Tombstone

V 80. letech Hollywood prakticky rezignoval na westernový žánr a vrátil se k němu až slavným titulem Tanec s vlky. Oscarový úspěch přilákal zájem studií, a tak se v první polovině 90. let objevila řada pokusů o resuscitaci žánru. Prakticky ve stejné době jako Tombstone vznikl i Wyatt Earp, který potopilo Kasdanovo megalomanství, nicméně realističtější pojetí Wyatta mi sedlo víc. Cosmatosův snímek je snahou oprášit mýtus divokého západu se všemi klasickými klišé pistolnických soubojů a té nejpodbízivější romantiky. Patosu je vždycky o něco víc, než by bylo třeba, velkých slov a heroických pohledů je tady nepřeberně, vystřílených nábojů víc než v leckteré šarvátce občanské války, zlosynové jsou ďábelsky zkažení a pochopitelně v mnohanásobné přesile. Je to na hony vzdálené skutečnému životu na americkém západě a tenhle druh pohádek mě nikdy nebavil. Fanda žánru si pochopitelně může jednu nebo i dvě hvězdičky přihodit, ale pro mě je to ztráta času. Celkový dojem: 40 %. (01.04.2020)

Oproti snímku "Hodina pušek", je ukázána divákovy odlišná verze legendy o Wyattu Earpovy, kde je hlavní mnoho přestřelek, mrtvých a herecká jména v hlavních rolích. Prakticky od začátku se ignoruje větší psychologie především Wyatta Earpa, jehož povaha je ve filmu nevystižena a tento legendární šerif působí jako "bývalý šerif" co nechce problémy. Kurt Russell se snaží jak může, ale já v jeho postavě vidím stále Russella a ne postavu Earpa. Oproti tomu Val Kilmer mě potěšil, i přes nános makeupu, který z něj tvoří člověka ledově bílé barvy. Pokud chce divák méně hvězd a více psychologie opravdu bych doporučil Hodinu pušek z roku 1967. Krom toho režisér George P. Cosmatos se moc nepředvedl a celková délka přes 2 hodiny nutí k rozvleklosti. (26.07.2008)

Western, který je postaven výhradně na hereckých projevech titulních představitelů, zkrátka nemůže být výborný. A Michael Biehn, Val Kilmer a především Kurt Russell táhnou neúměrně roztahované dění Tombstone takovým způsobem, který si mdlá režie a velice naivní scénář snad ani nezasloužily. Dá se odpustit, že příběh je slepě předvídatelný již od úvodních minut, ale takhle volný řád vlastního fikčního světa, kde je očividně padouchům dovoleno cokoli, avšak jejich jednání je nepochopitelně nedůsledné a zdlouhavé, se vážně jen tak nevidí. Opravdu se na to nekouká špatně a první polovina slibuje velké věci, ale jedna revenge přestřelka a jediný statický souboj v závěru očekávaní bohužel nenaplňují. Z padouchů navíc fyzicky nejvíce zaujme vedlejšák Stephen Lang, který je ale otloukánek a uplakánek první třídy, ostatní jsou pak lehce zabudnutelní, jak by pravili naši slovenští bratria.. 65% (27.12.2016)

Nebylo to nejhorší, ale při hodnocení jsem ovlivněn výškou laťky, kterou nastavil již roku 1957 John Sturges svým filmem "Přestřelka u ohrady O. K.". Jeho film je podstatně kvalitnější a "lidštější". Tento výraz by bylo třeba rozebrat, nejméně v rozsahu celé jedné strany či celé úvahy, ale na to teď není čas... (20.07.2008)

Westerny mam docela rad, jelikoz cowboyove jsou podobne jako my recenzenti drsni jako smigl ;] Bohuzel v tomto konkretnim kusu to jaksi nefunguje, prestoze se snazi kopirovat historickou prestrelku u OK corralu, ktera tu vyzni opravdu mizerne, jakoby to byla nejaka rutina. Kurta mam velmi rad, ale tentokrat s tema knirama vypada jak p***, chipaka Hestona si tam obsadili snad jenom diky clenstvi v tom gunrunnerskem spolku,... no nebyt Majkla s Valem, tak je to odpad jako vysity. (06.02.2006)