Let číslo 93

Již od počátku filmu mi byla velká zima, klepala jsem se a srdce mi usilovně tlouklo. Oči jsem měla jakoby přimrazené k obrazovce a s hrůzným údivem jsem sledovala celý děj. Tak neuvěřitelně sugestivní a autentické, že se mi každý očekávaný okamžik silně zarýval pod kůži. Když jsem si již od úvodu představila, co je všechny čeká, kdyby jen věděli, co za tragédii, cítila jsem po těle neklid a byla jsem svírána úzkostí. My víme, o co jde, a právě o to trýznivější je prožívání celého filmu. Samotný "akt" únosců v letadle nastane zhruba až po polovině filmu, ale o to tísnivějšími a neúnosnějšími se stávají chvíle, které mu předcházejí. To destruktivní napětí a čekání. Oni to však nevěděli. Nikdo z nich, neměli ponětí, co se děje a proč. Ti, v řídících střediscích, unesení pasažéři všech čtyř letadel, ani celý americký národ. Jen mne, opravdu velmi mírně, zklamal příliš useklý závěr. Mohl být prodloužen ještě o pár scén z řídícího střediska. Při popisování dráhy jednotlivých letadel, kdy oznamovali, že letí moc nízko, blíží se k New Yorku, pak se ztratil z mapy, a poté byla vidět jedna dýmících věží WTC, všichni byli naprosto šokováni, a hrobově potichu, aniž by tušili, že to je jen začátek a zároveň konec všeho, mi skutečně tuhla krev v žilách. Od té doby bude, nejspíš nejen pro USA, ale i pro celý svět, 11. září navždy ve znamení smutku a vzpomínkách na největší tragédii v novodobých dějinách. Tehdy, 11.9.2001 nešlo "jen" o teroristický útok, ale o cílený šílený plán, s úmyslem zničit a zasáhnout Ameriku do samotného srdce. Nalomili její pocit moci a neporazitelnosti. Nezaútočili jen na lidi, ale na celý stát. Kvůli náboženství či politice, nevím, na toto rozhodně odborník nejsem, s ničivými důsledky však pro celý lid a tikající hrozbou pro všechny. Tento čin překročil jisté hranice, o kterých nejspíš do té doby neměl nikdo potuchy, že je něčeho takového někdo schopen. Terorismus byl, je, a bude. 11. zářím se však začíná psát zcela nová kapitola a rozpoutává nová válka. Co bude dál? Kde zaútočí příště a na koho? (12.09.2010)

Po zhliadnutí 'Flight 93', som myslel, že film ma neudrží v napätí do konca, lebo budem vedieť ako to všetko skončí, no Greengrass ma úplne vytiahol z dna omylov na vrchol rozčarovania. Perfektne detailný, realistický, nervydrásajúci, ale hlavne smutný, veľmi dojemný film. 85%. (04.12.2006)

Nemá cenu psát další superpochvalný koment:) (27.10.2006)

Pěkně syrově natočený film o 11. září, který snad nejvíce vystihují slova autentický a strhující. Nikde neplápolají americké vlaječky, žádná scéna není zbytečně vyumělkovaná a postavy vedou úplně obyčejné dialogy. A ač mají trochu málo prostoru na to, aby každý mohl rozehrát svou vlastní roli, nijak mi to nevadí a United 93 je asi prvním filmem, kde jsem naopak jen za hrubě načrtnuté postavy ráda. Pokud bych měla vyzvednout z tohoto dílka několik scén, je to především arabská motlitba hned v začátku snímku, skvělý pohled na padající dvojčata očima dispečerů na letišti, kdy vás pěkně zamrazí a úplně zapomenete, že jste tyhle záběry viděli už stokrát předtím, a hlavně posledních 10 minut, kdy se pasažéři rozhodnou ovládnout letadlo. Ale strhujících scén jsou desítky, ne desítky, strhující je celý film bez ohledu na to, co zrovna sledujete. Až do závěrečných titulků prostě jen sedíte na místě a neschopni slova sledujete děj. Tohle už je mnohem víc než film. (29.10.2006)

Je pravda, že film se sleduje, jako by to byl dokument. Tvůrci měli skvělí nápad neobsadit žádného známého herce což budilo představu, že postavy ve filmu byli opravdoví lidé co letem číslo 93 letěli. Filmů, co vtáhnou přímo do pocitů postav hudbou je málo, a právě tady se to povedlo. Když letadla ve filmu narážela do Obchodního Centra, tak jsem cítil úzkost a hrůzu, co lidé ten den prožívali a závěr, je hodně emotivní a jsem velice rád, že jsem tak silný film viděl... (25.10.2006)

Je to právě pět let co se "to" stalo, ale mám pocit jako bych to zažil znovu. Jako bych tam byl. Tak sugestivní snímek jsem snad ještě neviděl. Greengrass dokázal brilantně zachytil události z 11. září a zároveň vztyčil ohromný filmový pomník všem obětem těchto útoků. Powellova hudba celou skutečnost ještě umocňuje a to všechno ve vás vzbudí ohromnou citovou bouři, která vám možná nebude vůbec příjemná. (11.09.2006)

Cele pozadie tragédie letu United 93 (ako aj celého 11-teho septembra) sa minimálne pre mňa pod rúškom nejasných informácii o tom ako to "naozaj" bolo, stáva ťažko uchopiteľným materiálom. Ale nezabudnem na diskusnú reláciu, ktorú onoho tragického dňa odvysielala ČT2 podvečer (tesne po páde 4-teho lietadla). Zástupcovia rôznych spoločenských štruktúr (od armády, cez psychológov, politológov až k novinárom) diskutovali o MORÁLNOSTI a opodstatnenosti aktu letectva USA, ktoré (podľa posledných informácii) nad Pennsylvaniou zostrelilo podozrivé civilné lietadlo s pasažiermi na palube(!). Táto informácia sa už v žiadnom médiu nikdy neobjavila (čo s odstupom času nemôže nikoho prekvapiť). Diskutovať o tom do akej miery je story tohoto filmu pravdivá by bol nekonečný príbeh (na ktorý nech si odpovie každý sám). Každopádne od tejto odpovede a postoja potom bude závisieť aj výsledný dojem balancujúci na pomedzí geniality a najväčšieho odrbu v histórií propagandy vo filme. Resumé: Paul Greengrass je chytrý človek, ktorý natočil unikátnu poctu "statočným hrdinom", ktorých Amerika po tomto nepochybne tragickom K.O. (nech už sa na to človek pozerá z akejkoľvej strany) tak veľmi potrebuje. (14.09.2006)

Nesouhlasím s jednoznačným tvrzením, že film by působil stejně, bez ohledu na provázanost se skutečností. To je tvrzení, které podle mého názoru může prověřit jedině čas a ti, kteří dané události zažili si je mohou jen těžko ze svých pocitů odpárat. Sám tenhle zážitek od toho filmového prostě nedokážu rozlišit a proto si možná šetřím tu poslední hvězdičku. "Ryan" má svou první půlhodinu, "United 93" tu poslední. A Greengrass styl, který ze spousty filmů s nálepkou "natočeno podle skutečné události" dělá přestylizované, sladkobolné či patetické příběhy, kterým nikdo neuvěří. (02.10.2006)

Toto filmove dielo absolutne neuznavam. Po filmovej stranke pravdaze nieje co vytknut, avsak z moralneho hladiska som to jednoducho nedokazal vstrebat. Je to film zalozeny na nedavnej tragedii, a znej cerpe vsetku svoju silu. Titanic bol taktiez zalozeny na obrovskej tragedii, avsak stale to bol klasicky FILM tak ako ho pozname. Lovestory, dojemny priebeh a tak dalej. Kdezto United 93 je priama rekonstrukcia a to mi nedovolilo sa pri filme uvolnit tak, ako ked sa vzdy na filmy pozeram. Su aj ine filmy ktore vypovedaju o dnesnej dobe, ake hrozne veci sa deju. Napr. taky Crash. Tento film ma zasiahol ako blesk a tak isto som po dopozerani na niekolko hodin zostal otraseny. Avsak stale to bol klasicky FILM. Cela vypoved bola zalozena na fiktivnych udalostiach a napriek tomu mal obrovsku silu. Kdezto po dopozerani United 93 u mna skor prevladal neprijemny pocit toho ze niekto tuto tragediu doslova vyuzil aby natocil dychberuci thriller. Nemozem hodnotit ako odpad, ani piatimy hviezdami a podobne ako u Umuceni krista (ktory bol presne toho isteho razu) zostanem bez hodnotenie. Uz by som to druhy raz nikdy v zivote nepozeral. (04.05.2007)

Svým způsobem jde o druhý Schindlerův seznam. Filmařsky rovněž precizní, k čemuž se přidává tématická závažnost. Tyto dva aspekty tak tvoří dohromady jedinečné dílo, které si jiné, nežli plné hodnocení zcela jiste nezaslouží. Greengrass dokáže pomocí chytré ruční kamery navodit neuvěřitelnou autenticitu, čemuž dopomáhají i výtečně zvolení (naprosto neznámí) herci. Napětí se stupňuje, situace se vyhrocuje a divák je zaražen do sedačky způsobem vpravdě nevídaným. Jeden z nejsugestivnějších, nejsyrovějších a rozhodně nejlepších filmů roku, který Oscara nezíská jen proto, že po celou stopáž působí až příliš nefilmově. (22.06.2006)

Velice silný emocionální zážitek. Skvěle natočený "historický" film bez jakýchkoli hollywoodských příkras a idealizace. Toto Greengrass vždycky uměl. 11.září pro mě bylo vždycky významným mezníkem v dějinách a je až s podivem, že jsem se k tomuto filmu dostal takto pozdě. Na rozdíl od velkolepého snímku s Nicolasem Cagem, který se týkal, řekněme, přímo hlavního útoku, se United 93 celkem pochopitelně věnuje striktně tomuto letu a sází na neznámé postavy, což autentičnosti opravdu celkem pomáhá. Jedná se skvěle natočený skoro dokument, který vás důvěrně seznámí s tím, co se asi tehdy stalo...90% (26.11.2013)

Všechno co se o tomhle filmu říká je pravda. Od začátku do konce syrová atmosféra připomínající hodně vypjatý dokument. Vůbec nejzajímavější na tomhle snímku je to jak se ve vás rvou klasická schémata, jakými chápeme fungování fikčního snímku (který film přece jenom víc připomíná) a vědomí, že něco velmi podobného opravdu zažívali skuteční lidé. Což několikanásobně zesiluje míru naší empatie s postavami. Greengrass je zjevení v tom nejlepším slova smyslu. Pamatuju si, že v jistém smyslu podobně na mě zapůsobil jeho předcházející Bournův mýtus. Doufám, že mu nyní začnou produecnti cpát dolary plnými hrstmi a že je efektivně promění v nějaký další, podobně úchvatný film. 100% (11.02.2007)

Jediné nedoletělo. Jediné minulo cíl. Film je tak působivý zejména proto, že reflektuje nám tolik známou událost nedávné doby. Dokumentuje hrůzu, která by neměla být zapomenuta. Přesto nenatahuje špagát a neposílá ty zlé doleva a ty hodné zase doprava. Velmi intenzivně sleduje jednání lidí, kteří chybují, jsou nerozhodní, zoufalí. A oddaní své věci. Tvůrci naopak nehledají odpovědi, ani neglorifikují. Den jako ten předešlý. Na letišti je běžný chaos, cestující čekají na své lety, vnímají hlášení o zpožděních, piloti se připravují ke startu, letušky nasazují milé úsměvy. Do WTC prý narazilo malé letadlo. Zmatek. Nikdo neví, co může a nemůže dělat. Pravomoci jsou nejasné. Let 93 klidně vzlétá. Za okamžik však věci berou nenávratně za své. Arabští teroristé. Bomba na palubě. Atrapa? Zoufalý plán? Logické úvahy, telefonáty blízkým, četná spolupráce s rodinami pozůstalých – tak pouze zhruba to měl britský klenot Paul Greengrass k dispozici. Cestující vypadají jako naši sousedé, únosci jsou rovněž „nenápadní“ muži. Těkavá ruční kamera, záběry téměř bez hudby, reálný čas, beznaděj, autentičnost, emoce na dřeň. Bez pitomých fanfár. Ostatní události režiséra nezajímají. Greengrass naštěstí není Moore. Realita je pro něj svatá. Jiné než plné hodnocení snad ani není přijatelné. Důstojné. Výjimečný zážitek. (24.09.2006)

Režisér Paul Greengrass, má na své pomyslné pažbě velice slušné zářezy a snímek Let číslo 93, mezi ně určitě patří. Film se rozjíždí pozvolna, avšak každou minutou nabírá na téměř vražedném tempu a v závěrečné půlhodině maximálně graduje a připraví divákovi zážitek, na který hned tak nezapomene. Strhující závěr, kdy mi nepříjemně po zádech přejížděl mráz, bohatě vynahrazuje slabší, ale neméně zajímavou a důležitou první polovinu. Asi nejlepší film s tématikou 11. září, který jsem doposud viděl. (12.09.2011)

Našťastie vidím, že nie som sama a nemusím sa teda cítiť nenormálna, pretože až na niektoré silné scény som sa celý čas topila v chaose, nestíhala čítať titulky a orientovať sa v ľuďoch, čo tam pobiehali... a občas aj strácala chuť ďalej sa snažiť pozerať to. Nakoniec som vydržala, ale poviem vám, ten chaos na vedení letiska je jediné, čo si z filmu po roku pamätám. (09.04.2007)

Úúh-ha... Tak toto som teda nečakal. Očakával som nejaký polo-dokumentárny film, akých už boli natočené stovky. Ale to, čo mi naservíroval režisér Paul Greengrass je úžastná filmová delikatesa. Je to kinofilm využívajúci dokumentaristické postupy, pomocou ktorých buduje každou minútou silnejúcu atmosféru. I keď zrejme každý vie ako to skončí, "United 93" vás pribije do kresla a budete s napätím očakávať každú ďalšiu scénu. Ešte hodinu po dopozeraní tohto snímku, som sa nedokázal na nič iné sústrediť. Moc silný film. ***** (23.01.2008)

Let číslo 93 vlastně není typický film, je to spíš dokument, kteý ovšem neposkytuje divákovi fakta, nýbrž emoce a autentický zážitek. Prostě v tom letadle JSTE. Bohužel mě rušily chvíle, kdy se děj odehrává mimo letadlo - tehdy emoce náhle, i když dočasně, opadají. (28.08.2007)

Ani několik hodin po zhlédnutí tohoto filmu nemohu přijít na dostatečná slova chvály, které by k němu pasovaly. Greengrass prostě vytvořil jeden z těch filmů, které nevznikají každý den, a které se nedají popsat. Tento film prostě musíte vidět, nic jinému k tomu napsat nemohu. Jedině to, že zažijete neopakovatelný zážitek. (09.09.2006)

Aláh akbar! Máme letadla v moci, nevracíme se na letiště vyrážíme spáchat útok na Junajtid stejts of Emérica! Přesně tak je tu rekonstrukci 11 září. Zrychlenej šílenec Greengrass tentokrát nejede úplně jak o život a to určo není na škodu. Nicméně celkově je to povrchní a nedotažený aby to zaujalo. Průměr po všech stránkách. 55% (29.09.2013)

Hollywood je opravdu nevyzpytatelný. Sice to přišlo možná trochu brzo, ale drama Let číslo 93 podává události ze dne 11. září 2001 s takovým mrazením v zádech, že jsem nakonec za Greengrasse a jeho zpracování moc rád. (12.08.2008)