Čingischán

SPOILERY. Americký film o živote Džingischána od jeho detstva až po smrť - samozrejme giganticky upravený podľa scenáristických chúťok. Máme tu teda príbeh o tom, ako podlý Džamuga zradil a rozštvrtil Temüdžinovho otca - kým bol ten ešte dieťa - a potom ho zajal, živil a vychovával, aby mu raz len tak odopol drevený obojok a nechal ho zdrhnúť alebo ako udatní traja bratia Temüdžinovej merkitskej ženy Bortei - Subotai, Džebai a Kassar - bojovali po jeho boku na strane čínskeho cisára proti barbarom spoza Veľkého múru alebo ako tento cisár vyhlásil Temüdžina za "knieža dobyvateľov", čiže Džingischána a nechal ho žiť v bohatstve a hojnosti vo svojej ríši, alebo ako Mongolská ríša vznikla tým, že Temüdžin celý svoj život prenasledoval Džamugu - ktorý zrejme nestarne - po celej Ázii atď, atď... Po historickej stránke ide teda pravdepodobne o absolútne najnepresnejší až najabsurdnejší film o Džingischánovi, aký bol kedy natočený (aspoň z tých, ktoré som videl), keďže zobrazuje a najmä dezinterpretuje nielen jeho mocenský vzostup (ako väčšina ostatných filmov) ale rovno celý jeho život. Samozrejme, že od amerického filmu zo 60. rokov sa nedá očakávať historická presnosť (tak ako od každého iného "historického" filmu, nech je z akejkoľvek doby), ale tu už toho prepisovania histórie bolo príliš. Kostýmy a zbrane, do ktorých sú Amero-Mongoli poobliekaní tiež predstavujú mix všetkých možných prvkov od Turkov, cez Peržanov až po Číňanov, čo zrejme predstavuje aspoň pokus o autentickosť (?), keď už nie o presnosť. U Amero-Číňanov je to s kostýmami podobne, všetko ale znova padá na kastingu - jediní Aziati tu hrajú sluhov a otrokov, všetci ostatní sú buď Európania alebo Američania namaskovaní za Aziatov, čo zas filmu k autentickosti opäť veľmi nepomáha. Ale určite treba pochváliť dobrú hudbu, veľké davové a bojové scény, súboje a vtipnosť - či už zámernú (srandičky o kúpaní) alebo "náhodnú" - film sa točil v bývalej Juhoslávii, čo so všetkými tými skalami a vodopádmi atmosféru Mongolska veľmi nevystihuje, najmä ak sa Egypťan Omar Sharif (ktorý sa inak svojej role zhostil najlepšie ako vedel) preháňa spolu so svojou francúzskou blondínou a svojimi nakrátko ostrihanými a dohladučka oholenými vojakmi po Nugget Tsile. Človek až čaká, či sa v zábere nezjaví Santer s jeho zločineckou bandou... Zrejme som ale v tom návale absolútnych historických nezmyslov v určitom momente vypol a celý film bral iba ako príjemnú hovadinku, ktorá neurazí, nenaštve, pobaví, ale nenadchne. Fanúšikovia tohto žánru sa určite dobre pobavia a môžu moje hodnotenie zvýšiť. (30.12.2013)

V pravdě prapodivný snímek o největším z mongolů, ve kterém snad neúčinkoval ani jediný mongol. Přes veškerou lásku a úctu k hereckému umu, kterou chová k Omaru Sharifovi, již svou samotnou fyzickou, fyziologickou podstatou jen přetěžko mohl věrohodně ztvárnit mongolského válečníka. Průser pokračoval přes jeho ženu Börte v obsazení nordické plavovlasé blondýnky, mihnutí Telly Savalase a vyvrcholil u Eli Wallacha v roli perského šacha. Rádoby holywoodský velkofilm, spíš ale maloprůser. Omar se na rozdíl od všech ostatních alespoň snažil, i když, kde není co hrát, ani smrt nebere. (11.03.2017)

Vydařený oddechový film s vlídným humorem. Podobnost se skutečnými postavami a událostmi však neobsahuje ani v homeopatickém množství. (22.07.2017)

Uf, tohle je opravdu silná káva. Mongolské stepi nahradily jugoslávské skály a lesy, Mongoly a Číňany ztvárňují Anglosasové, Francouzka a Arab. Autoři použili skutečná jména, ale už se neopovážili vyprávět Temüdžinův (Čingischánův) příběh, tak jak se nám dochoval z historických pramenů. Místo toho nám nabízejí uhozený hrdinský epos. Bujná fantazie zapracovala. K tomu divné kostýmy, nemongolský způsob válčení (kaskadéři nejspíše nezvládli střílet za jízdy z luku) a jedním z nejoddanějších Čingischánových vojáků je černoch. Všechno špatně. (26.10.2010)

Historické nepřesnosti jdou u filmů odpustit, pokud jsou něčím vykompenzovány, například velkolepou bitvou či úžasnou výpravou. Bohužel tento film je nepřesný až až, navíc herci výbráni opravdu nedbale a kompenzace žádná. Bitvy jsou nudné, výprava taky ne zrovna výborná, ale něco se tom nejde. Tak film se mi ani moc netáhl a odpustil si některé šílené vylomeniny které občas historické filmy předvedou a strapní se (například jedna z adapcí Marca Pola kdy byl mezi Vikingy! ). V konečném důsledku hodnotím slabšími dvěmi. (02.08.2011)

Američtí Mongolové se prohánějí v těch samých místech, kde se točil Vinnetou. Nejvíce mongolsky působila žena Čingischána. Ale americkému divákovi hltajícímu v té době Dallas, a nejen jemu, to jistě nevadilo a byl spokojen. Vzpomínám si, že nám dvanáctiletým klukům v té době také ne. Jinak není co komentovat - typický Hollywoodský spektákl té doby, který jistě celosvětově vydělal víc než se do jeho výroby vložilo. Jen je třeba zapomenout na historii, ale tenhle film nebyl dělán pro ty, kdo jí znají. (15.07.2017)

Výborná komedie! Proč komedie? Protože vinnetouovská Jugoška v roli mongolských stepí. Protože mongolští nájezdníci tak bílí, že bělejší jsou v tomhle filmu už jen Číňani (fumanchuovsky se křenící a zubící Mason s konfuciánským knírem a obdobně ozdobený modrooký Morley jsou tak geniálním příkladem filmového whitewashingu, že líp už to snad ani nejde). Protože postava čínského císaře se vším všudy. Protože papundeklové kolo kolem krku. Protože Savalasova postava a postoj k ženám. A proč přes všechno zmíněné přeci jen za tři? Protože Sharif (že hraje Mongola je v porovnání s jeho rolemi ruského básníka či německého důstojníka ještě vlastně v pohodě - navíc nejde o to jak vypadá, ale jak hraje, že jo), Savalas, Mason, Wallach, Morley, Boyd a protože navzdory všemu výše zmíněnému - nebo spíš právě díky tomu - je to roztomile zábavné (ale potřebu se na to znova dívat asi hned tak mít nebudu). (07.08.2017)

Béčková taškařice na velkolepé téma. Otřesný casting, výprava, všechno. Běloši v rolích Mongolů jsou opravdu příšerní . (29.07.2005)

Přemýšlela jsem, jestli se budu dívat na tohle nebo Poklad na Stříbrném jezeře, který šel v tutéž dobu na jiném kanále. Všude HR, všude koně, všude běloši v rolích jiných etnik ... Řeklo by se jedna hrůza větší než druhá, chvíli jsem přepínala a pak prostě zvítězili indiáni, láska mého dětství. (06.07.2011)

Šikmooké mongolské nájezdníky představují světlovlasí anglosasové ? Vím, že se to tenkrát takhle točilo, ale nějak mi to nesedlo... Jinak mi to celé připomínalo mayovky, taky se to určitě točilo v jugoslávských exteriérech... (08.04.2003)

Nebyl jsem v mongolsku, ale ze školy zhruba vím něco o mogolských stepích, ale sohlasím S "Tosim" .Mám tušení , že se někde objeví "Vinetů".A ještě jsem neviděl mongolskou blondýnu. Tendence amerických filmařů uspokojit "afroameričany" je tak okatá až to bije do očí. Škoda, že v té době(kdy se příběh odehrává) nebyly ventilátory. (05.07.2011)

Dobře zpracovaný snímek o tomto bláznivém vládci celého Mongolska!!! Pěkně zpracovaný, líbivý!! Dávam za čtyři!! (12.01.2003)

Tak hrozně nevěrohodné a trapné že sám Čingischán musí rotovat v hrobě. (26.10.2010)

Vo veľkej miere určite sklamanie... Čingischán je divný v podaní Omara Sharifa, nejde o jeho výzor (aj keď kučeravý Mongol je zvláštny) ale o jeho chovanie, ktoré je až priveľmi demokratické. Nuž ale keď sa snažili zamaskovať Číňanov, tak mohli sa posnažiť aj Mongolov. Inak dosť podpriemerný snímok čo sa týka scenára a gradácie deja. (05.07.2011)

No tak dvě hvězdičky, ale spíš kvůli tomu, že jsem se bavil, jaká je to kravina a z úcty k Omarovi. Jinak fakt spíše mayovka než historický velkofilm. (17.09.2016)

Jedna hvězda pouze za to, že se mi tenkrát, když mi bylo 10, líbil (25.07.2017)

Tak tohle musel byt odpad uz v dobe sveho vzniku.... (26.10.2010)

Jako kluk jsem v kině cvrkal. Mělo to nádech úžasné romantiky. Po létech se obdiv vytratil. Vcelku jsem se zamýšlel nad tím, zda Vinnetou není lepším pokoukáním. Doba vzniku přibližně stejná a hlavně se na to dá dívat i několikrát. Na Čingischána ne, alespoň co se mne týká. Taková bramboračka. (26.10.2010)

prostě žádný Mongolové, ale pár trošičku exotičtějších herců (chápu, na divadle se to dá sníst, ale když ono se jednak o Čingistánu vůbec neví vlastně vůbec skoro nic, ale..), působí to strašně nevelkolepě, možná to bylo točeno, tam kde Vinetů, možná to dávali v Československu nedlouho po vzniku filmu, ale jeden z těch méně zaslouženě méně známých pseudohistorickejch velkofilmečků... (08.07.2011)

Jako puberťák jsem to viděl hned 2x za sebou v jednom týdnu a byl jsem nadšen. Hned úvodní scenou, kdy koně trhají člověka na čtyři kusy....pak krásnými polonahými asiatkami v bazénu atd. Kdyz jsem to videl po 40ti letech byl jsem zděšen! Výrobci se ani nenamáhali Robertu Morleyovi udělat šikmé oči! Hrůza. Nicméně točilo se ve stejných exteriérech v Jugoslavii jako ve Vinetuovi. Nuget-sill jsem okamžitě poznal. Za přírodu a krásné ženy 2*. Jinak je to dnes film pro deti. (27.04.2019)