Stopa Xapatanu
Sur la piste de Xapatan
Obsahy(1)
I v Mexiku mají památky své legendy. Ta o Xapatanu říká, že rozhněvaní bohové a jejich strážci hory brání kandidátům (soutěžícím), aby získali vzácnou sošku, za kterou je profesor Gregory ochoten zaplatit nemalou částku. Kandidáti musí prokázat sílu, šikovnost, odvahu i důvtip. Nejprve v týmu, kdy je spolupráce nutná, ve finále však už soutěží každý zbylý kandidát sám za sebe. Každý soutěžící má na zádech pouzdro, představující jeho život - přijde-li o něj, vypadává ze hry a stává se zajatcem. Navíc čas neúprosně běží, takže kdoví, zda případný úspěšný finalista nakonec se soškou stihne odjíždějící vlak s profesorem... (DžejPý)
(více)Recenze (76)
Výborná soutěž. Možná, že zapůsobila trochu nostalgie, ale tehdy jsem nevynechal ani jeden díl!!! ()
Oproti pevnosti to zapadlo drive do stereotypu, mene napadu a taky mene pokracovani. Ale samotny napad se mi libil vic. ()
Nostalgiská vzpomínka po Pevnosti Boyard a taky Hrách bez hranic. Škoda že to nedávaj. ()
Kdo z nás v 90. letech nekoukal s otevřenou pusou na Xapatan a ty vylomeniny, které museli jednotliví soutěžící tropit, aby zvítězili. ()
V prvé řadě souhlasím s komentářem uživatele Enšpígla "vyhodit z TV všechny ty hovna jako superstar..." Tyto sportovní soutěže plné zajímavých soutěží ať už v nespoutané přírodě, nebo v pevnosti Boyard měly své obrovské kouzlo. Sílu, vytrvalost, odvahu, napětí, rozum, nespoutanost atd... Soutěže, kde se každá vteřina dala vyvážit zlatem... ()
K hodnocení tohoto seriálu musím zapátrat hodně v paměti. Vždycky jsem nadával, jak moc jsou amazonky nespravedlivé, že ty chudáky napadají takhle v přesile, takže jsem soutěžícím fandil o to víc. Jasná inspirace Pevností Boyard mi vůbec nevadila, byl jsem malý. Ale ani dnes by mi to určitě nevadilo, protože úkoly byly dost zábavné, někdy o hrubé síly a jindy o přemýšlení, ale díky neustálému odpočtu času a následnému sprintu na konci, kdy čas od času zjistili, že mají smůlu, jsem se vždy těšil na další díly. Znělka mi zní v uších stále a jdu hledat aspoň ty staré díly. Moc moc mi chybí a žádné dnešní reality show tuhle ztrátu nezacloní. ()
Občas byl Xapatan dokonce lepší než silná konkurence. Co si pamatuju, úkoly byly zajímavé a závěr v podobě dobíhání vlaku často na infarkt. 61 % ()
Už aby to někdo opět dal do vysílání - skvělá soutěž. ()
pamatujete toho frajera s ksichtem Stalloneho... ? ()
Mně se soutěž Po stopách Xapatanu líbila mnohem více jak Pavnost Boyard (i když i tu jsem měl rád). Soutěžilo se pěkně v přírodě při plném fyzickém nasazení. Do toho byly správně zakomponovány sošky (tedy i jakási kultura a historie). Vše pak vrcholilo neméně náročným "během" do schodů a pánem u vlaku (někdy i ujíždějícím ve vlaku, kdy soutěžícím scházelo několik vteřin). Pamatuji se, že jsme se s partou přátel snažili tuto soutěž napodobit (už je to asi 15 let zpátky), a byla to fakt psina. Musím dát 5 hvězdiček (89%) a zoufat si, že už podobné hry na našich televizních stanicích nemáme možnost vidět. ()
Pro me podstatně slabší bratříček Boyardu. ()
Perfektní a tvrdá soutěž, kde si odměnu musíte vybojovat a to ještě musíte připočíst notnou dávku štěstí. Miloval jsem i znělku. Nechápu dněšní "soutěže" typu "Ber nebo neber", kde tupí soutěžící nedělají nic, jen za ně kozaté modelky na schodech otevírají kufry. Po stopách Xapatanu byla soutěž, která rvala nervy a chybí mi. ()
O něco slabší než například pevnost Boyard s podobným formátem soutěže ale určitě koukatelné... ()
Srovnatelná zábava s Pevností Boyard či Pago Pago - podobně exotické prostředí a zajímavě napínavé úkoly, Francouzi prostě tehdy uměli. Ještě spolu s dalším francouzským dílem Hrami bez hranic tvoří klenoty soutěžních pořadů z mého dětství. ()
Ztotožňuji se s komentáři Dima a Johnnera.. Jinak na tu soutěž vzpomínám strašně rád. Dokonce jsem měl doma i takovou stolní hru podle předlohy této soutěže. ()
Pamatujete si to? Pevnost Boyard a Po stopách Xapatanu byli moje dvě oblíbené soutěže... Taky jsme si na to hráli a vymýšleli dobrodružné úkoly... Kde ty časy jsou... ()
Vždycky jsem si přál ulovit takhle někde v pralese nějakou sošku s očima z drahokamů, sjet po laně přes údolí, skočit do vody a vyšlápnout stovky schodů na nádraží, vyinkasovat za sošku od překupníka prachy a odjet vlakem zpátky do civilizace. A koho tahle představa aspoň trochu nelákala, tomu nevěřím. Boyard byl jen jeden, ale tohle bylo taky dobrodrůžo. Dnes už se nic takového netočí... ostatně nevím, kdo by na to v konkurenci Posledního trosečníka, Amazing race nebo Takešiho hradu koukal. Nostalgie... ()
Tak tohle byla skvělá soutěž. Originální a hodně dobrodružná. Nepamatuju si to úplně detailně, ale vím, že mě to hrozně bavilo. Pasti a nástrahy v exotický zemi měly svoje kouzlo. ()
Tak tenhle pořad byl můj nejoblíbenější, jěště s Boyardem. Poněvadž co dneska serou do televize to je k nevydržení už. Samá srágora, jako třeba superstar, big brother atd. Fujtajxl! Xapatan měl akci, napětí a dobrodrodružství a schopnost spolupracovat, který už dneska nikdo podstoupit ani nechce. Bomba, kterou bys dnes pohledal. Jeden z nejlepších survive akcí vůbec. Dechberoucí akce, od začátku až do konce- 320 kamenných schodů na nádraží, ve kterém čeká Xapatanský vlak. ()
Awesome!! Tohle jsem uplně miloval :) Moje nejoblíběnější "survivor" televizní show. (spolu s Pevnostní Boyard, samozřejmě :)) ()