The Young Lions
The Young Lions
The Young Lions
Režie:
Edward DmytrykScénář:
Edward AnhaltKamera:
Joseph MacDonaldHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Marlon Brando, Montgomery Clift, Dean Martin, Hope Lange, Barbara Rush, May Britt, Maximilian Schell, Dora Doll, Lee Van Cleef, Arthur Franz, Michael Pataki (více)Obsahy(2)
Ve válečném pekle si jen málokdo zachová tvář. Mladý německý důstojník Christian Diestl (Marlon Brando) je v civilu švec. Věří ve správnost nacistických myšlenek a v budoucnost německého národa. Po vypuknutí války však prochází postupnou deziluzí: je svědkem toho, jak se chová gestapo v okupované Francii a během tažení v severní Africe se mu zhnusí bezcitný a kariéristický velitel, kapitán Hardenberg (Maximilian Schell). V Americe jsou tou dobou mimo tisíců jiných odvedeni do armády i chudý, avšak zásadový židovský mladík Noah Ackerman (Montgomery Clift), jenž se zamiluje do křesťanské dívky, a zbabělý divadelní umělec Michael Whiteacre (Dean Martin), jehož hlavním zájmem je vyhnout se frontě. Po náročném výcviku je oba čeká nasazení v ostrých bojích v Evropě. Všichni tři muži si projdou útrapami války, na jejímž konci se jejich osudy protnou. Avšak v té době už nikdo z nich nebude tak docela tím, kým byl dřív...
Americký snímek režiséra Edwarda Dmytryka vznikl podle románového bestselleru Irwina Shawa. Snímek líčí válečné dění z obou stran fronty a spíše než na bojové akce se soustřeďuje na osobní dramata jednotlivých hrdinů. Snímek byl nominován na tři Oscary – za nejlepší černobílou kameru (Joseph MacDonald), nejlepší hudbu (Hugo Friedhofer) a nejlepší zvuk (Carlton W. Faulkner).
(Česká televize)
Recenze (46)
16. Zlatý Glóbus za rok 1958 - nominace (1) - Nejlepší film (podporující porozumění) - Edward Dmytryk ()
Velmi dobry namet podle knizni predlohy. Zajimavy pohled na valku, precizni rezie, vyborne herecke obsazeni. ()
Hviezdne obsadenie filmu, ich herecký prejav mal prilákať divákov, asi sa im to v tej dobe aj podarilo, pomerne dlhá stopáž dala dokonale priestor pre všetky tie scénky a príbehy jednotlivcov. ()
Film zaujme hlavne hviezdnym hereckým obsadením: Brando, Clift, Snell, Martin, v menšej roli mladý Van Cleef. Z dvoch liniek z dvoch rôznych táborov, ktoré sa (sčasti) navzájom stretnú iba na začiatku a na konci, bola pre mňa zaujímavejšia tá v Európe s Brandom. Pokus o prerod nacistického vojaka nebol síce takým, akým by sme ho čakali v dnešnej dobe, vo svojej dobe (13 rokov po vojne) to ale asi bolo netypické. "Americká" linka bola viac romantická a zaujala skôr pobytom vo výcvikovom tábore. Mužské oko zasa potešili viaceré pekné herečky. Nepotešila obria stopáž - zostrihanie by len pomohlo. ()
Brando jako vždy nejlepší. Škoda jen toho konce. Mohli to udělat trošku jinak. ()
Následovníci trůnu marše válečného. S potěšením korespondentů moci. Pod válečnou vlajkou vyzývám k souboji propagandu tyranie myšlenkovou investicí a odvahou jedince proti masám zbídačených důsledků degradace velitelů hákového kříže. Německý „oficír“ Marlon Brando - příslušník zla s lidskou tváří, rozhodnutý skoncovat s žoldem „mladého, zlatého boha války.“ Nedávat již více ani spropitné úřadu svému. Upíjet barbarství, zrůdnost, chtivost na účet lidu, je pro mě utrpením. Nadpozemský Marlon v plné síle dokresluje prostor tváří v tvář svému charismatickému hereckému fondu, stvrzuje kult své individuality, obydluje lesk minimalismu. Udává ráz postavě od víry v lepší zítřky až po naprosté znechucení dějinného marasmu, odpor k mamonu moci chlebodárců. M. Clift a D. Martin do zbraně. Montgomery Clift jako citlivý otloukánek, hrdinný voják. „Ulejvák“ Dean Martin - váhavá figura, která nezastupitelnou rolí, vykoná své. Příliš pozdní procitnutí. Shovívavé přání zborcené tváře, jež vyslovit odpuštění nedokáže. Žádná výhybka, jen faktická, banální smrt. ()
Mladí lvi jsou válečným velkofilmem, bůhví proč natočeným černobíle. Dmytryk se pokusil válku vystihnout ve všech jejich podobách a tak sledujeme hned tři hrdiny. Švec a lyžařský instruktor Diestl (výborný odbarvený Brando) věří nacismu, věří ve sjednocení Evropy, ale v průběhu let si prochází peklem i osobní krizí, když vidí realitu gestapa, nadřízených, nenávist lidí, zbytečné zabíjení a ve finále i peklo koncentráku. Židovský knihovník (fantastický Clift) chce vstoupit do armády, aby dokázal sobě i své dívce, že není jen nesmělý mladík, čelí brutální šikaně a stává se hrdinou. A konečně broadwayský zpěvák (slušný Martin) se vyhýbá armádě a poté boji jak může, čelí opovržení své přítelkyně a nakonec nachází odvahu. Válka je tu opravdu ze všech stran včetně výborných akcí (noční obrana domu, čistka v Africe), bombardování Londýna a nechybí ani hrůzné osvobození koncentráku. Všechno tohle táhne film nahoru, bohužel ta stopáž je opravdu šílená. Nevím proč si každý druhý režisér koncem 50. let myslel, že musí mít aspoň 3 hodinový film. A navíc třetinu stopáže tvoří ale neskutečně moc romantiky, řeší se vztahy, úlety, lásky, Brando tu balí hned tři ženský. Nebýt toho, byl by film kratší a mnohem lepší, takhle je to taktak na 4* a to hlavně díky výborným hercům. A finální střetnutí v poslední 3 minutách také nepotěšilo i když jinak to asi dopadnout nemohlo. ()
Jeden z prvních filmů o druhé světové válce, který vypráví příběh tří vojáků- nepřátel bez příkrášlování, patosu či zaškatulkovanosti amík-dobrej chlap a němec- nácek padouch. Ukazuje protižidovské postoje v americké společnosti, šikanu v armádě, i onu velice složitou nacistickou společnost. Brando svého idealistického německého vojáka zvládl tak dokonale, že nad jeho osudem a koncem( natočeným zcela obyčejně, nepateticky) uroní každý divák slzu. Clift měl mnohem těžší postavu, člověka který neustále chybuje, za některé své problémy může sám a co nese po celý život nálepku žid a přitom je neskonale přesvědčen o spravedlnosti a nehodlá se nikdy vzdát, byť neustále dostává do držky. Třetí postava Deana Martina je pouze do počtu, jeho flákač a rádobyumělec se snaží být celistvou, psychologickou postavou, ale marně. Jej zastiňujé mnohé vedlejší postavy( zmrd Lee Van Cleef bez svého pověstného knírku, či velitel Marlona Branda jenž volí smrt, než život mrzáka po boku manželky, která by jej stejně opustila). Mladi lvi jsou dobrým filmem pro každého milovníka válečných filmů, ve kterých není na prvním místě akce, nýbrž děj a herci. ()
Velmi rozporuplné, na jedné straně působivá linie se skvělým Brandem a dějem ze kterého až mrazí a vyvolává ve mě pochopení k tomu jak koná. Pak je tu americká linie s Cliftem a Martinem, které už jsou poměrně nudné a hlavně ta Martinova mi přišla zbytečná. ()
Další z nezapomenutelných filmů Marlona Branda 50. let. Všechny tři příběhy hlavních aktérů jsou velmi poutavé a především musím ocenit koreknost a nestranost. Asi v málokterém filmu tehdejší doby by byl nacistický důstojník vykreslen veskrze kladně. Navíc když ho hraje Brando, nelze mu nefandit. Dost mě dostal i Montgomery Clift, který zažije ve výcvikovém táboře pěknou šikanu. Opět na tehdejší dobu určitě něco nevídaného. Když to shrnu tak toto válečné, ale vlastně spíš pacifistické drama opravdu doporučuju. ()
Velmi zdařilá adaptace knížky - jedna z mála, sic s pár dějovýma modifikacema, ale ne vždy to bylo k horšímu. ()
Na Hollywood snesitelné, veskrze romantické. ()
Druhý film, kde jsem viděl "spolu" Montgomeryho Clifta a Maximiliana Schella. V Norimberském procesu i Mladých lvech vynikající. Marlon Brando taky zaujal, ač ho jinak jako herce příliš nemusím. Ten konec mě zklamal, ale oslovil. Je to dost symbolické, když jako ostřílený voják po prozření zhnuseně rozbijete a zahodíte zbraň a pak s vámi zatočí týpek, který se celou dobu válce vyhýbal. Připojuju se k názoru gogo76. Výbuchy a havárie motorky prostě excelentní. Zíral jsem a nechápal, jak to v roce 1958 takhle někdo dokázal natočit. Zamrzelo mě, že Lee Van Cleef měl pouze epizodní roličku. Velmi netradičně a pěkně natočené, obzvlášť tak brzy po válce. ()
Klasický válečný snímek většího formátu (výprava, širokoúhlé záběry s dobrou kompozici) s charismatickými hlavnimi hrdiny, avšak poněkud narychlo střizenym koncem. ()
Výborný Marlon Brando jako nacista. ()
Efekty ve filmu použité by byly fajn i ve filmu z roku 2012. Čekal jsem více patosu a hromadu neschopných němců. Film byl příjemným překvapením. Klasika v nejlepším slova smyslu. ()
Zajímavé a barevné charaktery hlavních postav jsou největším kladem tohoto filmu. Není to klasický válečňák, spíše je to popis osudů lidí na pozadí války. Je znát, že je to natočeno podle klasického románu a to velmi povedeně. Nutno ocenit i fakt, že film nepůsobí i přes své stáří nijak zastarale, dialogy jsou velmi živé a zajímavé. Potěší účast Maxe Schella, protože je to charismatický herec, a Hope Langeové, protože je to krásná žena. ()
Perfektně zpracované dílo Irwina Shawa. Na můj vkus příliš dlouhé, ale vzhledem k tloušťce knihy pochopitelné. Docela mě mrzí vynechání některých pasáží v knize, avšak to vše by se zase projevilo na délce titulu, a některé by definitivně odradilo. Mě se tento kousek velice líbil a i přes naprosto odlišný konec nevidím důvod, proč tomu nedát plný počet hvězdiček. ()
Trochu moc nalajnovane a stopaz je taky celkem dlouha. Nicmene musim vyzvednout postuony vyvoj v hlave nemeckeho vojaka. ()
I přes svou délku film nenudí. Bojové scény jsou velmi naivně, amatérsky natočené, ale to představuje jen pár minut. Jinak povedený film. Český dabing (Nova 1995) bohužel šetřil, kdy např. Dalimil Klapka daboval 3 nebo 4 různé postavy. 24.2.2014, 70% a 3*. ()