Surfaři

Klasický příběh coming outu, který je výborně natočen, má krásné prostředí slunné Kalifornie, ale... Hlavní hrdina, jehož ztvárnil Trevor Wright mi nebyl vůbec sympatický, spíše mi byl nepříjemný, nejspíš to byl záměr, ale prostě se mi nelíbil. Hezký chlapec je, což o to, ale ten jeho charakter ani za mák. Brad Rowe a jeho Shaun byl povahově už mnohem milejší, připomínal mi Guye Pearce. Ale hlavním neduhem pro mě bylo, že jsem mezi nimi nějak vůbec necítila tu potřebnou chemii, to napětí, celé to bylo takové nijaké, mdlé, nemastné-neslané. Když jejich vztahovou chemii a to jiskření porovnám s jinými páry z různých gay filmů, připadalo mi to jako oheň a voda. Nejsympatičtější mi byl asi malý Cody a zcela to na celé čáře vyhrál Ross Thomas, coby Zachův kámoš Gabe. Líbila se mi scéna s ním a Zachem v kavárně, kde si povídají, i jen z této malé chvíle jsem měla dojem silnějšího náboje, než z většiny scén mezi Zachem a Shaunem. Ale jak vidím z hodnocení, tak většina je poměrně spokojena, takže já jsem asi výjimka:) Těžko to takto hodnotit a *** se mi nechce dávat, jen kvůli nesympatiím, když celkově je film povedený. (05.10.2014)

Filmy, jejíž ústřední dvojicí je gay pár, na mně obvykle působí mnohem silněji než heterosexuální páry, které vidíme úplně všude. Je to asi tím, že gay/lesbický pár musí překonávat mnohem více překážek, pokud chtějí být spolu. Jsou to jak bariéry nastavené společností, která je stále silně heteronormativní a na gaye (na lesby méně) se dívá jako na něco nechutného, nepřirozeného, nebo v nejlepším případě jako na něco, co se může dít pouze za zavřenými dveřmi, tak jsou to i vlastní mentální překážky, které vznikly zvnitřněním norem té samé společnosti, která GLBT komunitu stále úplně neakceptuje. Proto mají takoví lidé ze začátku problém se svým vnitřním coming outem, kdy se musejí naučit akceptovat takoví, jací jsou a v dalším kroku se nebát se vyoutovat i před svým okolím. Takový proces může trvat roky a ne vždy se musí podařit, nicméně vyžaduje obrovskou odvahu. Proto jsou tyto příběhy pro mě vždy zajímavější, neboť zachycují lidskou schopnost odolat tlaku společnosti, jít si za tím, co opravdu chci a odhodlání na této cestě za svým osobním štěstí překonat nejrůznější vnitřní i vnější bariéry. Tento snímek je jedním z nich, protože Zach a Shaun jsou přesně takovou dvojicí. (21.09.2013)

Ta pohodovost, která si proplouvá skrze celý snímek, je nakažlivá. Rozhodně se nejedná o výjimečný snímek. Setkání po letech, pár piv, touha po lepším životě, vztahy, vztahy, vztahy, že by láska?...ale jděte. Nicméně jsem se v té chvíli prostě nechala unášet a i přes ne moc přesvědčivé herecké výkony to šlo. Chuť se na to podívat znovu nemám a nejspíš ani mít nebudu. (18.03.2013)

Přestože se tam našlo dost hluchých míst, v druhé půlce se film přeci jen rozběhl a nakonec to nebylo špatné. V poslední době oblíbené téma matky, která výchovu dítěte nezvládá a své povinnosti přesouvá na mladšího bratra, který se zrovna nachází v období, kdy se musí rozhodnout, jestli se bude chovat tak, jak to okolí od něj očekává, nebo jestli půjde za "hlasem svého srdce" a zvolí tu těžší cestu, na které bude muset přiznat především sobě a následně i blízkým, že je gay. Silně romanticky přibarveno, chápe ho jeho nejlepší kamarád i bývalá dívka a šťastnému páru je svěřen do péče synovec (tak to už vážně pochybuji, že by to šlo reálně udělat i v té "bývalé" nejsvobodnější zemi). (01.09.2008)

Bože, to je na kapesníček. Když se dva kluci dokážou seznámit i jinak, než (pod vlivem) v zahuleným gay baru, v setmělým parku, na veřejných záchodcích nebo prostřednictvím ubíjejícího internetu, tak si s chutí zavzpomínám na první lásku z knihovny a hodnocení nezaručuju objektivní :). Mínusem je - SPOILER - sladký happy-end a mírně neoriginální děj, najdou se i ryze špatná místa (prostě tam nesmějí děti, prostě proto, prostě protože jsem to řekla, prostě protože jsme to potřebovali do scénáře). Nicméně vše povznáší za každé situace totálně sexy Trevor Wright, který je skonzumovatelný i po nejedné nuzné noci strávené v autě. Aby toho patosu nebylo málo, tak hlavní hrdina má navíc výtvarné nadání (jak citlivé) a je tak oduševněle obětavý, že "pro rodinu" potlačuje i sebe sama (přijetí na VŠ). Nicméně já jsem byl v devatenácti naprosto stejný jako on (kde já bych dneska mohla být, kdybych si tenkrát vzala Pištu Hufnágla), tak tu pětku prostě vysolím. Mimochodem - díky za každý vkusný film o gayích, co maj koule. Super dabing (Jan Maxián). (06.10.2014)