Parfém: Příběh vraha

Líbilo se mi špinavé vykreslení Paříže, některé scény, kamera a některé tipné scény. Příběh byl sice zajímavý, ale pohádkovější než jsem čekal, čirou pohádku z filmu dělal vypraveč, který naprosto ničil veškeré mystično, které ve filmu mohlo být a scénář mohl být lepší, potenciál tam byl. Takhle je z toho jen dobře natočená pohádka s několika skvělými scénami. (13.12.2006)

ILUZIONISTA+FANTÓM PARÍŽA Mám rád artové filmy... a o Parfume som si myslel, že bude artový... možno aj bol, ale nedokázal preniknúť do hĺbky. Film nedokáže dostatočne "poľudštiť (anti)hrdinu a celé to vyznieva ako obyčajný príbeh jedného úchyla. Príbeh ako taký ma tiež príliš nezaujal a aj napriek účasti legendárnych hercov nedokázal ponúknuť atmosféru skutočnosti. Vznikol dosť plytký, technicky vycibrený kúsok, ktorý sa viac hrá so svetom okolo hrdinov ako so svetom v nich... (14.02.2007)

Zajímavý a originální film s výbornou vizuální stránkou. Jen mi to přišlo moc dlouhý a v pozdějších fázích tak trochu o ničem. Za jedno podívání to ale stojí. (22.06.2007)

K tomuhle není potřeba více slov. Jednoduše geniální.. (01.05.2009)

Rozbor ďáblovi duše.. Tedy kdyby nějakou měl.. (25.06.2007)

Docela se divím, že mě Parfém napoprvé příliš neoslovil. Musela jsem mít blbou náladu, protože v tomto týdnu jsem si film užila parádně. Dokonalý ve všech směrech, s překrásnou hudbou, vynikající atmosférou, výpravou, scénářem i režií. Whishaw se mi ekloval v každém záběru. Takto prapodivný pavouk se nevidí často a je jen shoda náhod, že jsem se z něj následující den oklepávala po epizodě Skandál po anglicku. Typ herce nepopiratelných kvalit, který umí vzbudit silné emoce. A to já ráda. (14.02.2020)

Film Parfém je aspoň tak "Veľký" ako vynikajúca predloha Patricka Suskinda. Tom Tykwer sa stal v mojich očiach Veľkým režisérom, Ben Whishaw Veľkým a nesmierne príjemným prekvapením. Nádherná estetika obrazu a práca kamery spolu s hudobným podmazom vytvárajú dokonalý, priam hypnotický súlad. Parfém je Veľkým umeleckým kinematografickým zážitkom a v mojich očiach bezpochyby jedným z horúcich ašpirantov na TOP film roku 2006. (15.02.2007)

Koho neodradí naturalistické detaily (a mě neodradí!), tomu nelze než doporučit... Atmosférický příběh nevšedně talentovaného člověka na jedné straně a zrůdy, která si neuvědomuje, co dělá a nezná cenu lidského života na straně druhé, ani přes svou délku vůbec nenudí, spíše naopak, a to hlavně díky vizuální stránce (v úvodní "porodní" scéně má člověk opravdu pocit, že téměř cítí ten smrad tržiště). Co se týče představitele hlavní role, přišel mi trošku prkenný, ale asi by nesehnali nikoho, v jehož obličeji se tak přirozeně snoubí nevinnost a ďábelskost... (13.10.2006)

Obávám se, že závěr tohodle filmu, byl na mě trošku moc překvapivý a pohádkový. Do cca 120. minuty jsem to viděl téměř na pět hvězdiček, Tykwerovi se povedlo zobrazit vůni filmařský tak dokonale, že ji téměř i cítíte. Kompozice záběrů je bezchybná, výborně využívá zpomalené záběry, ale pak to přijde - konec, který který naprosto nekoresponduje se zbytkem filmu, jež ve vás od první věty vypravěče budí dojem, že skončí, tak jak u podobných příběhů čekáte, ovšem neskončí...z celýho filmu se rázem stala parodie, proto já prostě nic jinýho než odpad nemůžu dát, ale je to mistrovský odpad!:) BTW myslím, že o Benu Whishawovi určitě ještě v budoucnu uslyšíme... (28.11.2006)

Dá sa obrazom a hudbou vyjadriť vôňa ? Dá ! Tom Tykwer to dokázal. Prvá polovica filmu "parížska časť " je úplne fenomenálne natočená, počnúc odpornou tržnicou a narodením Jean- Baptisteho, spoznávaním jeho výnimočného daru, končiac maniakálnymi vraždami. Škoda, že " vidiecka časť " filmu má trhliny v logike. Záver filmu ma sklamal, jednoducho sa mi nepáčil. Určite by som vyzdvihol okrem réžie a hudby aj kameru, ktorá nám sprostredkovala úžasnú vôňu tohto filmu. (20.07.2007)

Jediný film, u kterého jde audiovizuální zážitek stranou a nahrazuje ho voňavý prožitek =) (25.01.2008)

Magické, omamné, dokonalé. Zapojení dalšího z pěti smyslů do filmu. (29.06.2009)

Nekonečně dlouhá a nudná druhá půlka. Scéna orgií v závěru je skoro grotesktní. (30.11.2009)

Začalo to tak hezky! Fascinující středověk, efektní hudba, detailní kamera, geniální chřípí hlavního hrdiny a s tím spojený fetišismus, který se poněkud zvrhl díky nešťastné náhodě a neochotě prostitutky. Pak už se to jaksi nepovedlo a vraždilo....Potud velmi poutavé téma příběhu, originální a silně emotivní s ohledem na smutný osud Jean-Baptisty. Až do jeho chycení zdrceným papou a scény s popravou. To hromadné dionýsovsko-hippies hnutí nemělo podle mě vůbec smysl, nechápu souvislost mezi vůní panen a gruppensexem. A závěr hrdinova procitnutí a zklamání ze sebe sama, spolu s gymnastikou bandy bezdomovců, byl doraz. (23.10.2010)

Fantastický filmový zážitek. Práce s kamerou a světlem mne dostala, každé scéně dodává jedinečnou atmosféru (což je ve filmu dost důležité, protože se tu moc nemluví). Hoffman a Rickman tradičně vynikající, ale Whishaw ještě lepší. K tomu nádherné mladé herečky. Režisér se nebál zobrazovat děj hodně naturalisticky, slabší povahy by to nemusely nutně ustát (třeba hned úvodní scénu s porodem u stánku s rybami). A v neposlední řadě - skvělý film musí mít skvělou pointu. A tady stojí za to. Celkově nejlepší francouzko-španělsko-německý film, jaký jsem kdy viděl. ;-) (01.10.2007)

Uff. Silný film. Neskončil podľa mojich predstáv, ale rozhodne na mňa silno zapôsobil. Určite naň tak skoro nezabudnem. 8,5/10 (01.05.2010)

Jedním slovem nádhera. Podmanivá hra se snad všemi smysly diváka a rafinovaný příběh, který vtáhne a umí překvapit. (16.02.2017)

S Perfume si Tykwer vytáhl ze sáčku jednu z nejtěžších otázek, totiž jak audiovizuálně zpracovat čich. Obzvláště pokud onen čich pohání celou zápletku. A superobzvláště pokud je hrdinou této zápletky mlčenlivý, sympatií prostý psychopat, který likviduje mladé dívky pro potřebu vlastního naplnění. A protože v tomto úkolu selhal, selhává po celou dobu i film. Selhává však s neviděnou grandiózností. Způsoby znázornění protagonistovy schopnosti zde fungují vlastně jen v případě ohavného zápachu, kdy například úvodní rybárna vizualizuje nechutné prostředí rychlými střihy a zoomy. Když se ale začne lámat chleba na opačné straně čichového spektra, naráží film na problém, že vlastně neexistuje příliš univerzálních vůní, protože každý považuje za příjemné a krásné trochu něco jiného a proto jsme od první třetiny vyloženě zavaleni všemožnými květy, okvětními lístky a zvýrazněnými barvami jak z reklamy na vonnou svíčku. Když pak protagonista používá svůj čich prakticky, k pronásledování obětí, působí to zase jako cool superhrdinská schopnost. Zmíněné problémy vycházejí ovšem z rozhodnutí pojmout román jako monumentální historickou fresku, ve které se může divák kdykoli odklonit od nehezkého příběhu k tomu, aby si jen prostě užil ono dobové prostředí. Proto všechny ty davové scény, pečlivě zašpiněné budovy, desítky zahnilých statistů, stovky kostýmů, panoramatické záběry a časté změny lokací. Pokud by ale samotná zápletka mohla fungovat, muselo by na ní být pohlíženo daleko intimněji, individuálněji. Koneckonců se zde bavíme o snahy jednoho člověka dosáhnout absolutní dokonalosti a krásy skrze extrémní prostředky. Ono monumentální zpracování se snaží možná podtrhnout univerzálnost takového hledání, ale dle mě to není možné, když předmětem je vjem natolik svébytného, jako je vnímání vůně. (18.11.2020)

Parfém je krásně natočený film, především s krásnou hudbou a kamerou. Konec je přemrštěný a pro některé těžce stravitelný, ale ne nepochopitelný. Film, který bude zrát jako víno - určitě letošní špička. (19.01.2007)

Süskindova předloha je nezfilmovatelná. Při převodu takto napsané a strukturované knihy do filmové podoby nelze dosáhnout dokonalého, ale pouze méně, či více pokřiveného odrazu. Ale Tykwer se opravdu snažil. V prvních dvaceti minutách se mu podařilo takřka dosáhnout až na onu dokonalost - pach jakoby se stal, vedle obrazu a zvuku, třetí složkou smyslového vnímání. Dále se však tato vzácná invence postupně vytrácí a dokonale bohužel vyhasíná v závěrečné scéně na rybím tržišti, u které jsem se nemohl zbavit myšlenky, jak skvěle by vypadala v režii Petera Greenawaye. Taktéž si nemůžu odpustit výtky na (podle mého názoru) zcela zbytečné filmařské zkratky v pasážích odehrávajících se v parfumerii Giuseppe Baldiniho a především v průběhu pobytu Grenouillea na Plomb du Cantal. Ovšem naprosto neodpustitelným prohřeškem je projev Grenouillevovy náhlé "lidskosti" v podobě flashbacku s první zavražděnou dívkou, za trapné podpory uroněné slzy. V tomto okamžiku selhávají tvůrci ve všech ohledech a naprosto nesmyslně touto hloupou úlitbou ničí veškeré dosavadní vyznění snímku. Přesto se ale domnívám, že se nejedná o pouze průměrný film. Nejde jen o opravdu mimořádné herecké výkony (minimálně u Whishawa a Hoffmana) nebo skvělou kameru a jistě stejně skvělou obrazovou postprodukci, protože nakonec nejvíce mě fascinovala odvaha, s kterou bylo tvůrci k námětu přistoupeno. Oni sice prohráli na body, ale je to prohra, která se cení. (09.06.2007)