Egypťan
The Egyptian
Režie:
Michael CurtizKamera:
Leon ShamroyHrají:
Jean Simmons, Victor Mature, Gene Tierney, Michael Wilding, Bella Darvi, Peter Ustinov, Edmund Purdom, Judith Evelyn, Henry Daniell, John Carradine (více)Obsahy(2)
Ze života lékaře u faraonova dvora... Snad žádný jiný historický román nedokázal vzbudit takový zájem o starověkou egyptskou civilizaci jako "Egypťan Sinuhet" z pera finského spisovatele Miky Waltariho. Poprvé byl publikován v roce 1945 a už o devět let později vznikla velkolepá hollywoodská adaptace v režii Michaela Curtize (Casablanca, Mildred Piercová, Bílé Vánoce). Výpravný historický epos přináší příběh slavného egyptského lékaře Sinuheta, který na sklonku života dožívá ve vyhnanství u břehů Rudého moře a sepisuje své pozoruhodné paměti. V jeho životním osudu se věrně zrcadlí bouřlivé dějiny a sláva starověkého Egypta, které dodnes vzbuzují pozornost. Sinuhetův příběh začíná i končí stejně – o samotě. Připlouvá po hladině Nilu jako nechtěné dítě v malé lodičce spletené z rákosí a svázané ptačími uzly. Vyrůstá v domě svých pěstounů, kteří ho vylovili z řeky. Nevlastní otec se živí jako lékař chudých a navíc ovládá prastaré lékařské umění otevírání lebek. V mládí proto Sinuhet nastoupí do školy života, aby se stal po jeho vzoru lékařem. Přísahá, že bude věrně sloužit chudým, ale díky mimořádným znalostem se stane rodinným lékařem nového faraona. Zásadní životní zlom nastává ve chvílí, kdy se Sinuhet setkává s krásnou Nefer. Kvůli vidině veškeré dokonalosti lásky neváhá obětovat svou čest, veškerý majetek a dokonce i zdravý rozum. Za svou zaslepenost ale zaplatí příliš vysokou cenu a čeká ho dlouhá cesta za nalezením milosti ve svém srdci. (Česká televize)
(více)Recenze (87)
Jedná se pouze o povrchní zpracování Waltariho knihy. Je mi jasné, že tzv. patnáct knih ze života lékaře nelze shrnout do jednoho filmu, ale neočekávala jsem, že si tento krásný příběh Hollywood přetvoří k obrazu svému a film nakonec vyzní absolutně jinak než kniha. ()
Směšně patetický výkony přehrávajících herců v prostředí papundeklových kulis. Klasický 50. léta. ()
inspirace: film je spíše popisný, historická klasika. Pro ty, kteří mají o období Achnatona a Nefertiti v egyptské historii zájem je to ovšem lahůdka, zvlášťě, když už si prošli v Egyptě Karnacký chrám a Údolí králů ()
Tohle že je ten slavný román, co se mi nechtěl číst? To mě teda dost zklamalo, jednoduchý, předvídatelný děj v pěkných kostýmech. ()
Na to, že je to z roku 1954 mě tedy překvapila kvalita barev i kvalita triků.... Ali i jinak je tento film moc dobrý a zajímavý, i když má lehce přemrštěnou stopáž. Herce neznám, a možná právě proto to vyznívá víc autenticky, zároveŇ je zajímavý vývoj postav v čase. No, i v padesátých letech 20. století natočili něco jiného než western...70% ()
Kostra filmu jako taková, se sice trošku liší od knižní předlohy od Mika Waltariho - Egypťan Sinuhet, jedná se však podle mého názoru o velmi zdařilý pokus. Nachází se v něm vše podstatné. Postavy samozřejmě nemohou konkurovat těm knižním (hlavně Kaptah :)). Každopádně já osobně bych raději doporučil nejdříve tu knižní předlohu.. ()
Pravda, film je starší než já, ale moc mě nenadchl. Hlavně mě překvapilo jak chudák Sinuhet propadl nic moc přitažlivé profesionálce a nacpal jí úplně všechno ač o to nežádala. Samozřejmě je mi jasné, že i nyní a vlastně vždy existují ženy pro které by chlap něco takového udělal ovšem tato zato rozhodně nestála. To sklepnice byla o dost víc k pomilování. Docela mě otrávila zběsilá jízda za lvem, který prchá po cestě a budoucí náčelník generálního štábu předpokládá, že byť na útěku jen tak pro radost, či ze své podstaty, zakousne faraona a proto je potřeba ho picnout. Předpokládal jsem, že picne faraona, ale to by scénář nerozdýchal a byl by to jiný film. Prostě máklé filmařské představy, leč nyní to nebývá jiné. No nic, je to klasika a tak se na ní musíme dívat. Ovšem kniha byla o dost lepší. :-) ()
Velkolepé a výpravné a zároveň nudné a naivní. ()
1* za to, že díky tomuhle filmu jsem nemusel číst celou knihu, kterou jsem sám sebe donutil dočíst až na 120 stránku!!! :D ()
Nakonec celkem příjemné sledování, byť k velké škodě se tvůrci rozhodli bohužel vyhnout pasáži na Krétě, kterou jsem měl v knize asi nejraději. Chápu ale, že tak by to nabylo dost obřích rozměrů a ústřední linka by se patrně rozpadla. ()
Film natočený podle stejnojmenného románu Mikea Waltariho, který vypráví příběh egyptského lékaře Sinuheta, je velkolepým historickým dramatem plným epických scén, krásných obrazů a zajímavých postav. Jako obvykle se jedná o velkorozpočtový filmový projekt, takže celková stopáž je dlouhá a nese se v pomalém tempu vyprávění. Dramatizace a intriky mohou způsobit, že některé části příběhu jsou na sledování trochu náročnější, ale i tak se jedná o zajímavý, poutavý a napínavý příběh. Režisér Michael Curtis má s podobnou látkou bohaté zkušenosti už z dob němého filmu, takže plně uchopit prostředí a myšlenky Mika Waltariho pro něj nebyl žádný problém. Technická stránka filmu je samozřejmě na svou dobu znát, ale právě v tom je největší kouzlo obrazové stránky, kterou kamera zvládá na výbornou. To ostatně dokazuje i nominace na Oscara právě za kameru. Podobných filmů vzniklo ve své době mnoho, zejména těch, které měly poměrně silný vztah k Bibli. Ty, které tento vztah neměly, se zaměřovaly především na válečníky a velkolepé bitvy. Paradoxně tento film postrádá obojí, čímž se svým způsobem vymaňuje ze stereotypu, což filmu pomáhá i škodí. Velkolepost bitev byla vždy přitažlivá, ale tady jde hlavně o konverzaci. Náboženství se to sice nevyhnulo, ale o Bibli zcela vážně nejde. Nakonec, až na samém konci se dozvíme, jak dlouho před narozením Ježíše Krista se tyto události odehrály. Celá dramatizace je o egoismu, pacifismu, zpochybňování náboženství, politice a samozřejmě o lásce. Je to velmi zajímavé pojetí, i když současné publikum zvyklé na rychlejší tempo jej nemusí přijmout. A je to škoda, protože tady jde hlavně o herecké výkony a ty jsou prostě bezvadné. ()
Film, který shlédly 9. ročníky ZŠ. Kdyby se na film dívali každý sám doma, možná by se některým scénám nesmáli. Ale ano: 60 let od natočení filmu už se zkrátka dá poznat. Nejen v technickém zpracování. I v patetičnosti. To děcka dovedlo pobavit nejvíce. Pokud jde o mne, knihu Egypťan Sinuhet jsem kdysi zhltnul jako malinu. Styl Waltariho pro mne byl objev nového světadílu mého literárního světa. Mám rád příběh Achnatona. V době, kdy jsem knihu četl, jsem křesťan ještě nebyl, a už tehdy mi byl Achnaton velmi sympatický a jeho neviditelný milostivý bůh mne dráždivě přitahoval... ()
Myslím si, že filmy podle knih se točí převážně ze dvou důvodů. Buď režisér usoudí, že příběh je natolik důležitý a poučný, že by ho měli znát i ti, kteří by knihu do ruky nevzali, v tom případě je film jeho přesným převyprávěním. Nebo se režisérovi zalíbí námět, vymaže některé dějové linky, odstraní nebo přidá pár postav a udělá z toho trhák. Tento film mi připadá zbytečný, protože v postatě neplní ani funkci předání knižní myšlenky, ani není nijak zvlášť zábavný nebo v jiném směru obohacující. Sinuhet se počtem stran pomalu blíží Bibli a já jsem ho četla snad rok, takže chápu, že toho strašnou spoustu museli upravit a vyškrnout (i když Mineu jim nemůžu odpustit). Jenže oni úplně vynechali taky celé poselství té knihy, Sinuhetovu věčnou osamělost, jeho obrovské poznání a moudrost, zbytečnost válek, všudypřítomnost smrti, a vůbec, škoda mluvit. Přečtěte si tu knihu a kašlete na film. ()
Je těžké vměstnat více jak 800 stran románu do dvou filmových hodin a tak bych odpustil změny i zkratky v ději, ačkoliv místy byly vynechány snad nejkrásnější románové pasáže, ale bohužel se zde nepodařilo přenést na plátno ani tu nezapomenutelnou atmosféru, která sálá z každé stránky a vhání slzy do očí. Slova, která, i díky nádhernému překladu Marty Hellmuthové, doslova zpívají každou větu, mi ve filmovém podání přišla těžkopádná a strojená, snad proto, že kniha je vyprávěna v první osobě a s jistou obřadností dodávající historickou věrohodnost. V knize mi každá postava přirostla k srdci a přesně jsem chápal, proč dělá právě to co dělá, ale film bych bez knihy pravděpodobně jen těžko pochopil, ačkoliv z ní vybírá jen koncept a i toho se drží spíše obrazně. Vypráví tak vlastně uplně jiný příběh s jiným poselstvím a bez podstaty knihy. Zpacování je na svou dobu vcelku slušné, ačkoliv zdaleka nedosahuje kvalit nezapomenutelných velkofilmů jako například Ben Hur. Egypťan Sinuhet by si jistě zasloužil lepší zpracování a více by mu slušel formát minisérie BBC, protože si bohužel dovedu představit, co by do pouhého dvouhodinového filmu vybral Hollywood dnes. Přečtěte si knihu, toto bylo zbytečné sledovat. 40 % ()
Waltariho knížku jsem před mnoha lety přelouskala jedním dechem a tenhle film byl pro mě náhodně objeveným připomenutím probdělých nocí, kdy jsem nebyla schopná se odtrhnout od čtení. Překvapilo mě, jak moc se povedlo herecké obsazení, protože většina postav se shodovala s tím, jak jsem si je představovala a u vytržení jsem byla z přenádherné Nefernefernefer v podání Belly Darvi. Jen těžko si dovedu představit herečku, která by ji v současnosti plnohodnotně nahradila a při pohledu na ni by se mi takhle tajil dech. Mrzelo mě, že tu chyběla napínavá scéna s Mineou a Minotaurem, ale chápu, že už tak je film dost dlouhý a do těch dvou hodin se všechno nacpat nedalo. Pokud si dobře vzpomínám, tak v knize Sinuhetův syn umírá spolu s Merit, ale tak to už bývá, že film nekopíruje knižní předlohu úplně přesně. Celkově mě ale mile překvapil poctivým zpracováním, kostýmy, hudbou a atmosférou. V televizi jsem Sinuheta nikdy nezaregistrovala a je škoda, že vysílají pořád dokola jen Kleopatru. Přes půl století starý kousek, (stejně mají ty staré filmy svoje zvláštní kouzlo) ale pro milovníky Egypta je to zážitek a můžu jen doporučit. ()
Užvaněný, roztahaný velkofilm, v němž z víc než tisícistránkového románu toho mnoho nezůstalo. Aspoň jsou tam ty humanistické citáty na konci. ()
Pro mě nejlepší film z klasických holywoodských zpracování starověku. Důvodem je výtečný příběh, který sice běží rychle a zkratkovitě, ale i tak jsem se místy dovedl vcítit do reálných dilemat protagonistů. Škoda, že finální otočka vyznění je tak polopatická, lepší by bylo bývalo jen naznačit. ()
Baví mě to kreslené pozadí a oldschool dabing! ()
Téměř zapomenutý poklad, neprávem opomíjený... ()
Je to kostrbatá hra na samotný velký Egypt, která má své nesporné plusy a mínusy. V první řadě je příběh sám o sobě, který v tomhle případě nemohu hodnotit. Příběh je takový, jaký je. Zdá se zajímavý, ale asi to nebude úplně pravda. Jenže na druhé straně je zpracování, které je hodně důvěryhodné – monumentálně fiktivní. Velké dílo zkrátka zaslouží kvalitní zpracování (to tu hodnotím), které se, dle mého egyptského oka, vlastně povedlo. ()