McCabe & Mrs. Miller
Režie:
Robert AltmanKamera:
Vilmos ZsigmondHrají:
Warren Beatty, Julie Christie, René Auberjonois, William Devane, John Schuck, Bert Remsen, Shelley Duvall, Keith Carradine, Michael Murphy, Thomas Hill (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)
(více)Recenze (85)
Sedmdesátkový revisionistický western s Beattym, který s chutí hraje proti typu a s tragicky melancholickou hudbou Leonarda Cohena. Tichá scéna pronásledování ve sněhové bouři s čistě nehollywoodským koncem je třešničkou na už tak chutném dortu. ()
Mňa tento atypický western nezaujal už v dobe, keď som ho videl po prvý krát. A nezaujal ma ani dnes. Nebudem sa siliť, ponechám mu tri hviezdičky a budem naň spomínať ako na pošmúrny film s peknými pesničkami Leonarda Cohena. ()
Nikam nespěchající vyprávěnka s naprosto padnoucím Cohenovic soundtrackem se za klasický western dá považovat možná až tak v poslední půlhodince, a to kdo ví jestli. Máte-li rádi kolty proklatě nízko, rozhodně ruce pryč. Příběh obchodníka McCaba a bordelmamá paní Millerové je totiž "pouze" výbornou a skutečně pomalou baladou, baladou o osamělosti a touze po lásce. A právě tenhle motiv mě ve svém výsledku ponechal chladnějším než bych potřeboval, byť jeden nádherně upřímný okamžik mezi dvěma hlavními postavami opravdu zazářil. A aby bylo jasno, nečekal jsem ani nechtěl tklivou melodrámu, ale stačilo jemné drnkání na struny emocí. I když koneckonců to vlastně obstaral ten Cohen, tak co tu řeším. Ať nežeru, za čtyři. ()
Docela to trvalo, ale nakonec jsem film díky ČT (komentář upraven 24.6.2020) viděl v pořádné obrazové podobě, takže konečně vynikla práce s kamerou a svícením. Altman westernový příběh zbavil romantizujícího pozlátka a nechal vyniknout rozmary počasí a špínu. Herecké výkony Warrena Beattyho a Julie Christie jsou výborné, písně Leonarda Cohena ještě lepší (90%). ()
43rd KVIFF 2008 - NEW HOLLYWOOD II. - Nový Hollywood II., AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.93/494 ()
Western podle Roberta Altmana. Mě ten dědek prostě nikdy nesedl. ()
Civilné spracovanie je vo westerne originálne. Mnohí komentátori spomínajú, že uvedeným žánrom sa film stáva až ku koncu, kvôli záverečnej prestrelke. Súhlasím, no išiel by som aj trochu po symbolike. Postava stvárnená Warrenom Beattym je napriek svojej zraniteľnosti zahalená pravým westrnovým ruškom tajomstva. Zabil niekoho v minulosti, ako sa o ňom hovorí, alebo nie? Všetko nasvedčuje tomu, že nie je ten typ. Ale odkiaľ potom vie tak dobre strieľať? ()
Ach. To je tak krásné, když jednou za čas zase narazíte na film, který kašle na klasické filmové cíle a postaví svůj příběh na obyčejnosti člověka, pocitovosti diváka a poetičnosti samotného ztvárnění. Zdravím Jesseho Jamese. 9/10 ()
Nevidel som a asi už ani neuvidím obyčajnejší, uveriteľnejší a dojímavejší westernový príbeh. Pri každej scéne som mal pocit, že sledujem presne zaznamenané udalosti, pri každej hláške, že naozaj a doslova takto zaznela a v každej z postáv som nevidel nič, iba a len človeka. Čo sa týka autenticity, tak je to vzhľadom na žáner skutočne jedinečný výkon. Našincovi na tomto pocite pridávajú aj zvolené lokácie - pohrávam sa z myšlienkou, že bolo zámerom Roberta Altmana vytrhnúť tento príbeh z typického westernového prostredia - pretože namiesto púšte a červených skál nás čakajú lesy, dážď a sneh... podobný príbeh by sa s malými obmenami mohol pokojne odohrať aj pod Tatrami! ()
TOP 10. Přemýšlivý Robert Altman a hollywoodský casanova Warren Beatty v roli ctižádostivého, i když mírně natvrdlého majitele bordelu dokazují, že western na počátku 70. ještě nezemřel. Jenom přístup se výrazně změnil. Hlavní hrdinové už nestojí o věčný život vyhnanců, ale chtějí žít v klidu a míru a mít své životní jistoty. Stejně tak i McCabe netouží po ničem jiném než po prosperujícím podniku v jednom zapadlém hornickém městečku, což ale v éře nastupujícího amerického kapitalismu není nic snadného (zdravím Roye Beana a v opačném gardu i Daniela Plainviewa). Sychravé počasí, tklivá hudba Leonarda Cohena a kamera Vilmose Zsigmonda utápějící se v opiovém oparu onu melancholickou atmosféru ještě umocňují. ()
Pán McCabe je podnikateľ, ktorý vie ako na to, pokiaľ mu teda nejaký vnucujúci sa ´´partner´´ neukáže, že je to tvrdý oriešok. Majstrovsky nasnímaný anti-western ( v dobe doznievajúceho vrcholu hippies, to rozhodne s týmto žánrom nebolo také, ako 10 - 20 rokov pred tým a žáner sa nejako prispôsobil + brnkavé songy Leonarda Cohena ), ktorý má však len režijné plusy. Nieje to málo, ale v tomto prípade nie dosť. ()
Netradiční western, který rozhodně stojí za pozornost, i kdyby třeba jen kvůli tomu závěru, který je prostě dobrý. Herecké výkony jsou ozdobou tohoto snímku, který Robert Altman skvěle stylizoval a natočil tak něco, co je nezapomenutelné a ve svém pojetí jedinečné. Jako kdyby to ale bylo bez hudby Leonarda Cohena jen poloviční. ()
10/10 Velmi pomaly, docela neakcni, hodne uveritelny, nesmlouvave spinavy. Rekl bych, ze ten otresny serial Deathwood, ktereho jsem mel cest videt asi pul hodiny se inspiroval timto Altmanem. Vyborne demaskovani vsech tech desuplnych westernovych mestecek, kterych je i v nasich luzich a hajich vic nez dost. Podobne jako u Newmanovskeho Billa tady nahledneme jinou podobnou optikou na hornickou osadu a vsechno co k ni patri - vira, prostituce, smrt, alkohol, penize, naivita, hry, podrazy,... no ze zivota - to co mame dnes, tady bylo od pocatku civilisace. A kupodivu ani Warren nebyl diky svemu zamaskovani pod umasteny vous nedivatelny jako obvykle, takze palec vzhuru! ()
To je sněhu, to je sněhu, zrovna jako teď na Vysočině. Zde je ale jeho povrch zmrzlý, a pokud nejste v lese, nepropadnete se, ani kdy nemáte lyže... Altmanovi filmy ze sedmdesátých let mám velmi rád (především "Nashville"). Mezi nimi se mi první film ze sedmdesátých let, "McCabe a paní Millerová", jeví jako méně zajmavý. Pozn. 1: Navíc je tu opět známý problém (vy)užívání nefilmové hudby. Je však třeba říct, že Altman Cohenův význam správně anticipoval už v době, kdy nebyl ještě tak slavný (a dobrý) jako později (až do své smrti). Písnička "Sisters of Mercy" zpravidla na jeho výběrech nefiguruje, i když tam rozhodně patří. Cohen napřed reagoval na film nelibě, později svůj názor změnil. Pozn. 2: V rámci westernové etiky se zde jedná spíš o anti-western. Střílí se zásadně ze zálohy. Pozn. 3: Excelentní je samozřejmě zpracování scény, v níž se kluk plný smrti na jedné straně konfrontuje s klukem plným života na druhé. K ní patří ovšem i předchozí "cvičné střílení". ()
Tak tohle je skutečně divoká alternativa na western. Namísto sluncem zalitých vyprahlých prérií Altman nabízí bezútěšnou horskou krajinu plnou bláta a později sněhu. Namísto tradičních soubojů zazní takřka 5-6 výstřelů, přičemž duel chlap proti chlapovi zde rozhodně neplatí. To plně vystihuje scéna na mostě: naivní mladík, rádoby kovboj, je zbaběle zastřelen stejně starým neli mladším "kolegou". Ani ústřední motiv vyprávění (výstavba a provozování pravého nefalšovaného bordelu) rozhodně nelze považovat za obvyklý westernový jev. V příběhu nezahlédneme jediného indiána, za to Číňanů poměrně hojně, byť se téměř vůbec neobjevují v tomto žánru, ve skutečnosti jimi byl Divoký západ (jak ukazuje historie), v určitých místech USA poměrně přeplněn. Podobně netradičně laděná hudba zvyšuje melancholičnost děje. Inu, co v tomto směru dále dodat? Režisér zdárně demýtizuje starý dobrý Západ. Altman, troufám si říct, vytyčil nový směr westernu, aby jej mnozí další v průběhu let následovali... Co se týče hereckého obsazení, ani Warren Beatty nehraje žádného hrdinu, naopak jeho prostý obchodníček s neohrabaným chováním tak nějak právě zapadá do koncepce příběhu. Altmanův snímek, ale i další podobně laděné filmy, skutečně dokazují, že se na přelomu 60. a 70. let točily neobyčejně zajímavé westerny. ()
Shadwellov komentar mi smrdi na kilometre filmovou teoriou - to je teda strasny hnoj, to sa neda citat - to moze oslovit akurat Madsbendera /admin tej odpornej smradlavej zumpy zvanej filmova teoria/ alebo Bludmana- ti ficia na filmovej teorii. Ja som jednoduchy laik - nedouk, ktoremu staci u pohybujucich sa obrazkov len to, ze ci ma to chytilo, ci ma film nejake posolstvo alebo ne. Toto ani nie je art, to je vyslovena nuda - pomale tempo sa sinie asi tak jako keby si slimak dal nainstalovat ABs-ko- proste nudna zivacka, Warren Beatty /Bonnie a Clyde/ mi nikdy nebol sympaticky, nemyslim si ze vie hrat. Krasna priroda v okoli kanadskeho Vancouveru je len prazdnym lakadlom - Reziser Robert Altman natocil podstatne lepsie filmy - Zlodeji jako my a Hrac 1992. 43 % ()
Ako western je tento film fascinujúci tým, čo neobsahuje. Neexistujú žiadne rozsiahle výhľady na Veľké pláne, žiadni Indiáni, žiadne kaktusy, žiadne kovbojské klobúky. Nie je tam žiadny šerif, žiadne horúce slnko a žiadna banálna hudba. A na rozdiel od väčšiny westernov, ktoré sú poháňané zápletkou. ,,McCabe & Mrs. Miller" je menej o zápletke, ale skôr o tóne alebo nálade hraničného prostredia. Film sa odohráva na severozápade Pacifiku. Počasie je chladné, zamračené a nevľúdne. Môžete počuť zavýjanie vetra cez vysoké domy. A jemná poetická hudba Leonarda Cohena zvýrazňuje patrične ponurý vizuál. Pri vzpieraní sa kinematografickej tradícii si preto tento film zaslúži rešpekt, pretože je prinajmenšom nezvyčajný a možno sa v niektorých ohľadoch ešte viac približuje atmosfére života na americkej hranici než stereotypné predstavy, ako sú zobrazené v typických westernoch. 8,5/10 ()
Slušný realistický kousek. ()
Cohenovy písničky (asi že k nim mám hodně osobní vztah) tu na mě působí jako afterthought – dodatečný romantizující přílepek k možná až příliš nesentimentální variaci na western (kde ovšem nechybí prazákladní romantické klišé o osamělém vlkovi obracejícím naruby život v zapadákově, jinak už by tomu snad ani western nešlo říkat). Několik momentů (holka s kudlou, rozhovor s právníkem) je jen tak ledabyle hozeno do placu, bez příčin i následků. Zpětně do obrazu vkopírovávané víření sněhu v závěrečném dějství doslova bodá do očí (možná to bylo necitlivým doostřením na DVD). Přes tyhle dílčí rušivé elementy to ale jako celek šlape víc než dobře, ne vždy souvislé střípky jakoby nedotaženého děje skládají atmosférický rozmlžený obrázek postupně rostoucího městečka a komunity v něm, pro kterou jsou city, o nichž zpívá Cohen, nedostupným luxusem; obrázek mikrosvěta, který ve své ubohosti, nevyslovených snech a naivním fanfarónství stojícím proti nemilosrdné realitě „divokého kapitalismu“ odráží leccos obecnějšího o životě, i tom našem dnešním. ()