poster

Král Artuš

  • USA

    King Arthur

  • Slovensko

    Kráľ Artuš

Akční / Válečný / Historický / Dobrodružný

USA / Velká Británie / Irsko, 2004, 126 min (Director's cut: 142 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radyo
    *

    Tento film není dost dobře hoden, abych se o něm nějak více rozepisoval, ale přesto to udělám. Když pominu chatrný scénář, který si legendu přetvořil "k obrazu svému" a zcela opomněl jakoukoliv mystičnost celého příběhu, musím říci, že režie je tak zoufalá, až mě z toho oči přecházely. Neschopnost režiséra se projevila hlavně při akčních bojových scénách, kdy 99% akce obstaral střih, v němž nejdelší záběr trvá cca 1 vteřinu. Ono totiž když natočíte 3-4 kamerama partičku lidí, jak kolem sebe zoufale mávají meči a sem tam se náhodou do nějakého jiného meče trefí, výsledný obraz rozstříháte asi tak na milion kousíčků a v naprosto chaotickém pořadí opět poslepujete do jednoho kusu, budete mít položen základ ke všem bojovým scénách tohoto (a podobných "výpravných") spektáklu. Tvůrce si asi byl své neschopnosti vědom a tak se spolu s ostatními snažil zachránit monumentálnost filmu patetickou hudbou, ale ta se v tomto případě zcela minula účinkem a daleko lépe by vyzněla na pohřbu pana Fuquy, jenž by byl pouze logickým vyústěním zneuctění tak jedinečné legendy. Pokud tento film viděli tvůrci Excaliburu, musí se řehtat ještě teď nad tím, jak zoufale si počínali všichni při natáčení Krále Artuše. Bohužel to platí i o hercích, jejichž některé repliky (původně zamýšlené smrtelně vážně) vyzněly spíše tragikomicky (hlavně Clive Owen "vynikal"). Role Keiry Knightley v tomto snímku je vskutnu nepovšimnutíhodná - udělat z Ginevry akční hrdinku je jedna věc, ale nechat ji bojovat polonahou, to už zavání diletantstvím nejvyššího kalibru (zřejmě výsledek nějaké sexuální úchylky režiséra). Proč vlastně dávám jednu hvězdičku? Protože tvůrci vyšli ze stejné legendy, jako autoři mého nejoblíbenějšího filmu, Excaliburu. Bohužel vyšli zcela špatným směrem a jejich výtvor tak musí skončit zákonitě v propadlišti dějin.(10.10.2004)

  • Enšpígl
    ****

    Historie tu dostává pěkně na prdel a kouzelné mýtické tajemno je zcela v hajzlu, nicméně přes tento fakt jsem se přenesl s lehkostí sobě vlastní a zcela jsem se oddal dodanému příběhu. To se ukázalo jako správné, protože jsem si ten čas náramně užil. Film je šmrcovní a nepostrádá tempo ani napětí. Bojové scény, hlavně ta na zamrzlém jezeře mě slušně olízly. Z herců zde udělám pozitivní reklamu jménům Clive Owen a Stellan Skarsgård. Hudební mág Hans Zimmer si svou výplatu taky hodně zasloužil. Vlastně nemám moc co vytknout . Akorát se tam až příliš mluvilo o boji za svobodu, pravdu a čest, no prostě to, co já dělám každej den, ale nemluvím o tom. Já bych třeba tady spíš než za svobodu bojoval za Keiru, jako abych se s ní vyspal, to bych klidně pomlátil Sasy, Brity i Římany na jednu hromadu. Na druhou stranu jak tam pak stála Keira s mečem a pomalavaným ksichtem a přes ty svoje prsa neprsa měla nějakou izolepu nebo co to bylo a vyrazila s drsným výrazem pobít Sasy jsem smíchy vychcal druhý Máchovo jezero. Zkrátka ve všech ohledech slušná filmová zábavička.(29.11.2007)

  • Faidra
    ***

    Člověk neví, jestli má chválit nebo proklínat, tak to vezměme popořádku. Začněme hereckým obsazením, které je bez diskuse skvělé a navíc země původu herců kolikrát souzní s postavami, které hrají. Tak charismatičtí protivníci, jakými jsou Clive Owen a Stellan Skarsgard, se hned tak nevidí a při pohledu na jména jako Ray Winstone, Hugh Dancy, Til Schweiger a Ioan Gruffudd každý milovník evropského, najmě britského filmu zaplesá. Děj rozhodně nenudí a hudba je velmi, velmi povedená. Jenže. K čemu skvělí herci, když prakticky nemáme šanci se s postavami seznámit a jednotliví hrdinové pro nás i ve chvíli vlastního umírání zůstavají sotva něčím víc než párkrát zaznamenanými tvářemi v davu. K čemu lovestory Artuš-Guinevera, když do vzájemných scén jejich představitelé nevkládají ani desetinu zápalu, projevovaného ve scénách bojových. A k čemu bojové scény, když člověk civí na rvačku namodro omalovaných divochů s divochy oplechovanými přes mlhu a kouř a má dojem, že lidé v bitvě zřejmě nekrvácejí a nepotí se. Už za to by režisér zasloužil na holou. A do krve. Vzhledem k tomu postrádá cenu rozčilovat se nad historickými chybami snímku, a že vyskakují ze skoro každého záběru.(25.7.2007)

  • castor
    ***

    K téhle filmařsky vděčné legendě jsem přistupoval s opatrností, nicméně takový průšvih to rozhodně není!! Historická fakta šla sice mnohdy stranou, ale co na tom.. Producentský matador Jerry Bruckheimer je především spolehlivou značkou pro nenáročné pobavení širokého diváckého stavu. Tudíž tu na Artuše a jeho věrnou skupinku rytířů čeká po patnáctileté službě pod římskými vlajkami ještě jedna nebezpečná mise. Barbarští Sasové ale záhy vystrkují pečlivě nabroušené drápky. Historie podle Bruckheimera se tak pouze opírá o několik autentických jmen a například na takové cizoložné pletky Lancelota s Guineverou se tu vůbec nemyslí. Učesaný projekt bez kapky krve navíc bohužel nefunguje tam, kde by se to od něho nejvíce čekalo. Herecky (zajímavých hvězd tu skotačí požehnaně) je to pouhý standard, více se vydařil casting záporných figurek a taková Keira Knightley nechá diváka dlouho v očekávání a když už se na plátno dostane, nejistá milostná linie jakoby ji zabraňovala hrát. Bohužel nevýrazný Clive Owen naopak spíše rozlítí svými planými heroickými proslovy o víře a zdánlivě se blížící svobodě. Akce není nejmíň, místy docela zaujme (digitální zamrzlé jezero), hudba Hanse Zimmera nezklame, nicméně opět mísí ženské sbory s elektronikou a její oposlouchatelnost není hodna delšímu zapamatování. Antoine Fuqua je jen akčním rutinérem, co neví kudy kam, nicméně Bruckheimerova taktovka (byť se vytratila mystika nebo magie) určuje tempo, relativně působivé bitevní sekvence (pokud se tedy spokojíte místy jen s nesmylným máváním mečů bandy nalíčených kaskadérů) a neméně zdařilou kameru spojuje nezáživná vata okolo, které chybí spád, napětí i ona temná atmosféra kruté doby (make-upová stylizovaná „špína“ to nenahradí). Žádný zázrak, ale na výrazně slabší *** to stačí..(6.7.2008)

  • Lima
    **

    Viděl jsem director´s cut verzi, takže netuším, do jaké míry je kino verze odlišná, ať v tom negativním či naopak. Pro vyznavače např. Boormanovy klasiky ale tohle opravdu není. Tvůrci maximálním možným způsobem podupali zažitou mytologii, zcela vyškrtli její atraktivní mytické prvky a vznikl tak pseudohistorický patvar, který je historicky úplně out. Film by se mohl jmenovat třeba "Franta Procházka" a vyšlo by to nastejno. Ohlédnuto od této smutné skutečnosti, co zbylo po filmařské stránce? První půle je překvapivě stravitelná. Úvodní brutální a solidně krvavá bitka navnadí, zimní scény jsou krásně atmosférické, dialogy netahají za uši, Clive Owen je velmi charismatický chlapík a Stellanu Skarsgardovi ta dlouhá paruka a vousy opravdu sednou :o) Ale příchodem Saxonů k obrannému valu film sklouzává ke kýči a nesnesitelnému patosu a některé scény vzbuzují otázku, jestli to tvůrci opravdu mysleli vážně. Nebýt nepovedené poslední třetiny, byl bych ochoten jít i do tří*. Jinak výprava, základní to ingredience každého správného historického spektáklu, není nic moc, těch 120 milionů opravdu není vidět.....(23.1.2005)

  • - Speciálně pro tento film bylo navrhnuto a ušito více jak 2000 kostýmů, a bylo použito 300 mečů, 700 kopií a 300 seker. Kvůli vytvoření co nejpůsobivějšího zážitku z bojových scén byly kamery umístěny do helem, na brnění i na meče a kopí. (POMO)

  • - Artuš nikdy nad Sasy nevyhrál. Sasové si v Anglii udrželi výsadní postavení až do roku 1066, kdy byl zabit Saský král. (hippyman)

  • - Kôň, na ktorom vo filme jazdil Bors (Ray Winstone), je ten istý kôň, na ktorom jazdil aj Maximus (Russell Crowe) v snímke Gladiátor (2000). (misterz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace