Sňatky z rozumu

Jen si tak říkám, jestli by dnes neposlal Born do polepšovny celý národ. Sňatky z rozumu jsou nádherným vyprávěním Vladimíra Neffa o obrozencích. Laskavá ruka Františka Filipa provedla řadu báječných herců k závěrečnému dílu, který je opravdovým vyvrcholením seriálu. Rážův Born prožívá duševní otřes kvůli synáčkovi, na tu scénu koukáte a čekáte, kdy vám Ráž jednu vlepí. Bornová Jiřiny Jiráskové projevuje svůj humor i laskavost. Bětuše Váchová Ivy Janžurové elegantně odkopne nápadníka, neboť byla uražena její čest dcery z dobré rodiny. Slávka Budínová si na ty pouhé tři díly, v nichž se objeví, Valentinku tak vymazlila, že bych ji chtěla mít doma. Jiří Vala, milovník a znalec klasické hudby, posadil svého Nedobyla do Bornova salonu a udělal z něj burana, kterého by nejradši profackoval i největší kliďas. A ta scéna, kdy si Světla Svozilová alias matka Pecoldová pohovoří s Jiřím Valou coby Martinem Nedobylem, by se měla vystřihnout a spolu s rozhovorem Dlaska s Hrachovou po smrti Hracha z Byl jednou jeden dům pouštět v rámci akce "Takhle se točí emoce". (16.01.2013)

Když v roce Pražského jara zralý, elegantní, uhlazený Václav Voska začal uvádět první díly ságy rodu Neffů, nezdálo se, že světlo světa spatřil jeden z nejlepších českých televizních seriálů a asi jedno z nejlepších našich dramatických děl vůbec. Právě rodinný záběr literární předlohy, zahalený do velmi průhledného podobenství jakéhosi pozdnějšího buditelského obrozenectví, skutečnost, že dílo mělo premiéru právě v této době, to všechno dotvořilo příznivou synergii, kterou dokonal nevídaný divácký ohlas. Přehlídka vynikajících herců, skvělá scénáristická dvojice manželů Zelenkových, velká témata (české devatenácté století jimi doslova hýřilo), jako fráze již znějící konstatace o skvělé Filipově režii, to všechno ten zázrak dramatického seriálového objevu jen dále dokonalo. Zpětnou vazbou takovýchto úspěchů je zlidovění řady výroků i klíčových scén; zde jich nalézáme hned celou přehršel. Od opatrné a současně lásky dychtivé vdovy Tolarové až po klidnou emancipační konstantu obou sesterských "přeslic" Váchových sledujeme zblízka - jakoby z první řady - postupné pády i vzestupy nejen protagonistů Neffova příběhu, ale i národa jako celku. V Lukavského kreaci narážíme poměrně záhy i na jednoho z prvních českých skutečných socialistů. Pastva pro oči, krupobití fakt a dojmů pro paměť a strhující zážitek pro většinu diváků ve věku od tří do pětaosmdesáti let (průměrný věk byl tehdy přece jen o poznání kratší). A povzdech na závěr: Proč dílo tak nevšedních kvalit není dostupné na DVD nosičích? (01.01.2008)

Nerada bych se unáhlila s tvrzením, že ČT postihl přechodný záchvat zdravého rozumu, ovšem pokud tomu tak je a příznaky se budou projevovat opětovným uváděním Neffovy klasiky (a je tu ještě taková maličkost jménem Zlá krev, pane programový řediteli), pak doufám, že se žádný samozvaný léčitel s protilékem v podobě nějakého novodobého Života Šípkové Růženky na zámku, která neví, proč by se netopila, dlouho nedostaví. (17.04.2009)

Něco tak poctivého, kvalitně udělaného, skvěle zahraného už nikdo nenatočí, a pokud by ano, tak určitě ne u nás. Kdo by tam proboha hrál? Hlavně role mladých? Až na pár výjimek už nemáme herce, ale hráče a někdy bohužel ani to ne, stačí vidět ukázky z televizních seriálů Primy a Novy. Jeden nesympatický ksicht vedle druhého, afektované herectví typu Koukněte, jak jsem civilní a nenucenej (a skvělej), s herečkami je to ještě horší. Obávám se, že by nepomohla by ani tak kvalitní předloha, jako u Sňatků z rozumu..... (26.04.2010)

5/5 Vzhledem k tomu, že jde o náš první seriál, který není jen historickou raritou, ale skutečně kvalitně realizovaným dramatem, má můj respekt. Jeho pokračování Zlá krev o něco menší, ale právě na těchto dvou dílech se dá výborně sledovat vývoj českého seriálu, který měl po rozpačitých začátcích úctyhodný vzestup. (19.02.2009)