Vítejte v Sarajevu

Veľmi náročný film, ktorý nám trochu poodhaľuje život vo vojnovom Sarajeve z obdobia niekedy pred rokom 1997. Film vnímam silno aj v súvislosti s tým, že som v Sarajeve bol v roku 2005, stopy vojny tam ešte stále boli, no ľudia boli evidentne radi, že sa to skončilo. Welcome to Sarajevo je silné aj pre to, že sa natáčalo bezprostredne po skončení vojny priamo v tom meste a tak nádych dokumentárna nie je iba mylnou domnienkou - kulisy nie sú filmové ale kruto skutočné. Highlit filmu je absolútny záver a Koncert za mir si zaradím medzi svoje najlepšie filmové skladby. Silné, veľmi silné 4* (02.09.2008)

Film začíná velmi slibně. Prolnutí dobových záběrů s těmi hranými je zpočátku působivé. Také zvěrstva a nesmyslnost války v Bosně ukazuje celkem plasticky, za což může především množství autentických záběrů vložených do filmu. Škoda, že jsou do filmu vecpány místy dosti násilně. Nejvíce mi ale vadí jednostranný, polopravdivý obraz konfliktu, který film buduje. V tomto film bohužel přesně zapadá do propagandy západních médií a politiků. Srbové - četnici jsou zde vylíčeni, jako zlí démoni (unikátní je v tomto ohledu především scéna v autobuse....). Není zde jediný náznak, že by také bosenští muslimové vyháněli a vraždili srbské obyvatelstvo na území Bosny. Divák na západě má přece rád ve věcech jasno - je-li válka, musí zde být na jedné straně dobro a na druhé zlo. Tím samozřejmě nehájím ostřelování a obléhání Sarajeva vojsky Republiky srbské. Jen poukazuju na to, že pokud hledáte film, který by byl nezaujatou reflexí války v Bosně, není to ten pravý. Alespoň, že film naznačuje zoufalou nekompetentnost představitelů OSN, kteří měli nad oblasti "dohled".... (24.05.2011)

Nemůžu se zbavit pocitu, že by to šlo i lépe. Nic proti dokumentárním záběrům mrtvých (nejen)dětí, ale když tvoří polovinu filmu, přijde vám pak samotná hraná část tak nějak navíc. Prostředí obleženého Sarajeva s prostřihy na usměvavé západní politiky odvede většinu práce za režiséra, Harrelson a spol, ať hrajou sebelíp, pak vypadají jako úplně z jiného filmu, stejně tak zápletka s holčičkou působí ve srovnání s kterýmkoli autentickým záběrem přinejmenším zbytečně. Vystříhejte hrané pasáže (zvláště tu s četníkama v autobuse, což byl imho vrchol samoúčelnosti), přidejte pár autentických rozhovorů a bude z toho pětihvězdičkový dokument. (21.07.2011)

Řekněme si to na rovinu.. Není to zrovna nějaká filmová bomba, ale cesty štábů zahraničních zpravodajů emočně určitě zasáhnou ta správná místa. Nepředvídatelný experimentátor se žánry Michael Winterbottom zajímavě pracuje s herci (mnohdy vyžaduje improvizaci, což autenticitu vyprávění ještě umocňuje) i rád mění lokace a uplatňuje odzkoušenou pseudodokumentární metodu, kdy balancuje mezi hranami fikce a reality. Jeho válečné drama užívá těkavé kamery, která málokdy uhne před zkrvaveným tělem nebo tragickým lidským osudem. Britský tvůrce navíc sází na autentické prostředí. Nejednoho diváka pak zaujme příběh bosenské dívky Emiry, který konečně přináší i ucelenější děj. Toho bylo popravdě do té doby pohříchu málo, ačkoliv lidské tragédie dokážou dokonale zaměstnat smysly diváka. Atmosférické drama se skvělými herci (Dillane, Harrelson, Tomei, včetně jugoslávských neherců)!! Podobně laděné filmy mám rád, nicméně pracovitý Winterbottom zřejmě nikdy nebude můj úplný šálek kávy. (14.02.2010)

Hviezdne mená Woody Harrelson i Marisa Tomei tu hrajú až druhé husle, pretože najviac priestoru dostáva britský herec S. Dillane. Novinárov v nebezpečnom prostredí občianskej vojny v bývalej Juhoslávii sme mohli vidieť v podobne ladenom filme Harrisonove kvety s A. MacDowell. Atmosféra chaotickej situácie v Sarajeve je zobrazená výborne a ja mám pre tieto filmy slabosť. Do filmu sú nenápadne pridané aj skutočné zábery a poniektoré sú dosť drsné. Neviem čím to je, ale každý čo i len trošku kvalitný film z tohto obdobia v bývalej Juhoslávii si nenechám ujsť a zatiaľ som mal šťastie len na kvalitné filmy. 80%. (04.12.2011)