Režie:
Michael RadfordScénář:
Michael RadfordKamera:
Roger DeakinsHrají:
John Hurt, Richard Burton, Suzanna Hamilton, Cyril Cusack, Gregor Fisher, Anthony Benson, Roger Lloyd Pack, Rolf Saxon, Annie Lennox, Phyllis Logan (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Orwellova děsivá futuristická vize světa v roce 1984 popisuje svět rozdělený na tři velké státní útvary, jimž vládnou svrchované a všemocné elity. Život je redukován na nejnutnější schválené a povolené funkce, jednotlivec je pod neustálým dozorem Strany a Velkého bratra, všude jsou odhalováni nepřátelé a zrádci, kteří se po převýchově a před popravou přiznávají ke svým hrůzným zločinům. Winston a Julie se do sebe navzdory přísnému zákazu jakýchkoliv citů zamilují, a když je jejich vztah odhalen, jsou rovněž podrobeni tak důkladné převýchově, že nakonec zradí i sami sebe... Pro adaptaci patrně nejslavnějšího dystopického románu všech dob, Orwellova 1984 (poprvé vyšel v roce 1949), se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Roli Winstona Smithe, drobného úředníčka, který se rozhodne totalitní mašinerii vzepřít, strhujícím způsobem ztvárnil John Hurt. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (626)
Karikatura totalitní mašinerie, ukázka oddanosti zfanatizované a ovládané masy Velkou stranou. Během celého filmu je používán specialní jazyk či mluva " newspeak" tj. slova ze schváleného pravopisu a povoleného Stranou, natočená verze se od knižní liší minimálně, zásady, pravidla, hesla a stranické "pravdy" byly vsazeny pro jejich knižní obsáhlost pouze krátce a heslovitě, o to více je z nich cítit totalitní odpad, bezmoc a násilí. George Orwell:".....Je nemožné vybudovat civilizaci na strachu, nenávisti a krutosti. Nebyla by schopná života. Rozpadla by se. Spáchala by sebevraždu....Nějak to musí selhat. Něco vás udolá. Je to život......... ()
Nemá smysl mluvit zde o notoricky známém obsahu - kdo nezná, ať se stydí! Nemá smysl zde mluvit o předloze - kdo nezná, je literární idiot!!! namístě je mluvit o zdařilosti této filmové adaptace, a ta je téměř dokonalá. Téměř, viz výhrady zasvěcených, ale ne zcela. I tak jde o film, při jehož sledování jsem měl nutkání řvát a střílet komouše. Pro mě velká deprese ()
Celkem věrný přepis knihy George Orwella. Ta mi však připadala lepší a depresivnější, dávala větší prostor fantazii. I přesto si myslím, že tohle zpracování je vcelku zdařilé, zvláště díky výbornému hereckému výkonu Johna Hurta, který mě v ke konci filmu dokázal o své bolesti jasně přesvědčit. Je těžké to hodnotit, protože zde člověk hodnotí i myšlenku, která je tím nejdůležitějším, ale zasloužil se o ní Orwell (i když prý taky né tak uplně). Dám pět, ale ta pátá hvězdička je spíše z lásky ke knize. ()
Úchvatně navozená atmosféra v kombinaci s vynikající hudbou nechávají oživit Orwellovu knihu jak jen je to možné. Děj je i přes značné okleštění ucelený, ale potíž je ve vysvětlení pravidel. Zatímco kniha vám jasně řekn co a jak, ve filmu nejsou pravidla světa, o kterém vypráví, často ani naznačené a díky tomu musí být nepochybně divák nedotčený knihou v některých momentech zmatený (případně je nedocení). Nicméně je film i přes jistou problematičnost je výsledek neskutečně působivý. Je smutným obrazem ztráty lidské individuality a vzdání se toho nejcenějšího - lásky... ()
Upřímně velmi slabá adaptace geniální knihy. Kvalitou je k ní mnohem blíže dokonalý Brazil. Spousta věcí je ve filmu prostě tak, že to někdo řekne, místo toho aby byly zobrazeny reálie jako takové (a že by bylo co, Winstonova práce na opravování článků, osamělé putování po Londýně), vztah s Julií je celkem nijaký, proces vyslýchání O'Brienem působí spíš jako pokec s kamarádem u piva a závěrečné polopatické sdělení "já miluju Velkého Bratra" nemá absolutně žádnou sílu. Chápu, že do scénáře se nemohou nacpat všechny myšlenky z knihy (a zvláště z Teorie a praxe oligarchického kolektivismu), resp. z hlavy Winstona Smithe. Ale to, že film naprosto postrádá atmosféru, nelze omluvit. Kde jsou všudypřítomné mikrofony, kamery, vzájemná podezíravost? P.S. Krátce po revoluci Český rozhlas knihu adaptoval jako asi devítidílnou rozhlasovou hru, které tohleto nesahá ani po kotníky. ()
Galerie (76)
Zajímavosti (15)
- Role O'Briena byla tou poslední pro Richarda Burtona, jemuž je také snímek věnován. (contrastic)
- Kým tu hral John Hurt obeť totalitného systému, vo filme V ako Vendeta stvárnil jeho vodcu, Kancelára, niečo ako Veľkého brata v 1984. (BlackTom)
- Snímek byl natáčen v Londýně, tedy na stejných místech, kam umístil děj příběhu autor původní předlohy George Orwell, a dokonce v naprosto stejné době - v dubnu až červnu 1984. Mezi lokace, kde byl film natáčen, paří i elektrárna Battersea Power Station v Londýně, která je známá z obalu alba "Animals" skupiny Pink Floyd. (Nancy...)
Reklama