Inženýrská odysea

Když teď intenzivněji sleduji naše seriály 70. a 80. let, uvědomuji si, že nejsou zdaleka tak sterilní, jak jsem si vždycky představovala. Třeba právě Inženýrská odysea je text plný pnutí, nerovností a trhlin, nad kterými mě baví dumat, nebo se alespoň pozastavovat. Třeba jen pozorovat, jaké se tam nosí brýle nebo jak se oblékají jednotlivé sekretářky, je velice výživné. Když už jsem si říkala, že vrcholem celého seriálu je nepochybně Zbyňkův vztah s Veronikou a takřka horrorové scény v přeplácané vilce jejího tatíčka a mamičky, přišlo velké japonské finále, a to mě dorazilo úplně. V něčem je to opravdu dobré (Císler!), v něčem zábavné a v mnoha ohledech samozřejmě dementní. (14.02.2011)

Zacinam zjistovat, ze nejhorsi reziser neni ani zdaleka Uwe Boll, ale Evzen Sokolovsky. Jasne, je to serial plny soudruhovani, Dietlovych oblibenych idiot plotu... Ale stejne to ve vysledku nejvic zabiji ta odporna kamera, priserny strih (nejlip je to videt v casty neschopnosti zakoncit jednotlive dily) a zoomy s brinknutim do strun a la dramatic chipmunk. Vidim tam ale dve celkem zajimave veci, at uz chtene nebo omylem. Zaprvy postavu Evy Jakoubkove (libi se mi jeji snaha prosadit se nekde, kde jsou sami chlapi + vyvoj jejich vztahu). A zadruhy obcasny naznaky, jak minuly rezim nebyl ani zdaleka dokonaly - predevsim v neschopnosti prosadit skvely napad, protoze se vsichni boji o svoje teply mistecka. (18.11.2014)

Byli tři studenti. Žili studenstky, ale po studiu se už jejich cesty rozdělily a zase spojovali. ideály z časů studentských vizí, nastupuje realita. Každý z těch tří se věnuje tomu, co je mu nejbližší. Citát: "Ale já nemám čas dávat ti pořád čas, já se tady musím starat o to, aby bylo na výplaty, a nemohu pořád čekat, až konečně dokončíš ten svůj tkalcovský stroj. Japonci byli rychleji, vzali si od tebe co potřebovali, a rychleji dokončili to, co se tobě nepodařilo. Tak to musíš brát... Už na to zapomeň, a bude to dobře pro všechny, neb jinak to bude zase jen ostuda."...Ten seriál je hodně zajímavý, jak scenárista rozestavil postavy, jaké postavy použil, jakým vývojem procházejí, a především je to i dokumentem doby, nejen socialistické. Padají tam i názory jako třeba - a oni jen mění dizajn, to a ono je jakoby vylepšení, ale ve skutečnosti prodávají roky totéž. Připomíná nám to i dnešní dobu. ...Zajímavé ale taky je, jak pohlíží autor scénáře přesně na povolání, která jsou stále stejná i v dnešní době - strojírenský podnik a hierarchie v něm (potažmo jakýkoli podnik), školství, zubařina atd. Dále jsou zde i různé instituce...Psychologie postav jde do pozadí, takže jsou "logicky "statické" jinak by se v nich diváci "ztráceli...Každý seriál je pohádka, To Vám řekne třeba režisér H.Bočan, a jemu podobní, ale můžete si toho všimnout i Vy sami. (24.09.2010)

Jednoducho krása. Znak toho, že aj v bývalom Československu vznikalo niečo, čo sa dá nazvať Ztko a k tomu ešte aj v seriálovej podobe. Neskutočný dej o problémoch inžinierov a ich práci s fantastickým nevhodným názvom. Prekásne sterilné štúdiové interiéry, v ktorých sa odohráva socialisticko realistický príbeh. Naozaj skvost, pri ktorého úvodných titulkách sme sa so sestrou neudržali a začali sme sa pred obrazovkou klaniať! :) (05.01.2006)

...pokud budou moje děti chtít vědět, co to byla normalizační šeď, pustím jim tenhle seriál. Nevim, co je horší: jestli Petr Kostka, který hraje cca 25letého kluka a vypadá na 40, tragický výraz Jaroslava Satoranského, kterého se do konce seriálu nezbaví, Josef "v exotických zemích jsem jako doma" Laufer s všudypřítomným doutníkem, laciné ateliérové provedení, hloupá komunistická agitka (imperialisté z Japonska ukradli českým hlavám vynález a zlá rodina Satoranského milenky má buržoazní manýry a bydlí v prvorepublikové vile), délka 13 hodin nebo prostě ten fakt, že to je příšerná nuda! (07.07.2011)