Juste une question d'amour

Myslím, že nejlepší film s tématikou coming out a vlastně i s tématikou gay komunity jako takové. Hlavní plus, je bezpochyby země původu, není zde vše dokonalé tak jako v amerických filmech podobného rázu. Hlavní hrdinové jsou oba sympaťáci a přirostou tedy okamžitě k srdci. Je to moje srdcová záležitost, můj úplně první film s gay tématikou, který jsem viděl a zatím taky asi nejmilejší. Až se zdá nemožné, že je to film starý 16 let, protože zub času na něm není rozhodně znát. Pustil jsem si ho po x letech a na kouzlu rozhodně neztratil. Každému koho tato tématika zajímá, nebo každému kdo snad s něčím podobným uvnitř sebe bojuje film doporučuji. Během celého filmu si budete klást otázku: "Je lepší lhát těm, které nadevše milujeme, abychom o ně nepřišli, nebo jim říct pravdu pod rizikem, že je ztratíme." (21.11.2016)

Nádherně natočený snímek, který je zejména o lásce, hledání vlastního já a vyrovnání se s realitou, ať je jakákoliv. Ve filmu zazněly všechny nejvýraznější předsudky a byly zobrazeny všechny problémy, které jsou s touto aktuální tematikou velmi silně spojeny. Jelikož jde o televizní film, tak je zde vše uskromněno, což však neubírá na puncu a poselství, kterým tento film vyzařuje. Zkrátka snímek, který působí milým a jemným dojmem, který nevyprchá se závěrečnými titulkami. (29.05.2012)

Myslím, že film otvára hneď niekoľko žhavých tém a som prekvapená, že ešte stále sa v tak benevolentnej krajine, ako je Francúzsko, nájdu zadubení a netolerantní jedinci, ktorí sú schopní zavrhnúť vlastných potomkov, kvôli odlišnej sexuálnej orientácii. Som rada, že v niektorých prípadoch je sila rodičovskej lásky väčšia, ako predsudky a trápne pochybnosti o tom čo si budú myslieť ostatní... Veľká dávka ľudskej hlúposti vyplávala na povrch pri monológu Laurentovho otca, keď uvažoval nad tým, že podnietil a zavinil synovu homosexualitu, pri takýchto úvahách niekedy neviem, či sa mám smiať, alebo plakať, hlavne ak pochádzajú z hláv dospelých jedincov nad 50 rokov, ktorí by už mali mať vo veciach jasno a byť aspoň ako-tak tolerantní k odlišnostiam druhých. Asi nikdy dosť neporozumiem, prečo sa ľudská rasa po mentálnej a morálnej stránke vyvíja tak nekonečne pomaly a pričasto tým nesprávnym smerom. (23.02.2014)

Film, který mě nadchl a z něhož si divák navíc odnese dobrý pocit. Všichni, kdo od filmu s nálepkou "gay" čekají prvoplánové romance, nahá těla, či dramata o prostituci a AIDS, budou u tohoto příjemně svěžího, realistického a originálního snímku francouzského televizního režiséra Christiana Faureho zklamáni. Faure, jehož díla patří k tomu nejlepšímu z franouzského queer cinema přelomu tisíciletí, je díky poctivě zpracovanému Juste une question d'amour jedním z prvních, kdo se ve Francii pokouší do filmového mainstreamu začlenit pozitivní obraz běžného, nezženštilého, poměrně vyrovnaného, mladého homosexuála (a že to byl úspěšný pokus dokazuje šest miliónů diváků premiérového vysílání v lednu 2000). Množství francouzských gay filmů následovalo, svou uvolněnou atmosférou, v níž jsou gay vztahy nejen přirozené, ale i přijatelné, se mu nejvíce blíží Les chansons d'amour (2007), tematicky (ale už méně kvalitou) snad pak ještě poněkud úzkostlivější À cause d'un garçon (2002) či temnější Presque rien (2000). Nabízí se sice srovnání s dalšími francouzskými filmy, ale ty jsou již obsahově někde jinde, protože ústřední postavou Juste une question d'amour není prostitut (Les témoins /2007/), není vážně nemocen (Le temps qui reste /2005/), neřeší tajemné rodinné vazby (slabší Le dernier jour /2004/), neujíždí na drogách (rovněž průkopnický Fögi est un salaud /1998/), ani není zajat nacisty za WWII (Faurův další povedený film Un amour a taire /2005/). Co nám vyjde? Řekněme že jde o prima filmovou love story pro celou rodinu, z níž nebudete mít depresi. A to není málo. (Bonusem jsou dobré herecké výkony v čele s Cyrillem Thouveninem, mj. nominovaným v téže době na Césara za jinou gay roli v La confusion des genres /2000/). (01.01.2011)

Příjemný snímek na jedno pokoukání. Myslím, že rozhodně nepatří mezi typické srdcovky, které si pouštím i několikrát za sebou, ale v podstatě mě tentno film nezklamal. Klasická happyendová romantika v homosexuální alternativě, výborné herecké obsazení. Mezi klady jsem chtěla zařadit i to, že jsem ději skvěle rozuměla i ve francouzském znění (neumím francouzsky) pouze s anglickými titulky, ale poté mi došlo, že pantomimická jednoduchost je spíše mínusem. Tak tedy 4*, no. (21.11.2009)