Hitler: Vzestup zla

Carlyle je výborný herec, ale jeho "hitlerovské" hřímání (to mu paradoxně jde, tragický je v neřečnických scénách) jdoucí ruku v ruce s angličtinou s rádoby německým přízvukem má za důsledek, že jsem mu jeho postavu neuvěřil ani na vteřinu. Což vzhledem k tomu, že nesleze celé tři hodiny z obrazovky je celkem problém. Dojmům nepřidá ani scénář a jeho velmi, ale opravdu velmi, zjednoudušující pohled na Hitlera. Něco takového bych čekal hned po válce, rozhodně ne s takřka šedesátiletým odstupem. O Hitlerovi je tolik lepších filmů (v důsledku nečernobílého pohledu na něj mnohem působivějších a mrazivějších) a dokumentů, že není valný důvod se tímto zaobírat. Není to ovšem zlé a jako film mapující vzestup(y) a pád)y) fiktivního diktátora ve fiktivní zemi to bývalo mohlo dokonce i fungovat. (13.11.2004)

Dýlka 3 hodiny je smrtelná a označení "televizní" mě taky odrazovalo, ale nějak jsem se rozhodnul, že se na film zkusim podívat. A bylo to přesně, jak jsem čekal. Nudný, šíleně zdlouhavý a navíc jsem chvílema nevěděl, jestli se koukám na film o Hitlerovi. Robert Carlyle měl akorát stejnej knír, ale tim to nějak končilo. Chvílema jsem měl pochybnosti, jestli nesleduju životopis Chaplina. Možná bych to byl schopnej zkousnout jako seriál rozdělenej na 6 dílů po 30 min, ale na jeden zátah to pro mě bylo docela utrpení. Navíc je znát, že film je televizní, takže nejrůznější reálie jsou spíš k smíchu. I když kanaďanům (případně američanům) to asi nedocvakne. Zhruba v půlce jsem to vzdal a zbytek odložil na neurčito. Trvalo asi měsíc, než jsem se k tomu znovu dostal. Jelikož se mi povedlo minulej tejden uklouznout, pěkně si namlátit a udělat ze sebe dočasně invalidu, tak jsem se odhodlal, že se zkusim na ten zbytek podívat. Za normálních okolností bych šel radši do baru na pivo, ale mam naraženou kostrč a barová stolička neni moc pohodlná. Takže jsem si pustil zbytek filmu, ale nějak už mě to nebavilo vůbec a v podstatě jsem ten zbytek jen tak proklikal. Lidem se film asi líbí, jak je vidět na hodnocení, takže možná jsem divnej já, ale podle mě ten film stojí za hovno. (03.10.2010)

Výjmečně natočený film. Opravdu detailní a na televizní produkci více než působivý. Do detailů rozpitvaný příběh jedné z největších stvůr v dějinách Evropy. Skvělé obsazení. Carlyle je mimořádně nadaný herec a proměnu z slabého chudáčka až k nejmocnějšímu a nejobávanějšímu muži nacistického Německa zvládá bez sebemenších problémů. Během snímku člověk až s neuvěřením sleduje sled událostí, který vedl až k druhé světové válce. Tolik náhod, tolik klíčových okamžiků, které byly naprosto závislé na dokonalém načasování... neuvěřitelné že to došlo až tak daleko. Strýček Dolf! (20.03.2011)

To jsem netušil, že když zvolili Hitlera kancléřem, že šli SA pochodovat před naše Národní divadlo...:-). No nic, točilo se to v Čechách, tak dost fórků a k věci... Hodnotím poměrně vysoko ( 75% ), nicméně s některými částmi opravdu nesouhlasím. Vykreslit Hitlera jako zbabělce, surovce, průhledného psychopata, nebo mizerného malíře, je prostě blbost, velké zjednodušení, nebo výborný dokument pro průměrného Američana. Žádný z historiků nepopírá, že byl mimořádně odvážný a železný kříž nedostal zadara. To, že by týral zvířata, je úplný nesmysl, měl je mnohem radši než lidi a psy, za jejich věrnost nejvíc. A hlavně: Nebyl průhledný psychopat! Byl zajímavým slepencem génia, pošahaného demagoga, vlídného člověka v soukromí ( dokonce se smyslem pro humor a ,,klukoviny,,), charismatického mužného vůdce a totálního psychopata. Pokud by byl jen průhledným psychopatem, myslíte že by oblbnul desítky milionů lidí, kulturního národa? Těžko...On tyhle jednotlivé osobnosti v něm schované, dokázal používat přesně podle potřeby. Davu ráznost a jednoduchá symbolická hesla. Průmyslníkům vlídného člověka s nadhledem atd. A pokud chtěl něco prosadit, vyskočil z něho psychopat. Co se týká malování, tak figury i krajinky nic moc ale architekturu dokázal kreslit i navrhovat velmi slušně. ---- Trochu mě mrzí, že dětství a pobyt ve Vídni dost osekali. Malý Hitler zpívající v kostele, kde se setkal se svastikou by byl zajímavý... (11.01.2014)

Historicky zhruba presná freska o nástupe jedného z najväčších tyranov v dejinách. Skutočnosť že ide o televíznu produkciu si ani nevšimnete Carlyle, vám to totiž nedovolí. Rise of Evil je jeho one man show, ktorú zvláda bravúrne ( nedáme anketu či bol lepší Hitler Trojan alebo Carlyle ? :-) ). Tento film je hlavne memento pre budúce generácie, aby nedopustili aby sa psychopatickí niemandi "s víziou" dostali k absolútnej moci . V tom spočíva jeho význam i miesto v kinematografii. Chvíľu som rozmýšľal o absolútnom hodnotení, avšak toho Hitlerovho súkromia bolo trochu viac než by som od filmu snažiaceho sa zmapovať dejiny očakával, v tomto za fenomenálnou Konferenciou vo Wansee Duguayov Rise of Evil zaostal. 9/10 (30.05.2006)