Nakládačka

Paul Newman v tomhle filmu ztvárňuje hrajícího coache krachujícího týmu, trochu hajzlíka, ale vlastně fér chlapíka :) co se snaží zachránit tým, ovšem hlavně sám sebe. Aby přilákal diváky a přesvědčil sponzory, vymyslí novou strategii - tvrdou hru a tak, když na led nastoupí "posila" mužstva bratři Hansonovi začne peklo. Mě osobně hokej nebere, ale nenudil jsem se 70% (07.04.2008)

Film, po jehož natočení P.Newmanovi údajně zhrubl slovník, byl původně zamýšlen jako dokument o jednom třetiligovém hokejovém mančaftu, v němž hrál bratr scénáristky. Výsledkem je slapsticková komedie se satirickými prvky (každý zápas se zvrhne v neuvěřitelnou bitku a fandové šílí při pohledu na krev), přičemž k mým nejoblíbenějším momentům patří varhaník trefený pukem a elegantní "proplesknutí" kompletní soupeřovy střídačky. (09.10.2009)

Jak je možné, že zrovna mně, téměř patologickému závisláku na pozorování (resp. v dobách před zkurvením si kolen a zad předmětnou kratochvílí i aktivním provozování) mlácení zahnutým klackem do kusu tvrzené pryže a/nebo osob nosících na kluzišti oblečení jiné barvy, tento snímek doposud unikal? Vskutku nechápu. Ale to možná jen kvůli těm mnohačetným ranám pěstí a pukem do hlavy, hehe. No, slzu jsem po zhlédnutí i uronil a zamáčkl. A nejen kvůli obligátně charamantnímu Pavlu Novákovi, zde v roli něčeho na pomezí Jožky Mouřenína a Klárkovic Bobíka, ale zejména těm třem astigmatickým Jiříkům Goišům, dávajícím nostalgicky vzpomenout na památnou čtvrtfinálovou sérii Motor – Vepřov 2016, a rovněž závěrečnému Jezeru plnému chcíplých labuťů nesoucímu jasné poselství, že i s holou prdelí lze odkráčet z ledové plochy středem, s hlavou vztyčenou a s mistrovskou trofejí v ruce. Pročež pod mírně neobjektivní čtyři fakt nemohu. (05.02.2021)

George Roy Hill a Paul Newman znělo jako sázka na jistotu, ale tahle střela mířila hodně mimo. Jako komedie je to občas sranda, jako film spíše celkem o ničem. Dvě hodiny motání se od ničeho k ničemu, pár povrchních vztahů. Newman nemá co hrát a v 52 letech je na hokejistu příšerně starej. Ocenit se dá jen, že Hill jako jeden z mála režisérů v roce 1977 zařadil dobové hity. Titulní Right Back Where We Started From od Maxine Nightingale, dále třeba hity od Eltona Johna, Leo Sayera či Fleetwood Mac. Jako první slavnější film o hokeji je to skoro na odpad a popravdě mě to uráží. Já hokej miluju, málo co ve mě zvedlo tolik emocí jako Nagano či první titul Komety... a tady sledujeme bandu kašparů, co umí úplný hovno, tak začnou prasit. Ale jak! Hromadné bitky, útoky na střídačku, trefený moderátor, sražený rozhodčí, dokonce útok na diváky. V které době a lize by tohle bylo možné? S touhle hrou by půlka týmu byla ve špitále a druhá půlka měla doživotní zákaz. Zkrátka antisportovní film, který mě jako fandu hokeje úplně znechutil, 2* jen za dílčí filmařské věci. (18.07.2023)

Jeden z opěvovaných filmů mezi hokejisty. Mezi hokejovými komentátory. Kultovní záležitost. Hodně dlouho jsem bádal ohledně toho, co to bude za film. Jaký je příběh, styl a podobně. A dost zvláštní je, že i když jdete dál a dozvíte se jaká je asi pointa a poselství toho filmu, tak stále vlastně nevíte co a jak. Film není nijak vtipný, hází sebou sem a tam, dělá z Newmana nějakého proutníka, což by bylo v pohodě. Spíše jde o ten styl. Film jednoduše nemá charakter. Je vám nějak jedno, co se v něm děje. Ale zase myšlenka, že vymlátit se ligou je budoucnost je zajímavá. Škoda toho, že to je nijaké a bezduché. Docela bych se rád dočkal remake s novými herci, kteří budou známější a někdo najde pro film styl a smysl. (26.08.2020)