Große Fallen, kleine Fallen
Traps
Režie:
Věra ChytilováScénář:
Věra ChytilováKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Tomáš Hanák, Miroslav Donutil, Zuzana Stivínová, Eva Holubová, Dagmar Bláhová, Milan Lasica, Karel Roden, Lucie Vačkářová, David Vávra, Jiří Macháček (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Petr je architekt a má přítelkyni, kterou ale u sebe moc nechce. Ona s ním naopak hodlá počít dítě. Pepa Dohnal je poslanec, je už roky ženatý a jeho život ovládá stereotyp. Oba se znají ze školy a jsou v obchodním kontaktu s mafiánem jménem Bach. A oba dorazí na večírek, který pořádá. Když druhý den společně odjíždějí, naberou stopařku Lenku, které došel benzin. V lese ji znásilní a Lenka upadne do bezvědomí... Když se probere, tvrdí, že si nic nepamatuje, a nechá se odvézt domů. Pozve muže dál a uspí je. Lenka je veterinářka – násilníky vykastruje, nechá je jejich osudu a odjíždí ke kamarádce Anně, která o Dohnalovi a Bachovi píše článek. Petr a Pepa najdou svoje varlata v misce na stole... (TV Prima)
(více)Recenze (285)
Hlavní poselství filmu, že chlapi jsou jen nadržená prasata, která si zaslouží vykastrovat, jsem samozřejmě pochopil už z první rádoby metaforické scény, která mi však značně znechutila další sledování. Slušné herecké obsazení táhne celou dobu tento chaotický blábol z velkého průseru, ale jedno Chytilové upřít nelze. Jen ona je schopná natočit znásilnění takovým způsobem, že se u něho člověk ještě zasměje. ()
Snímek mě nějak zvlášť nenadchl. Je to prostě klasicky natočená záležitost, tolik typická pro Česko let devadesátých. Časem možná získá tím, že bude ukazovat, jak hezké to tu ještě bylo, kdy se kradlo v malém. Ano, říkám v malém, byť se to tak hned nejeví. Ovšem silnou stránkou filmu je samozřejmě ta delikátní zápletka i její rozuzlení. Předpokládám, že se na to s chutí podívám někdy znovu. Ano, s takovou chutí, s jakou jeden aktér požral varlata druhému aktérovi. Berme tento film jako neoficiální předlohu k americkému snímku Plivu na váš hrob. ()
Ano, hodnotím vyšším hodnocením, protože film přišel s originálním nápadem. Dobré herecké obsazení ("Poslanec" Donutil a "Sukničkář" Hanák), trochu černý humor a ač budu asi jediným uživatelem, který to tvrdí, určitá nadčasovost. Hodnotím 4*, nemyslím, že to je jen průměr. ()
Tohle tepání mužského šovinismu a ženské podlosti mohlo klidně skončit po Vávrově vydatné snídani, protože veškeré další dění už bylo bez jakéhokoliv kurzu. Některé posttraumatické stavy Stivínové a Donutilovo uchopení postavy ala výcuc z postaviček z jeho historek v Lucerně mě přivádí k myšlence, jak by to celé vypadalo jen v dramatické rovině bez toho všeho karikaturního tajtrlíkování.. Apropo, vzhledem k frekvenci všemožných odkazů na mužské pohlavní žlázy asi nikoho nepřekvapí, že ve stejném roce vznikla i Levinsonova Koule.. ()
Tento film měl velký štěstí na obsazení. Trojice hlavních hrdinů je opravdu skvělá. O Miroslavu Donutilovi netřeba mluvit, to je herec par excellence. A Tomášovi Hanákovi role sučnikáře sedí úplně na tělo. Zuzana Stivínová své mužské protějšky výborně doplňuje. A tahle komedie patří k tomu lepšímu co sem u nás v devadesátých letech viděla, s porovnáním s filmy Zdeňka Trošky nesrovnatelně lepší. ()
Tudy ne, Věro. ()
Jedna z největších blbostí co jsem za poslední dobu viděl. Od Věry Chytilové jsem očekával něco nejhůř průměrného, protože do shlédnutí tohoto výtvoru jsem od ní neviděl horší než průměrný film. Ale ejhle. Už při první scéně vyřezávání prasat se mi zvedal kufr. Ale i tak, myslel jsem si, že je to jenom pitomý začátek, ale debility se s přibývajícím časem jenom a jenom hromadily. Film jsem dokoukal jenom marně čekajíce na nějakou ucházející chvilku. Fakt je mi docela líto, do čeho se propůjčili Tomáš Hanák s Miroslavem Donutilem. A paní Věra Chytilová mě utvrdila v tom, že i mistr tesař se někdy utne a někdy se utne tak, až to bolí. ()
Hm, dobrá tedy. Máme tu jedno znásilnění, dvě kastrace, což je základ pro hodně dobrý film. Ale co z toho pak vzejde, to je něco, jak to nemá vypadat. Mrhání filmovým materiálem. Od průseru to zachraňuje jen, jako vždy, se snažící Donutil. Jinak, jak říkám, šeď a nuda. ()
Tvorba Věry Chytilovej ma nikdy nedokázala chytiť za srdce. Uznávam, že jej režisérsky štýl je osobitý a svojrázny. No na mňa to jednoducho akosi nefunguje. Práve film "Pasti, pasti, pastičky" pokladám za jedno z jej lepších diel, ale i tak nemôžem dať viacej ako dve hviezdičky. ** ()
Tak jsem přišla komentovat s tím, že napíšu, proč má tenhle film jen 54 % a jiné daleko horší české filmy mají daleko víc. Myslela jsem, že klukům sáhli na to jejich nejcennější a to se jich dotklo a my holky jsme je prostě nepřehlasovaly. Ale kupodivu to tak není.........? .Podle mě má zasloužené ****, rozhodně si budu ještě dlouho pamatovat, o co v tomhle filmu šlo, narozdíl od kupy dalších, které jsem viděla mnohem později a přitom e mi z hlavy dávno vypařily. ()
89% - Tohle pro mě není žadná komedie. Naopak. Ve filmu je velmi zajímavě zachycena mužská sobeckost, ženská mstivost, a závislost kariéry na sexualním životě. Hodně syrová a nelichotivá podívaná s výborým výběrem hudby (violoncellová sonáta A. Schnittkeho po kastraci dvou ústředních hrdinů je neskutečná), vynikajícími hereckými výkony, a s režií, jak to umí jen ona :o) ()
Paní Chytilová opět dokazuje, že féminé je mocnější než kvalita jejích snímků..! ()
Celkem uvěřitelný a slušně vyprávěný příběh s trochu přeexponovanými výkony některých, zejména těch slavnějších herců. Nezapomenutelná je scéna, kdy slizký žížaloid Vávra s chutí sežere Hanákovy koule:-))))) ()
Docela úchylárna, která se stává dobře koukatelnou a svižnou hlavně díky hereckému výkonu Miroslava Donutila. Být na jeho místě jiný herec, tak by veškeré vtipné scény a gagy zdaleka nevyzněly tak povedeně a celý film by spadl ještě o úroveň níže.60% ()
Tohle je trochu úlet. Máme tu jakési poselství od paní režisérky, sklepáky hrající tak trochu po svém a pitvořícího se ,,mistra'' Donutila. To vše v prostředí na sklonku devadesátých - zlatých podnikatelských let. Výsledek působí stejně nesourodě. Znásilněná Stivínová, oba postižení násilníci i závěr. Neříkám, že jsem se párkrát nezasmál. Konkrétně David Vávra mě doslova málem zabil .-)), ale stejně jako vše od paní Chytilové je to takové žánrově překombinované. Tři Bachovy koule tomu však dám. * * * ()
Moc zdlouhavé, ale jinak sympaticky natočená komedie. Hanák a Donutil tu hrají perfektně. Kdyby byl začátek zkrácen o takovou dobrou půlhodinku a hned by se příběh vrhl na znásilnění ženy a následnou "kastraci", film by o mnohem déle utekl a taky bych vystřihl scénky, které nejsou zajímavé, kazí to jenom dojem celého filmu. Konec moc průhledný, ale jinak docela vtipné. ()
Tak rozhodně klasická práce Věry Chytilové, která měla od začátku jedinečnej styl. Hanák, Vávra už chyběl jen Šteindler. Toho si myslim dokonale zastoupil Donutil. Tohle je podle mě klasický český politik. Hanák i Donutil to jsou ty hvězdičky navíc. ()
Úplně zbytečně se v tomhle filmu začne řešit několik témat najednou a skvěle rozehraná dějová linie se začne vytrácet. Herci jsou skvělí, ale moc témat v jednom filmu nemůže nikdy spolehlivě fungovat. 70% ()
"Pasti, pasti, pastičky... v kabrio do broskvičky, když nepozván vnikáš, bolestí pak kníkáš! Sexuální pazdrát, nyní pouhý kastrát." Ano, ano... kopytem sem, kopytem tam se nevyplácí a už vůbec ne se zvěrolékařkou, odbornicí na kastrování sudokopytníků všeho druhu, i těch dvounohých. Ale chlapi jsou holt čuňata (čili sudokopytníci) a Tomáš Hanák vlastně k činu Donutila donutil, ačkoli tento náš známý bandita, kdysi chlapec jako lusk, dnes už jen buclatý obšourník, původně ani prznit nechtěl. Jinak, cesta s ešusy na autobus byla sama o sobě na Českého Lva (dvouocasého?). Onen skutečný kriminální případ si pamatuju z novin, tak mě zajímalo, jak se Zuzana Stivínová popere se svojí postavou. Zvládla to na čtyři koule, resp. čtyři hvězdičky, ovšem zbytek filmu, s lacinými pokusy o náhled do „vyšších sfér“ i jinam, už byl slabý a nudný průměr. Škoda. Zhruba až do onoho nedopatření s ledničkou a "ledvinkami" :-)) film vypadal, že by MOHL MÍT KOULE. ()
Zpackaný film. Osnova: bezohledná mužská poživačnost – sexuální delikt – kastrace – následky je výborný nápad. Spojení tohoto motivu (skrze obecný mužský expanzionismus) s problémem české mafiánské politiky a bezohlednosti k hodnotám (třeba k životnímu prostředí) je rovněž pozoruhodné a podložení toho všeho různými obrazy samcovství dává při jméně Chytilová čáku na skvělou provokaci, jejíž kruh uzavírá „odpouštěcí“ reakce hodného snoubence – ekologa. Jenže zůstává jen u příslibu. Kromě zdařilého závěru je to upatlané, splácané a přeplácané. Celek se beznadějně rozpadá do několika při sobě nedržících poloh a některé jeho segmenty patří do odpadu. Na různé přehnané a těžko uvěřitelné momenty jsem se zkoušel dívat jako na expresivní vyjádření obecných jevů nebo něčeho skrytějšího. Ale nešlo to. (Jedná se třeba o úvodní scény Hanáka a Donutila s partnerkami, samozřejmost, jaká se předpokládá u mužské ochoty znásilňovat, dementnost postavy náměstka, karikaturu milionářské dcerušky.) Různé vyloženě trapné momentky nebudu ani zmiňovat, snad jen střílejícího bodyguarda v nemocnici, který byl opravdu daleko za hranicí únosnosti. K celku: Chce se po mně, abych sledoval drama ženy vzpamatovávající se ze znásilnění nebo se hihňal okolní grotesce? Pokud jde o zobrazení korupční politiky a všemocnosti bohatých, nepřekračuje úroveň tupé olmerovštiny. A k tomu ten trapný Donutil. Jsem přesvědčen, že Českého lva za tuto roli získal s ohledem na to, jak svým dementním projevem dokonale vystihl dementní koncepci postavy. (Její směšnost je sice zcela na místě, ale asi by neměla připomínat filmy jako Ještě větší blbec....) Naopak vynikající je představitelka Lenky, nezklamal Hanák. To také byly jediné přesvědčivé postavy, držící aspoň základní kostru díla nějak při životě. Hanákova postava v samotném závěru vyšumí do ztracena, což se snad dá chápat jako záměr - přes náznak reflexe vlastního dramatu zůstává jen anonymním přisluhovačem. Velmi dobré jsou sklepácky rozmáchlé duety Hanáka s Vávrou, jenže co s tím v tomhle filmu? Jinak snad ještě stojí za zmínku typově dokonalý představitel snoubence, jehož nevěra s proradnou kamarádkou dobře vystihuje průšvih tohoto filmu: tlačení na pilu, které celou výpověď shazuje. Konkrétně ta nevěra sice není nevěrohodná, ale pro problematiku mezi znásilněnou a jejím snobencem křiklavě přebytečná, celé to zabíjí. Až závěr, k němuž to má celé směřovat, je silný a přesvědčivý. Ale teprve finální pohled na bilboard „Bachovy koule“, poté, co byla hrdinka odvezena někam na psychinu, umožňuje dát celému filmu za pravdu. Škoda. Ať už moralizující drama nebo pitvorná komedie či oboje dohromady, mohlo to být mimořádné, v nejlepším smyslu slova angažované dílo. Bravurně rozvinuté myšlenkové schéma, chytilovské téma par excellence, k tomu její břitvoostrost, množství dobrých momentů i momentů prozrazujících autorčin rukopis. (Někde ovšem spíš pod dojmem vykrádání sebe sama, třeba šéfka a záběry na ni – viz Faun). Výsledkem je prasopes, navíc hýkající a ještě s idiotským názvem. Z osmi viděných děl mé oblíbené tvůrkyně první zklamání. Jakoby to netočila ona sama, nýbrž nějaký její ortodoxní epigon bez talentu. Ocitá se v závěrečné situaci své hrdinky: dusíc se spravedlivým hněvem, křičí svou pravdu a odsudek tak nešikovně, že místo aby obrátila pozornost na svou při, budí dojem patologické ukřičenosti. Abych zakončil příjemněji: co ten úplněk při kastraci? Že by odpověď na Buňuelův řez dívčím okem? () (méně) (více)