Tisícročná včela

Osudy rodiny murarskeho majstra Martyna Pychandu sa odohravaju na Liptove. Herci ako Kroner a Polonyi fajn, a aj prirodna sceneria sa dala, ale ludi typu Docolomansky som nikdy nemal rad. A motivy ako putovanie za pracou, prezivanie radostnych a smutnych udalosti v ludskom zivote, dedicske konania, tliachanie o medziludskych vztahoch, zmykanie vsetkych moznych i nemoznych emocii ..... su prilis malo na kvalitny serial. Taketo motivy a emocne stavy sa deju totiz poslednych 5 000 rokov minimalne /ano, spravne hovorite, ked tvrdite, ze aj v Starovekom Egypte napriklad/. Takze Jakubisko objavil motivy, ktore na Zemi funguju uz pekne tisicrocia. Fakt "uchvatna logika". 30 % (07.01.2014)

Neoslovilo ma to zvlášť ani dávno, keď film išiel v tv ešte s hviezdičkou a ani dnes. Život liptovských robotníkov, dedinské starosti a jemne erotické radovánky v Jakubiskovom podaní tu nie sú v dostatočne pútavom príbehu. Keď to prechádza zo sci-fi s guľovým bleskom až do bláznivej komédie so šmýkačkou procesie a nakoniec jazdou na truhle, tak zostáva len ťuknúť si na čelo, aký žáner to vlastne má byť. Možno sú za všetkým nejaké inotaje, ale vyzerá to, že dosť komplikované. Za najväčšieho milovníka nemohol byť samozrejme nik iný ako Dočolomanský. –––– Bože, ale si krásna. (02.01.2014)

Kdyby někdo položil otázku, který titul považuji za vrchol slovenské filmové tvorby, vzhledem k celkově nižší a po Listopadu 89 spíše skomírající produkci by bylo rozhodování poměrně jednoduché a výběr by se záhy zúžil na dva snímky: Obchod na korze a Tisícročnou včelu. Tu natočil Jakubisko na motivy románu Petera Jaroše a líčí v ní osudy jedné rozvětvené vesnické rodiny a na jejím příběhu mapuje emancipaci a vznik moderního slovenského národa. Po experimentech 70. let a následné odmlce způsobené normalizací Jakubisko dozrál a vytvořil svébytný styl magického realismu. "Magické" scény zde zapadají do konceptu filmu, nepůsobí násilně nebo zmateně a spoluvytvářejí atmosféru snímku. Z hlediska hereckého obsazení pracoval režisér s tím nejlepším, co mu tehdejší slovenská scéna nabízela, a vznikl film, který snesl přísné srovnání se světem a obstojí i v opakovaných reprízách. Kvalitám Tisícročné včely se Jakubisko přiblížil už jen v Sedím na konári, poté následoval citelný sestup kvality a tituly, které nesvědčily ani tak o uměleckém vývoji, jako spíš o tápání, vyhořelosti a později i ztrátě soudnosti. Celkový dojem: 95 %. (07.10.2013)

Neodpustím si pridať sem básničku, ktorá je v literárnej predlohe, no vo filme chýba (nezaručujem, že presne v tomto poradí): OD KAPUSTY RIŤ POPUSTÍ, OD MLIEKA RIŤ STRIEKA, OD HRACHU RIŤ V STRACHU, OD POLIEVKY PRDIA DIEVKY. A pre túto neospravedlniteľnú absenciu dávam seriálu len 92,666 %. Pozn. Hneď prvá veta obsahu tuná na čsfd je úplný nezmysel: "Seriál podle úspěšného dvojdílného snímku Juraje Jakubiska "Tisícročná včela". Len na vysvetlenie: Kinofilm Jakubiska vznikol zostrihom seriálu, čiže tento seriál nie je podľa filmu, ale film je seriálovým zostrihom. To za prvé. A za druhé by veta mala znieť keď tak takto: Seriál podle úspěšného románu Petra Jaroša "Tisícročná včela" a jeho volného pokračování "Nemé ucho, hluché oko". (20.02.2012)

Absolutně nechápu všeobecné nadšení z tohoto "opusu". Pokud se na to dívám jako na popis těžkého života v horách v 19.století, tak stačí vidět jeden díl (další díly nepřinesou nic nového). Dívat se na to jako na rodinnou ságu radši nechci, protože mi byla celá rodina Pichandů dost ukradená. A občasné pojící "magické" prvky (včely, meteorit, vichr z hor) mi přišly jako vtip (scenárista asi nevěděl kudy dál). Pár hezkých scén a dobrých hereckých výkonů se tu najde. Ale má cenu kvůli tomu obětovat 4 hodiny života? (02.07.2010)