Girl, Interrupted
Durchgeknallt
Narušenie
Režie:
James MangoldKamera:
Jack N. GreenHudba:
Mychael DannaHrají:
Winona Ryder, Angelina Jolie, Clea DuVall, Brittany Murphy, Elisabeth Moss, Jared Leto, Jeffrey Tambor, Vanessa Redgrave, Whoopi Goldberg, Angela Bettis (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Píše se rok 1967 a sedmnáctiletá Susanna Kaysenová je stejná jako mnoho jejích vrstevníků zmatená, nejistá a snaží se najít smysl v tom rychle se měnícím světě kolem sebe. Po (rodiči sjednané) návštěvě psychiatra se od něj ovšem dozví, že její chování se jmenuje nerozpoznatelné narušení osobnosti, projevované nejistotou o vlastní osobnost, dlouhodobých záměrech, výběru přátel a nejasným žebříčkem hodnot- a je okamžitě umístěna do psychiatrické léčebny. Tady Susanna poznává Lisu, Daisy, Georginu, Polly a Janet pestrou skupinu mladých žen. Stanou se jejími nejlepšími přítelkyněmi a pomohou jí najít cestu k někomu, koho už dávno ztratila k sobě samé. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (365)
Opět Angelina a opět jako pilíř a tentokrát tak mohutný a silný, že z filmu, který je už tak dost zajímavý, dělá film mimořádný. Její Oscar je více než zasloužený, Angelina opravdu hraje tak, že si říkáte, jestli se, probůh, takhle chová i doma, a s přehledem zastíní Winonu Ryder. Pro mě je Angelino herectví zážitek, a tak se vnucuje otázka, jak to, že v některých filmech působí naopak jak spící panna a koukat se na to je utrpení. ()
Oscar 1 : Herečka VR - Angelina Jolie ()
Nevyvážený, scénáristicky mírně nezvládnutý příběh z jedné luxusní psychiatrické kliniky... Děj není vůbec propracovaný a vůbec celý film tak nějak drží pohromadě možná jen silou vůle, nebo spíš zejména díky Angelině Jolie, Winoně Ryder a Whoopi Goldberg. Všechny hrají dobře, ale naprosto jednoznačně jim vévodí blonďatá Angeliina s obrovskými kruhy pod očima. Její chování působí tak "přirozeně", jak jen to o bláznovi jen můžete říct. Je skvělá a Oscara dostala opravdu zaslouženě, ale to je asi tak všechno dobré, co můžu k tomuhle filmu říct. ()
No, jistojistě to není žádnej Přelet, ale sračka rozhodně taky ne. Zajímavě natočené, třeba např. flashbacky plnily svůj úkol nastoprocent a s chovankyněmi ústavu jste cítili, ať jste chtěli nebo ne. Víc než Angelina mě zaujala Winona, a ta podle mě nestárne, nebo ne až tak moc ;-) ()
Mírně nevydařená autobiografie jisté americké spisovatelky. Není to úplně nepovedené, ale ani Winona, ani Angelina nejsou tak výrazné, jako v jiných svých filmech, což v souladu s málo propracovaným scénářem a nejistou režií dává dohromady tento "domeček z karet", který se dá zkouknout, ale nesmí se do něj moc foukat, jinak spadne. ()
║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $28,912,646 ║Tržby Celosvetovo $48,350,205║ /60%/ ()
Nebyt vyborne Angeliny Jolie jednalo by se o "velmi podarenou parodii" na filmy z prostredi psychiatricke lecebny. ()
Komornější feminí Přelet nad kukaččím hnízdem (tomuto srovnání se prostě nelze vyhnout) bez onoho výrazného metaforického přesahu k podobenství o svobodě a totalitní moci, ale s o to výraznějším akcentem síly jedince změnit stagnující systém a s výraznou vírou v dobro člověka i principy víry v sebe samého. Symbolický motiv hledání - generačního, dobového, metafyzického... je opsán v příběhu mladé dívky, jejíž diagnóza je tak všední, že by se dala vypsat v záhlaví zdravotní dokumentace téměř každého z nás - nejistota, neujasněná pozice, pochyby o tom, kdo a proč tu jsem... Výborné herecké výkony (Winona Ryder, ale i Angelina Jolie dokazují, že umějí hrát...), slušně napsaný scénář s psychologickým vývojem postav, celá řada míst k zamýšlení (sama podstata a fungování psychiatrických léčeben, hranice normality v lidském jednání, manipulace a manipulativní sklony...), výstižně ztvárněné ,,bezčasí" léčebny s občas probleskující atmosférou konce šedesátých let, místy možná trochu moc typizované interiéry psychiatrického ústavu a s tím spojené deja vu mizanscény... Rozhodně však podařený a nadprůměrný film... Podobné filmy: Přelet nad kukaččím hnízdem, Prozac Nation, Veronika Decides to Die ()
Tenhle film mě lákal už dlouho, hlavně kvůli obsazení. Když jsem to zkouknul, tak musím uznat, že to všechny herečky zmákly fakt dobře. Mangold sázel na jistotu a nijak moc neriskoval. Obvyklý vývoj hrdinky, která to napřed v blázinci nesnáší pak zjistí že blázince jsou fajn a ke konci jí jí dojde že to tak cool nebude, nás nemine. Aby to nevypadalo jako křivdění (ten film se mi líbil) jsou tu scény, které utkví (hlavně ta v cukrárně). Ke konci už mi to sice přišlo trochu nastavované, ale když neni co dělat tak je to fakt cool podívaná. 70% ()
Pocitovka ()
(napodruhé už to není snad ani na ty 3* - ale ok, budu hodná a nebudu to dál pitvat) ()
rozpocet $40 million trzby celosvetovo $48,350,205 ()
Tak trochu film o ničem, ale atmosféra a herecké výkony byly skvělé ... ()
Soundtrack Mychael Danna: 1. How To Fight Loneliness - Wilco [3:52] ,2. It's All Over Now Baby Blue - Them/Van Morrison [3:50] ,3. The Weight - The Band [4:35] ,4. Got A Feelin' - The Mamas & The Papas [2:52] ,5. Time Has Come Today - The Chambers Brothers [4:53] ,6. Comin' Back To Me - Jefferson Airplane [5:22] ,7. Angel Of The Morning - Merrilee Rush & The Turnabouts [3:11] ,8. The Right Time - Aretha Franklin [4:48] ,9. The End Of The World - Skeeter Davis [2:38] ,10. Downtown - Petula Clark [3:09] ,11. You Need A Rest [1:29] ,12. Claymore [0:51] ,13. The Ward [1:46] ,14. Emergency Room [0:46] ,15. Lisa [1:24] ,16. Seclusion [0:33] ,17. Meds [1:39] ,18. The Tunnels [1:30] ,19. File Reading [1:43] ,20. Toby/My Friends [2:57] ,21. Ambivalence [2:38] ,22. Escape [1:55] ,23. Daddy's Money [2:33] ,24. New Morning [0:57] ,25. Driving In The Rain [3:20] ,26. Last Night [2:16] ,27. So Many Buttons [1:32] ,28. Breakdown [1:50] ,29. Going Home [2:15], ()
Mangold jeste nebyl ve vrcholny forme a bohuzel si uplne stoprocentne neporadil se scenarem, kterej mu misty trochu podkopava nohy. Prvni pulka je perfektni, hlavni hrdinka se seznamuje s blazincem a osazenstvem a nastesti to Prelet pripomina jen mistem deje a postavou Angeliny, ktera taky dela bordel. Jinak se dej vyvyji vcelku odlisne, coz je dobre, protoze srovnani s Preletem by to fakt nesneslo. V prvni pulce jsou navic perfektni flashbacky, ktery se skvele prolinaj s dejem a proste to jako celek skvele funguje. Bohuzel pak pride druha polovina a filmu pomalu, ale jiste zacne dochazet dech, protoze uz tu neni tak nak moc co vypravet, nedeje se nic moc novyho a film uz jen tak doklopytava k finale, navic je misty docela predvidatelnej a ke konci uz nudi. Bud to chtelo doladit scenar nebo o pul hodinky zkratit. Nicmene film drzi nad vodou vykony hercu a to vicemene vsech, osazenstvo blazince se povedlo a osetrovatele taky. No a pak tu jsou dve hlavni herecky, pricemz me vic zaujala Winona, ktera hraje fakt perfektne a oskara bych dal spis ji. Tim nechci rict, ze by Angelina hrala spatne, taky hraje skvele, navic pohubla a s kruhama pod ocima, ale proste mi nepride, ze kdyz vezmu jeji lepsi vykony z jinejch filmu a porovnam to s timhle, ze by hrala zas o tak moc lip a proste na me furt pusobila jak Angelina a ne jako postava, kterou hraje. Nicmene stejne se jedna o docela slusny drama, ktery za skouknuti stoji. ()
Obávala jsem se, že děj filmu sklouzne do laciného klišé o rozmarné dceři, která neví, co chce, s rodiči, kteří se jí zbaví umístěním do pochybného psychiatrického zařízení, který se řídí pouze pravidly bez citu. Posléze jsem si ale uvědomila, že Susanna se svými atypickými projevy protestuje proti stereotypu okolního světa, který se vyznačuje neupřímnou konvencí a sobeckými projevy. Společným rysem osobností Susanny a Lucy byla právě nespokojenost s tímto stavem věcí, ale přitom se nevyznaly samy v sobě. A ten na první pohled bezcitný personál v podobě zdravotní sestry a lékařky se v závěru filmu odhalí jako chápající a citlivé ženy, které významnou měrou přispěly k tomu, aby se Susanna uzdravila z "narušení osobnosti". Rozhodně to není film pro diváka, který hledá akčně nabitý děj. Je to velmi citlivé drama a jestliže je navíc podle skutečné události, hledání nějaké divoké zápletky není ani na místě. Ačkoliv mívám někdy problém s hereckou osobností Angeliny, tak tady se jí podařilo zahrát Lucy zcela bravurně a bezchybně obzvlášť v druhé polovině příběhu. A Winona Rider byla výborná jako vždy.. ()
Angelina v dobách, než ji továrna na sny proměnila v odevzdanou dělnici, je fakt dobrá, ale přijde mi mírně nefér, že se její výkon zdůrazňuje na úkor ostatních jenom proto, že se její Lisa chová vyšinutěji než ostatní. Podle mě to má herec ztvárňující postavu, které od pohledu fičí pod tašky, paradoxně snadnější než ten, který má k dispozici jen subtilnější formy vyjádření. Proti hereckým výkonům se nedá nic namítnout, sice je to vzhledem k tématu skoro výhradně dámská jízda, ale holky rozhodně vědí, kdy šlápnout na plyn, kdy to přibrzdit a kdy se jenom vézt. Jenže film jako celek je nejenom děsivě nevyrovnaný, ale navíc neskutečně falešný a hloupý. Pominu obvyklé filmové žonglování diagnózami, protože fakt, že mi pije krev, je spíš moje profesionální deformace (případně diagnóza), a to, že postavy zásadně trpí něčím úplně jiným, než mají napsáno v chorobopisu/scénáři, se dá přičíst diagnosticko-léčebnému pravěku, kdy se příběh odehrává, i když hraniční porucha osobnosti je noční můrou odborníků v jakékoli době. Jenže Girl, Interrupted není o tenké hranici mezi normalitou a chorobností a není ani metaforou o světě prohlašujícím za nenormální všechno, co se mu nehodí do spořádaného rámu, takže řeči o feminizovaném Přeletu nad kukaččím hnízdem mi přijdou krajně mimo a výraz "takhle to fakt bylo" dost problematický, protože myslet si, že psychiatrie se sestává z prohlášení k nemocnému "jsi jenom líná, sobecká a rozmazlená," načež se postižený kaje a dá se do pořádku, může leda šílenec (no pun intended). Tudíž mi uniká celkový smysl snímku, ale zase taková ztráta času to nebyla, i kdyby jen díky herečkám a neodolatelné britské kočičce Ruby. Já si vůbec myslím, že filmy by byly lepší, kdyby v nich bylo víc koček. ()
Herecký výkony to je to co tenhle film fakt drží nad vodou, ba dokonce si myslim, že z toho dělaj fakt skvělý drama. Winonna Ryder tady předvádí pravděpodobně svůj nejlepší výkon a Angelina Jolie, která je tady naprosto k nepoznání, si toho oscara jednoéznačně zasloužila. Ovšem příběhově se jedná spíš o průměr ()
Mangold vyždímal Winonu i Angelinu do poslední slzy. Jejich výkon je naprosto strhující a není tak nouze o emočně vypjaté scény. Je pravdou, že film vypadá jako mladší sestra Přeletu nad kukaččím hnízdem. Nejde to však brát jako kritiku, protože moderní feministické bláboly tomu nesahají ani po kotníky. ()
Milujem 60. roky minulého storočia. Toto obdobie bolo neskutočne bohaté na rôzne bežné ale aj výnimočné udalosti v dejinách. Hneď na začiatku v roku 1960 vzniklo v Afrike 17 štátov, väčšina z nich získaním nezávislosti najmä od Spojeného kráľovstva, Francúzska, Belgicka, Talianska. 12. apríla 1961 nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin ako prvý na svete uskutočnil let do vesmíru, ako prví túto udalosť spochybnili vedci z USA. 16. júna 1963 ako prvá žena vyletela do vesmíru Valentina Vladimirovna Tereškovová. V stredu 21. augusta 1968 obsadili cudzie vojská väčšinu strategických miest po celom Česko-Slovensku. Operácie sa zúčastnilo asi pol milióna vojakov a okolo 6000 tankov pod vedením sovietskeho armádneho generála I. G. Pavlovského. V tej istej dobe už štvrtý rok besnela Americká vojna – nezmyselné potlačovanie odporu vietnamských povstalcov americkou inváziou pod taktovkou Lyndona Johnsona, Richarda Nixona a Geralda Forda. 30. apríla 1969 dosiahol počet amerických vojakov vo Vietname 543 000, keď nezmyselné straty a odpor americkej verejnosti ukončili tento krvavý incident, bolo už v oblasti Juhovýchodnej Ázie intervenčnými vojskami zhodených 14 miliónov ton bômb a inej munície, čo malo priame následky – zahynulo 16% vietnamskej populácie a o strechu nad hlavou prišlo 57% obyvateľov. Pri bojových operáciach tu došlo aj k silnému poškodeniu životného prostredia, hlavne používaním tzv. Agent Orange – herbicídu na odlisťovanie džungle s obsahom dioxínov(celkom 70 tisíc ton herbicídov), následky jeho použitia sa prejavujú dodnes – vo Vietname sa rodia znetvorené deti. Amerika priznala cca 60 tisíc obetí a nepriznala iks tisíc veteránov nakazených pohlavnými ale najmä duševnými chorobami. Medzitým sa ku koncu 60. rokov ešte udialo pár vecí, ako napríklad pristátie americkej vesmírnej lode Apollo 20. júla 1969, ktoré spochybnili nielen sovieti, ale aj samotní amíci. Mám rád filmy 60. rokov minulého storočia, za všetky malá ochutnávka, Psycho z roku 1960, Raňajky u Tiffanyho 1961, prvá sfilmovaná Bondovka Doktor No, Planéta opíc s nezabudnuteľným pohľadom na Sochu slobody vyčnievajúcu z pobrežného piesku a mnoho iných. 60. roky minulého storočia milujem pre ich prínos v oblasti hudobnej, koncom 50. a začiatkom 60. rokov v Amerike a v Spojenom kráľovstve vybuchla éra rokenrolu ktorej vďačíme za kapely Beatles, Rolling Stones, Beach Boys, Animals, Deep Purple, Manfred Mann, Black Sabbath, Herman`s Hermits, Kinks, Led Zeppellin ale aj Elvis, Jimi Hendrix či Chuck Berry. Milujem filmy z amerického prostredia 60. rokov minulého storočia. Jazdí sa v nich na svalnatých, nablýskaných autiakoch s plutvami a obsahom 6 a pol litra. Za všetky aspoň pár: Cadillac Eldorádo, Buick Riviera, Chevrolet Bel Air, Lincoln Continental. Ale poďme k filmu: Mám rád americké filmy zo šesťdesiatych rokoch v ktorých hrajú americkí trtkovia – tatkovia, ktorí následkami rôznych frustrácií tak veľmi milujú vlastné deti, že ich nielen milujú ale ich aj *ebú. Ba čo je ešte horšie *ebú ich od malička, asi aby si na to zvykli alebo čo ja viem? Nuž a potom sa nemôžeme vynadívať na nerozpoznateľné narušenie osobnosti ako je prezentované týmto „životopisným príbehom“. Natočené s citom, nenudí, výborné herecké výkony, skvelý film. PS: Nevedel som, že za Lisu dostala Angela Oskara. () (méně) (více)