Okrsek 49

Ako človek, ktorý je z hasičskej rodiny (a aj sám som sa tomu určitý čas venoval) môžem vyhlásiť, že toto je zatiaľ najrealistickejší film o požiarnikoch. Oproti takému Backdraftu je v tomto smere o niekoľko tried lepší. Škoda slabšieho deja, ktorý je navyše dosť nešťastne rozsekaný na flashbacky. Príbeh nie je natoľko silný, aby vás dokázal vtiahnuť, ide len o čriepky života jedného obyčajného človeka, kde nechýbajú napínavé momenty, no prevládajú skôr tie nudnejšie. Tvorcom však išlo hlavne o to, aby vzdali hold ľuďom, ktorí si zvolili toto neľahké povolanie, a to sa im podarilo veľmi dobre. ***1/2 (09.09.2005)

Zážitek z tohoto snímku ve mně shořel, jako budovy v něm. Co skončily titulky, tak jsem na to zapomněl. Nebylo tam nic tak nervy drásajícího, aby si člověk řekl: Wow. Možná se režišér Jay Russell měl inspirovat trochu filmem Oheň a třeba by to dopadlo lépe. Příběh nikterak nevybočuje z normálu a tudíž se stává postupem dlouhých 105 minut nudným i přesto, že hasí Travolta. (18.12.2005)

Průměr, který ničím nepřekvapil, neoriginální a patetické, jak se při zvoleném tématu o hasičském povolání dalo předpokládat. Herecké výkony vcelku solidní, speciální efekty na úrovni, celkově není co vytknout, až na tu nudnou předvídatelnost. Jako pocta hasičům obstojné, leč podobných filmů už tu bylo... a tenhle nepřinesl nic nového. 58% (11.08.2009)

Film, který má rozhodně co ukázat. Po lidské stránce, je nám příběh předkládán v dojemném duchu. Ukazuje nám člověka, který miluje svou práci hasiče a v kterém bojuje věrnost rodině s touhou zachraňovat lidské životy. Prolínání minulosti s přítomností filmu rozhodně svědčí, děj tak získává dramatičtější kouzlo a drží diváka v napětí. Bohužel je z filmu cítit americká pýcha, kterou z podobných filmů nedokáží nikdy vypustit, nebo spíše nechtějí. Nebýt vše tak nabubřelé "americkým" smyslem pro čest a zbytečně zviditelňovanou odvahou, mohlo to být o fous lepší, alespoň pro mě, jako evropského diváka. (14.09.2011)

„Ľudia sa ma často pýtajú, čo núti požiarnika utekať do domu, z ktorého všetci ostatní utekajú. Odpoveďou je odvaha.“ Joaquinovi tieto tiché, pokojné, presvedčivo zamyslené, vnútorne zožierané postavy, pristanú. Mám pocit, že taký je aj v skutočnosti. Bohužiaľ (či skôr našťastie) mu nepristanú takéto stereotypné scenáre a rutinérski režiséri (Jay Russell pritom v minulosti nakrútil výbornú nostalgickú melodrámu MÔJ PES SKIP). Potom je už celkom fuk, že šedivého Johna Travoltu vidíme po dlhom čase v úlohe, za ktorú sa nemusí hanbiť. Ale nie, som krutý - na prvý raz som POSÁDKU 49 videl skôr na jedno oko. Vychutnal som si ju až v repríze. I keď, to je silné slovo. Nevravím, že to bolo super. Bol to ale poctivý film, ktorému pomohli kvalitní Phoenixovi spoluhráči; okrem Travoltu (v netravoltovskej úlohe) ešte Robert Patrick (ktorý sa s Joaquinom neskôr stretol vo vzťahu otec-syn vo WALK THE LINE), manželka Jacinda Barrett či sympaťák Morris Chestnut. Scenár zjednodušuje menej, než sa mi zdalo na prvé pozretie, požiarne scény ma zaujali a dojemné scény sú úprimné a majú k pátosu pomerne ďaleko. Ja som sa v spoločnosti drsnej POSÁDKY 49 cítil miestami až vynikajúco. Ale choze má pravdu. Na 13 rokov starý OHEŇ to nemá. (19.08.2007)