončovacího… (více)
Denis Villeneuve a jaderná válka?
Zatímco snímek Duna: Část druhá po více než měsíci od svého uvedení dál úspěšně bojuje o diváky v kinech a v rámci světových tržeb má aktuálně na kontě něco málo přes 630 milionů dolarů, u studia… (více)
Tržby druhé Duny zcela předčily první díl
Epickému science fiction v režii Denise Villeneuvea se po osmnácti dnech v kinech velmi slušně daří. V neděli 17. března dosáhl snímek Duna: Část druhá celosvětových tržeb téměř 495 milionů dolarů (z… (více)
Ač je Villeneuveova Duna je výjimečným hollywoodským počinem, tak já patřím mezi ty, které neuspokojila a vím moc dobře, čím to je: Je to problém zarámování > Kdybych do adaptace vstupoval nepolíben, tak by můj dojem byl jiný - Kdybych předlohu nečetl a neviděl trailery, byl bych nejspíš uchvácen tou audiovizuální stránkou a celou tou tajemnou a zvláštní fikcí a pravděpodobně bych chtěl víc, načež se pustil do knih. Já se ale do předlohy pustil hned poté, co bylo oznámeno, že slavné literární sci-fi bude adaptovat režisér druhého Blade Runnera. Než vyšla první část, tak jsem měl přečtený první dva díly ságy a jedničku dokonce 2x. Kvůli tomu, že jsem měl původní látku v natolik živý paměti, že samotné vyprávění filmu mi jen nabídlo něco, co dobře znám, ale v podvyživené a uspěchané podobě. Furt to ale na vysoké kvalitativní úrovni udržují herecký výkony, Zimmerova hudba, produkční design, efekty, kamera a tak dále. V nejrůznějších kvalitativních ohledech se většina filmové produkce na Dunu ani nechytá, tudíž to fakt nenudí, ale mě osobně to neuspokojilo jakožto adaptace. Herbertova sága tvoří fikční svět, který je jediným, jemuž jsem kdy propadl a propadl jsem mu, protože je obsahově a tematicky hutnej, má podmětné myšlenky, jejichž přesah považuju za hodnotný a baví/přitahuje mě i jednotlivými nápady, které utváří děj této fikce. Předloha zkrátka stojí na jistých intelektuálních kvalitách, které tato adaptace (a to Lynchova už vůbec ne) dostatečně neakcentuje a láká spíše na audiovizuální opojení, spektákl a Timotheé Chalameta jedoucím na červovi. <To vypovídá o nějaké pokleslosti, přičemž Duna rozhodně není pokleslým dílem a nějaké z jejích významů se dostaly i do filmu. Jen jsou akcentované spíše audiovizuální hody než ty právě intelektuální a významové kvality, což ovšem tuto adaptaci činí oproti předloze více pokleslou. Já však kladu důraz hlavně na obsah a vyprávění, přičemž Villeneuve podle mě musel udělat velké kompromisy: Dovolili mu sice rozdělit první knihu na dvě části s tím, že se ale musel snažit udržet stopáž maximálně na 2,5h (hlavně teda toho prvního dílu), ačkoliv by bylo potřeba minimálně 3 a ideálně 4. Lidi ale odrazuje tříhodinová stopáž, takže tomu tvůrci naslouchali (jako i finančnímu neúspěchu zmíněného Blade Runnera 2049). Já tvrdím, že redukcí obsahu a myšlenek byla zredukována i přední kvalita Herbertovy předlohy. Samozřejmě, že to hlavní v jednodušší podobě přetrvá a Villeneuve, Fraser, Zimmer i herci to hodně vytahují skrze sobě vlastní řemeslné kvality. Já se ale obávám, že právě rozsah vyprávění a tematická hloubka jsou natolik klíčovými aspekty kvality díla, že takové "zeštíhlení" může stát příliš velkou cenu. Herbertův styl skáče mezi hlavami všech postav a odkrývá myšlenky, které rozvíjí dialog, který mezi s sebou postavy vedou, předává tak i více informací o všem možném a dává nahlížet do všech těch plánů v plánech jiných plánů. Styl, při němž by čtenář zůstával jen v hlavě jedné postavy, umožňuje čtenáři se na tuto postavu lépe citově napojit. Herbertův styl však spíše umožnuje intelektuálně oceňovat všechna ta témata a myšlenky, spíše než cítit spolu s postavami. I proto může být pro diváka těžké, dostatečně se citově napojit na to, co se postavám děje. Villeneuve chtěl vyprávět hlavně obrazem a zvukem, takže nás o vnitřní monology připravuje, čímž připravuje sám sebe i o efektivní prostředek vyprávění celého toho fikčního komplexu. Velmi tím navíc znemožnil vystihnout to, co se stalo, když Paul vypil onen melanžový extrakt z červa; Film sice odhalí, že tyto získal nějaké rozšířené vědomí díky přístupu ke vzpomínkám na životy svých předků, ale opět to není dost prokreslené na to, aby byl vůbec vytěžen význam původního nápadu. DV však nechce toliko prezentovat fikci v celém jejím rozsahu, jako spíš že chce naznačovat a nechávat na fantazii diváka. To ale bude fungovat spíše na ty, kteří Dunu nečetli – ovšem ani na všechny z těch to fungovat nebude; Některé frustruje, když se dost nechytaj (což se stane i pro nedostatečné prokreslením různých frakcí, vazeb a souvislostí). Snad bych byl radši, kdyby DV raději pracoval na jiném projektu, protože adaptaci Duny prostě nemohl udělat tak, aby to bylo uspokojivé. Jasně, že mu studio nedá naprostou kontrolu a nepustí do kina 4h filmy. Vím ale, že by mohl vzniknout director's cut, protože byly natočeny scény, které to celé více rozvíjely, ale skončily na podlaze střižny. DV však nejeví o nic takového zájem. Přesto mnozí tvrdí, že právě on se na adaptaci Duny připravoval celou svou kariéru, tak já se odvážím tvrdit, že Villeneuve navzdory diváckému i finančnímu úspěchu tak docela neuspěl, a to možná právě proto, že se snažil být až moc věrný předloze, její vážnosti a rozmáchlosti, ačkoli neměl dost prostoru k tomu, aby to dílo mohl právě s těmito kvalitami náležitě přenést do filmové podoby. Proto bych radši viděl něco volněji inspirovaného, odlišnějšího, eRkovějšího a snad i ujetějšího, protože takhle jsem dostal – a furt se mi to vtírá na mysl – to stejné, ale horší. _____DRUHÁ ČÁST DUNY je ovšem výraznější po autorské stránce, má o něco lepší tempo i fázování a konečně něco uzavírá. Tím se druhá část nejspíš stává požitkově lepší, než jaká je část první, což je dáno i tím, že staví na tom, co již bylo etablováno. Zde se totiž témata prokreslila a příběh se uzavřel aspoň s nějakou pointou. V první části se toho sice stane hodně, ale nevidíme v tom dění takový význam. Někteří to bez okolků nazvou expozicí ke druhé části. Já to nazývám uspěchanou expozicí, která toho však mnoho neříká. V této komplexní fikci se toho hodně odehrává skrze jednání různých frakcí, které usilují o různé věci a staví svá přesvědčení na různých základech. Na tom lze třeba prezentovat potencionální kvality a vady různých přístupů k moci, což mohlo být spolu s ekologií a dospíváním jedním z hlavních motivů první části; Nějaké rozhřešení by poskytl onen pád atreidské vlády na Arrakisu, jenže to by nesměl tento zvrat v událostech přijít tak brzy (v půlce první části) v tak krátkém filmu. Chápu, že ve vymezeném času, je asi potřeba hlavně odvyprávět ten do široka rozkročený hlavní příběh a že pak není mnoho času psychologizovat postavy a zkoumat témata, což je ale problém, který třeba filmová trilogie Pána Prstenů nemá, a proto se s ní filmová Duna nemůže měřit, ačkoliv mě její knižní svět a témata berou spíše. Palčivé je to právě proto, že divák cítí, že Duna tu hloubku má, že tam je ukryto více, protože film furt obsahuje základy té hloubky – bohužel pouze ty základy. Ve druhé části se třeba Paul vzpírá svému osudu, protože ví, co bude následovat, když přijme. Ví také, že jiné možnosti nepřinesou nic kloudného. Žádný krok by se rovnal ponechání Fremenů, lidí, kteří ho přijali a mezi něž patří i nová jeho milovaná osoba, útlaku Harkonnenských sil. Pokud bychom třeba strávili víc času s postavami, mohli bychom spíše rozumět Paulovo bolesti ze ztráty otce a přátel a případné jeho vůli se pomstít bijící se s obavami nad budoucností. Ani tohle dilema však není ve filmu dost akcentováno na to, aby mě to k něčemu intelektuálně či citově pohnulo. Téma fanatismu je ve druhé části asi akcentované nejvíc ze všech, ačkoliv zrovna jeho důsledky se naplno projeví až v adaptaci druhého dílu knihy, Spasitele Duny. V první knize jsou v rámci předzvěstných vizí flashforwardy, kde si zfanatizované hordy Fremenů klestí napříč vesmírem svou cestu plnou krve. Zfanatizované pluky se budou vrhat do bitev s válečným pokřikem: „Muad’Dib“. Tento film to sice naznačuje, ale takové sugestivní výjevy nadcházejících událostí nenabízí. Protagonista zde ovšem aspoň pomstí svého otce a přítele Duncana Idaho a převezme kontrolu nad impériem, tak si troufám tvrdit, že divák není toliko na stejné vlně s protagonistou příběhu: Divák nechce, aby Harkonneni pochcípali jako psi. Spíš si jejich tajemnou přítomnost na scéně užívá a chce o nich vědět více (což mu film nedá). Divák si ani dostatečně neoblíbí Fremeny na to, aby byl silně citově zainteresovaný do jejich osvobození od Harkonnenské nadvlády, přičemž by viděl, jak toho činí skrze propůjčení se jiné, mnohem zákeřnější, "nadvládě". Přál bych si, aby mě film vzal mezi běžné lidi různých planet a ukázal něco čemu se předloha toliko nevěnuje. Předloha se drží u klíčových hráčů příběhu a tato adaptace též; Díky tomu to tedy působí trochu stroze, vykalkulovaně a uměle. Není nám nabízeno mnoho vhledu do toho, jak různé společnosti žijí a jaká jsou rozpoložení jejich individuí. Je nám řečeno, že Fremeni to mají těžký, že voda je vzácná, ale pak je vidíme, jak zůstávají krásní, čistí, neupocení. Nevidíme ani, jak si běžní Fremeni projektují do Paula své vlastní touhy a sny, což by tomu třeba dodalo na živoucnosti. Mám rád, když mě tvůrci nechají nahlédnout za hranice toho nezbytně nutného. Dle mého to ale činí výrazný rozdíl. Dobře to slouží vyprávění, protože nás to efektivně noří do fikce a poskytuje nějaké kontrasty. Zde však příliš nevidíme, jak různí lidé žijí ve svých prostředích. DV nás třeba vezme do arény na Giedi Prime, aby představil Feyd-Rauthu, ale neukáže z blízka tváře po krvi lačnícího publika, které je všude kolem. Nevezme nás ani do ulic nějakého města, abychom viděli, k jakému žití vedou různá prostředí a systémy. () (méně) (více)