Povolení zabíjet

Po 20 letech a průkopnickém, přesto též nedoceněném On Her Majesty's Secret Service, se Bond s jeho představitelem opět loučí v čistě osobním stylu. Nebýt Licence to Kill, možná bychom dnes vůbec neznali hrdiny typu Jasona Bournea. Daltonovo rozervané a agresivní pojetí agenta 007 je mimochodem fascinující a Craig na něj svými bondovkami skvěle navazuje, obzvláště pak v Quantum of Solace s podobným motivem pomsty. (05.01.2015)

Místo odlehčené komedie plné nadsázky a vysněných dobrodružství přišel vážný akční snímek. Místo hláškujícího svůdníka se dostavil agent s minulostí a touhou po pomstě. A já trvám na tom, že je to zatraceně dobře. Sice bych v hlavní roli ještě o něco raději viděla původně zvažovaného Lewise Collinse, ale Timothyho Daltona mi můžete podávat kdykoli, a není třeba ho protřepávat, natož míchat. Protože co svede, když se namíchne, tady ukázal dost výmluvně. (18.11.2007)

Povolení zabíjet znamená optikou obyčejného diváka přesně ten samý problém, jako v novém miléniu Quantum of Solace. Tedy žánrově naprosto ryzí film, který je sebevědomý, sveřepý, se syrovou akcí, vědom si "sám sebe" a svých kvalit. Licence to Kill není samostatně příliš funkční. Je potřeba, aby měl divák Bonda trochu "nakoukaného" a dokázal číst mezi řádky, spojit si paralely. V tu chvíli ví, že se koukáme na nejsevědomější díl, který v rámci tvrdé akce posouvá laťku o level dále. To samé se koná v rámci bondgirls, kdy poprvé můžeme vidět to, co v následujících letech bude samozřejmost - tedy sebevědomé mladé ženy, uhlazené, elegantní, "imidžové", reprezentující nejnovější módní trendy. Do té doby to byly až na výjimky (např. Barbara Bach - Spy Who Loved Me) jen doplňky téměř s absencí mozkových závitů. Zde se trademarky trochu mění - či snad upravují. A změnu dostává i samotný hrdina, který je tady paradoxně mnohem tvrdší a přímočařejší než kdy dříve a přece jen je mnohem víc člověk než by se na první pohled mohlo zdát. Jeden ze stavebních kamenů Jamese Bonda. Náklaďákové finále je na učebnici. (21.05.2014)

S odstupem času zjišťuju že Dalton opravdu nebyl moc šťastná volba pro agenta 007. O něco horší než Dech Života, ale rozhodně žádná tragédie. Nejvíce se mi líbil mladý Benicio Del Toro. Možná největší roli v bondovkách zažívá Q, kterého nevím proč oslovují Kjú. Abych se vrátil k Daltonovi, nevěřím zkrátka že by tady vůbec nějakou z těch ženských sbalil. Jeho ztvárněný Bond absolutně ztratil vše čím ho obdařili Connery nebo Moore. Jakoby se Bond měl najednou vyrovnat všem těm Rambům, na které stejně absolutně nemá. 65% (19.04.2007)

Po té kritické vlně na tento snímek mám chuť říci, že to byla nejlepší bondovka s Daltonem,abych měl klid, ale já to řeknu na plno--byla to doposud nejlepší Bondovka. To že je Bond v tomto příběhu osobní a není ve službách jejího veličenstva je rozhodně lepší než když se courá někde ve vesmíru. A já půjdu ještě dál, Timothy Dalton je pro mě nejreálnější BOND . Padouch Sanchez nikdy neměl zabíjet Bondovi kámoše a nebo vlastně měl, protože teď skutečně vidíme co to znamená nasrat BONDA. Dalton je nehorázně dobrej zabiják ať už s povolením nebo bez něj. Budu ještě osobnější Carey Lowell považuji za jednu z nejkrásnějších Bondgirl, doslova mě posadila na prdel, přesně to mě chybělo v posledních bondovkách, opravdu krásná a sexy a společně se sexy Talisa Soto vytvořili snad nejkrásnější dívčí tandem v bondovkách. Je jen škoda, že BOND byl tak nasranej a tak moc se chtěl pomstít, protože si klidně mohli střihnout trojku. Neodpustím si jedovatou poznámku, že byla obrovská hloupost neobsadit Daltona mnohem dříve do role agenta 007, jeho tvrdost mě doslova chytla. Půjdu si sehnat povolení zabíjet a producenti .........má msta bude osobní ! (31.12.2006)